Screeningová, diagnostická, doporučená a doplňková – vyšetření v těhotenství je velké množství a pro nastávající maminku není snadné se v nich zorientovat. Právě proto jsme připravili přehled, ve kterém ti vysvětlíme, jaké vyšetření k čemu slouží, které je propláceno zdravotní pojišťovnou a které můžeš podstoupit na vlastní žádost.

U několika vyšetření v těhotenství se používá ultrazvuk.

Pravidelná kontrolní vyšetření v těhotenské poradně

• Během těhotenství budeš do těhotenské neboli prenatální poradny chodit poměrně často. Interval návštěv může ovlivnit řadu faktorů – např. aktuální týden těhotenství a případné zdravotní komplikace u tebe nebo miminka.

• Pokud těhotenství probíhá bez problémů, do těhotenské poradny budeš chodit:
  • Do ukončeného 34. týdne těhotenství – jednou za 4–6 týdnů.
  • Po ukončeném 34. týdnu těhotenství – jednou za 1–2 týdny.
  • Po ukončeném 40. týdnu těhotenství – alespoň 2x týdně.

• Na těhotenské poradně probíhá:
  • měření krevního tlaku a zjišťování hmotnosti,
  • pravidelné odběry krve, které korespondují s aktuálním kalendářem vyšetření,
  • kontrola otoků,
  • kontrola miminka a podmínek, které v bříšku má (množství plodové vody, uložení placenty atd.)
  • poskytnutí informací o vyšetřeních, která tě čekají, otázky ohledně tvého zdravotního stavu.

Přečti si víc o průběhu těhotenské poradny v samostatném článku 👇

Těhotenská poradna

Jakmile ti lékař potvrdí těhotenství, začneš chodit do tzv. těhotenské (neboli také prenatální) poradny. Co tě v ní čeká, jak často budeš docházet a s čím vším se můžeš lékaři svěřit? I to se mimo jiné dozvíš v našem článku.

Ultrazvuková vyšetření neboli ultrazvukové screeningy

• Ultrazvuků absolvuješ v těhotenství hned několik. V rámci zdravotního pojištění máš nárok na 3 až 4 běžná ultrazvuková vyšetření (v závislosti na tom, jakou máš zdravotní pojišťovnu), přičemž záleží na tvém gynekologovi, jak je postupně napříč celým těhotenstvím rozplánuje a zda provede i ultrazvuky mimo tento rámec.
  • Jednoduše řečeno: může se podívat na miminko na každé poradně, ale nemusí a bude se držet předepsaného rozložení ultrazvuků.

Níže se věnujeme ultrazvukům, jejichž význam je v prenatálním screeningu nenahraditelný. Většinu z nich však může provést pouze gynekolog s potřebnou certifikací, proto se připrav na to, že některé ultrazvuky absolvuješ v jiné, možná i specializované ambulanci.

1. První kontrola s cílem potvrdit těhotenství

• Do 10. týdne těhotenství²⁰ bys měla stihnout první kontrolu u gynekologa.

• Kromě odběru krve tě zde čeká také vaginální ultrazvuk, přičemž cca od 6. týdne těhotenství by už ultrazvuková sonda měla zachytit i srdeční akci děťátka.

• Cílem tohoto vyšetření je potvrdit těhotenství, vyloučit mimoděložní těhotenství a poučit budoucí maminku o všem, co ji v následujících měsících čeká.

2. Prvotrimestrální screening (kombinovaný test)

• Screening prvního trimestru se provádí od 10. do 14. týdne těhotenství a můžeš ho znát i pod názvem kombinovaný test. Spojuje se v něm vyšetření tvé krve, podrobný ultrazvuk, kterého je součástí i NT test (měření šíjového projasnění), a přebírání rodinné anamnézy. Všechny informace získané díky těmto vyšetřením pak dohromady vyhodnocuje speciální software a výsledkem je udání pravděpodobnosti rizika některých vývojových vad plodu.

• Prvotrimestrální screening mohou provádět pouze lékaři, kteří mají certifikát FMF.

Přečti si více detailnějších informací o prvotrimestrálním screeningu v samostatném článku 👇

Prvotrimestrální screening

Prvotrimestrální screening je prvním „velkým“ vyšetřením v těhotenství, které posuzuje zdravotní stav miminka. Pojď se s námi podívat, z čeho sestává, kde ho můžeš absolvovat a proč bys ho neměla vynechat.

3. Velký neboli morfologický, případně genetický ultrazvuk (druhotrimestrální screening)

• Morfologický ultrazvuk se provádí kolem 20. týdne těhotenství²¹. Lékař při něm podrobně zkoumá miminko s cílem všimnout si znaků, které by mohly být indicií k podezření na nějakou vývojovou vadu.

• Rozšířené verzi morfologického ultrazvuku se říká genetický ultrazvuk, který však není proplácen zdravotní pojišťovnou.
  • Obě varianty může provádět pouze lékař s FMF certifikátem.

Přečti si více informací o morfologickém ultrazvuku v samostatném článku 👇

Velký ultrazvuk

Morfologický neboli „velký“ ultrazvuk je pro nastávající maminku mimořádnou událostí, protože při něm lékař miminko pečlivě prozkoumá. Pojď se s námi podívat, jak morfologický ultrazvuk probíhá a zda se ti vyplatí doplatit si jeho rozšířenou variantu.

4. Podrobný ultrazvuk ve třetím trimestru (součástí je i flowmetrie)

• Poslední detailní ultrazvuk se provádí kolem 30. týdne těhotenství a jeho součástí je také flowmetrie – měření průtoků krve v důležitých cévách.

• Jedná se o velkou kontrolu stavu placenty a podmínek, které má miminko v bříšku. K vyšetření je třeba mít kvalitní ultrazvuk, proto tě také tvůj gynekolog může odeslat na jiné pracoviště.

• V případě, že se na ultrazvuk ve 3. trimestru objednáš do ambulance, která má smlouvu s tvojí zdravotní pojišťovnou, nebudeš za toto vyšetření platit.

Přečti si více informací o průtocích v těhotenství – flowmetrii 👇

Flowmetrie – průtoky pupečníkem

Ultrazvukových vyšetření v těhotenství absolvuješ hned několik, přičemž zejména během prvního těhotenství je náročné rozlišit, který ultrazvuk má jaký význam a na co se zaměřuje. Dnes si povíme více o flowmetrii neboli průtocích v těhotenství. Pojď se podívat, proč je flowmetrie důležitá a co všechno lékař během ní zkoumá.

Screeningy z krve matky

Vyšetření tvé krve může poskytnout poměrně spolehlivý obraz o některých případných vývojových vadách dítěte. Věděla jsi, že už kolem 7. týdne těhotenství ve tvém krevním oběhu cirkuluje DNA miminka? Právě díky tomu může být miminko vyšetřeno jen za pomoci odběru a rozboru tvé krve.

1. NIPT test/NIFT test

• NIPT neboli NIFT testy můžeš znát pod jejich nejznámějším komerčním názvem Trisomy test. Zaměřují se na vyhledávání tzv. trizomií – vadných chromozomových dvojic, které značí konkrétní vývojovou vadu, například i Downův syndrom. Plusem je, že se dozvíš i pohlaví dítěte v poměrně raném stádiu těhotenství.

• NIPT testy jsou poměrně spolehlivé, ale neproplácí je zdravotní pojišťovna. Provádějí se od 11. do 14. týdne těhotenství a jejich cena je dost vysoká – pohybuje se cca okolo 12 000 Kč – v závislosti na konkrétním balíčku zkoumaných vývojových vad.
  • Často je proto volí jen ty maminky, které mají odůvodněnou obavu o zdraví svého dítěte, případně mají-li vyšší věk, který pravděpodobnost vzniku chromozomální vady zvyšuje.

Přečti si více o NIPT testu v samostatném článku 👇

Test Downova syndromu z krve matky

Možná jsi slyšela o vyšetření v těhotenství, které dokáže zachytit riziko Downova syndromu jen z krve matky. Jedná se o neinvazivní test, který je bezbolestný a bezpečný pro tebe i miminko. Dá se mu však na 100 % věřit a jaký by byl další postup, kdyby výsledky signalizovaly, že miminko může trpět nějakou vývojovou vadou? I to se, mimo jiné, dozvíš v našem článku.

2. Triple test

• Triple test také sestává jen z odběru tvé krve a zaměřuje se na detekci vývojových vad plodu, mezi nimiž je i Downův syndrom. Poměrně často ho však nahrazuje prvotrimestrální screening, který je mnohem přesnější a provádí se o pár týdnů dříve.

• Triple test se totiž vyznačuje nižší spolehlivostí a jeho falešně pozitivní výsledky už vystrašily nejednu budoucí maminku. Proto ho dnes lékaři volí spíše jako doplněk k jiným vyšetřením, případně ho ze skladby vyšetření v těhotenství pomalu vyřazují.

Přečti si více informací o triple testu v samostatném článku 👇

Triple test

Co si budeme povídat, vyšetření v těhotenství není zrovna nejméně. Ke snadnému zorientování, jaké testy, ultrazvuky a screeningy tě v následujících měsících čekají, nepřispívá ani fakt, že většina vyšetření nese odborný název. Jedním z nich je například i triple test. Pojď si přečíst, co to triple test vlastně je, jak probíhá a proč je pro některé ženy zbytečným strašákem.

Vyšetření v těhotenství se speciálním zaměřením

V této sekci najdeš těhotenské vyšetření, která se zaměřují buď na monitoring konkrétního orgánu a jeho funkcí, nebo detekci přítomnosti bakteriální infekce.

1. Cervikometrie

• Cervikometrie je ultrazvukové měření děložního čípku, jehož výsledky dokáží předpovědět blížící se předčasný porod ještě dříve, než žena začíná vnímat první příznaky. Provádí se prostřednictvím vaginální ultrazvukové sondy.

• Provedení cervikometrie je na uvážení lékaře – může děložní čípek zkontrolovat na každé těhotenské poradně, ale rovněž může cervikometrii považovat za indikované vyšetření, tedy ho ženě navrhne až tehdy, když je pro něj nějaký pádný důvod.
  • Většina lékařů se však na děložní čípek a změny na něm zaměřuje od 22. nebo 24. týdne těhotenství a je jen na nich, jakou metodu zvolí – zda ​​vyšetření hmatem, nebo vaginální ultrazvukovou sondou, která poskytne mnohem přesnější obraz.

Přečti si více o cervikometrii v samostatném článku 👇

Cervikometrie

Děložní čípek by měl být důsledně sledovaný během celého produktivního věku ženy a nesmírně důležitý je také v těhotenství. Změny na děložním čípku totiž mohou být spolehlivým ukazatelem, že hrozí předčasný porod. Pojď se s námi podívat, kdy se vyšetření děložního čípku – cervikometrie, v těhotenství provádí a co všechno díky ní lékař může odhalit.

2. Glukózový toleranční test na těhotenskou cukrovku

• Test na těhotenskou cukrovku se podstupuje od 24. do 28. týdne těhotenství. Sestává ze tří postupných odběrů krve a vypití roztoku glukózy. Jelikož se krev odebírá v konkrétních časových intervalech, je potřeba si na toto vyšetření vyhradit více času – klidně můžeš v čekárně strávit i převážnou část dopoledne.

• Přestože je glukózový toleranční test pro některé maminky strašákem, nejde o nic hrozného. Většinou si ženy, které ho absolvovaly, stěžují na nepříjemnou chuť glukózového nápoje, případně na fakt, že musí přijít na vyšetření nalačno.

Přečti si víc o glukózovém tolerančním testu v samostatném článku 👇

OGTT

Glukózo-toleranční test (OGTT) má odhalit případnou těhotenskou cukrovku. Bývá ovšem tak trochu strašákem některých budoucích maminek, ale každý jsme jiný, a i když si možná v diskuzi přečteš, jak byl někomu nepříjemný, neznamená to, že ty ho nezvládneš levou zadní. 😊 Podívej se, zda je nutné se na něj nějak připravit a co tě při něm čeká.

3. Test na streptokoka skupiny B

• Test na streptokoka v těhotenství můžeš znát i pod názvem GBS screening a provádí se v rozpětí od 35. do 37. týdne těhotenství. Jedná se o stěr z pochvy, díky kterému se odhalí, nebo vyloučí přítomnost streptokoka skupiny B ve tvém organismu.

• Pokud test vyjde pozitivně a budeš rodit vaginálně, budou ti před porodem podána antibiotika do žíly. Ta zajistí, že se děťátko při průchodu porodními cestami touto bakterií nenakazí. Zatímco pro tebe nebezpečná není, pro něj by představovala až smrtelné riziko.

Prohlédni si víc o GBS screeningu v samostatném článku 👇

Streptokok v těhotenství

Proč se v těhotenství provádí vyšetření na streptokoka skupiny B a co se stane, když bude výsledek pozitivní? Pojď se s námi podívat, jak toto vyšetření probíhá, proč je důležité a jak se pozitivní streptokok v těhotenství léčí.

4. Kardiotokogram (CTG) neboli monitor

• CTG vyšetření můžeš znát pod mnoha názvy – kardiotokogram, monitor či pásy. Jedná se o vyšetření v těhotenství, během kterého se měří ozvy miminka a zaznamenává činnost dělohy. Zatímco ležíš v pohodlné poloze, na tvé bříško jsou při něm připnuty elastické pásy s diodami.

• Nejčastěji se CTG provádí před porodem, při přenášení nebo je součástí dalšího vyšetření – oxytocinového zátěžového testu.

Viz víc informací o CTG vyšetření 👇

CTG vyšetření

CTG, kardiotokografie, monitory, ozvy nebo pásy – zobrazovací metodu ozev děťátka můžeš znát pod mnoha názvy. Kdy se CTG vyšetření provádí, jak probíhá a co všechno na něm lékař může zjistit? To se dozvíš v našem článku.

5. Oxytocinový zátěžový test

• Oxytocinový zátěžový test se nejčastěji provádí tehdy, když budoucí maminka přenáší 10 dní – tedy nespustila-li se porodní činnost do 10 dnů od stanoveného termínu porodu. Existují však výjimečné případy, kdy ho lékaři zvolí dříve, přičemž častou indikací je komplikace v těhotenství – nedostatečné vyživování dítěte placentou apod. Cílem oxytocinového zátěžového testu je zjistit, zda je miminko schopno zvládnout porodní zátěž a zda je děloha schopná spustit porodní činnost.

• Vyšetření sestává z monitorování miminka a činnosti dělohy kardiotokografem (pásy nebo CTG) a z infuzního podávání oxytocinu. Právě tento hormon dokáže zahájit děložní stahy.

• Výjimkou není situace, kdy oxytocinový zátěžový test spustí porod.

Viz víc informací o oxytocinového zátěžového testu 👇

Oxytocinový zátěžový test – OZT

Oxytocinový zátěžový test nemusí v těhotenství podstoupit každá nastávající maminka. Co to vlastně je, jak toto vyšetření probíhá a kdy k němu lékaři přistupují? To se dozvíš v našem článku.

Diagnostická vyšetření plodu

Speciální diagnostická vyšetření v podobě invazivních zákroků nepodstupuje v těhotenství každá žena. Lékař je doporučí provést tehdy, pokud se vyskytne nějaké podezření, přičemž většinou jde o pochybnosti, které se týkají správného vývoje dítěte. Jelikož však jde o invazivní metody, přinášejí s sebou jistou míru rizika a jejich absolvování je tedy na rozhodnutí ženy.

1. Amniocentéza (odběr plodové vody)

• Odběr plodové vody obvykle podstupují budoucí maminky, u nichž předchozí vyšetření poukázala na vyšší pravděpodobnost vývojové vady miminka.

• Zákrok se provádí vpichem přes břišní stěnu, přičemž jehlu, s níž lékař odebírá vzorek plodové vody, kontroluje pomocí ultrazvuku. Výsledky vyšetření jsou definitivní a není potřeba je ověřovat žádným jiným testem.

• Jelikož jde o invazivní zákrok, nese s sebou jistou míru rizika. Může nastat infekce plodového obalu a rovněž se o 1% zvyšuje riziko spontánního potratu. Definitivní rozhodnutí, zda bude odběr plodové vody proveden, je na zvážení ženy.

Přečti si více o amniocentéze v samostatném článku 👇

Amniocentéza

Asi každá nastávající maminka má strach, když jí lékař doporučí podstoupit amniocentézu, nebo jinak řečeno odběr plodové vody. Nejde totiž o rutinní vyšetření v těhotenství, proto si pojď přečíst, jak amniocentéza probíhá, jestli s sebou nese nějaká rizika a kdy se provádí.

2. Odběr choriových klků (biopsie chorií)

• Choriové klky jsou základem pro vývoj placenty a zároveň je v nich uložena i genetická informace dítěte. Z toho důvodu jsou dobrým materiálem pro získání cenných informací o zdravotním stavu plodu.

• Jedná se o invazivní zákrok, který se provádí buď vpichem přes břišní stěnu, nebo přes vagínu – způsob, jakým lékař jehlu povede, závisí na uložení placenty. Rovněž s sebou přináší jistou míru rizika, konkrétně zvyšuje možnost spontánního potratu o 1 až 2 %. Indikací k tomuto vyšetření je pochybnost o správném vývoji dítěte, která je získaná na některém z předešlých vyšetření v těhotenství.

Přečti si více o odběru vzorku z placenty v samostatném článku 👇

Odběr choriových klků

Odběr choriových klků není tak známý jako například amniocentéza, a právě proto může nejednu nastávající maminku vystrašit, když jí lékař toto vyšetření doporučí. Pojď si přečíst, jak probíhá a proč ti ho doktor může navrhnout.

3. Kordocentéza (diagnostický odběr pupečníkové krve)

• Kordocentéza neboli punkce pupečníku je indikované diagnostické vyšetření, které se u nás provádí jen zřídka. Pokud k němu lékaři přistoupí, děje se to až od 18. nebo 20. týdne těhotenství.

• Provádí se ambulantně, vpichem přes břišní stěnu, přičemž jehla, která odebírá vzorek krve z pupeční šňůry, je neustále monitorována ultrazvukem. Zákrok s sebou přináší jistou míru rizika, přibližně stejnou jako amniocentéza, tedy o 1 % zvyšuje riziko spontánního potratu. Cílem vyšetření je vyloučit nebo potvrdit geneticky podmíněné nemoci a chromozomální vady plodu.

Přečti si více o punkci pupečníku v samostatném článku 👇

Kordocentéza

Prenatální diagnostika nabízí řadu možností, a tak jakmile se během běžných vyšetření v těhotenství objeví známky toho, že miminko v děloze neprospívá, lékaři mohou ženě doporučit podstoupení invazivního diagnostického zákroku. Řadí se k nim právě kordocentéza, tedy punkce pupečníku. Proč se ovšem využívá méně než ostatní indikovaná těhotenské vyšetření a jak v praxi probíhá?

Preventivní prohlídky nastávající maminky

V těhotenství bys neměla zapomínat ani na prevenci. Podcenění i malého problému může ohrozit nejen tebe, ale především vyvíjející se miminko.

1. Preventivní prohlídka u praktického lékaře

• Během těhotenství bys měla absolvovat jednu preventivní prohlídku u všeobecného lékaře. O tom, kdy bude nejlepší tam zajít, se už na začátku těhotenství poraď se svým gynekologem, který ti řekne, ve kterém měsíci bys měla ke svému obvodnímu zajít.

2. Preventivní prohlídka u zubaře

• Jako těhotná máš nárok až na dvě preventivní prohlídky u zubaře, proto tento benefit rozhodně využij. I zdánlivě neškodný zubní kaz může v těhotenství vyústit v problém, který dokáže v krajních, ale bohužel ne výjimečných případech ohrozit miminko. Zkažený zub je totiž potenciálním ložiskem zánětu.

• Ideálním časem na preventivku u zubaře je období na začátku druhého trimestru (14. až 16. týden těhotenství) a přelom 7. a 8. měsíce (30. až 32. týden těhotenství).

Vyšetření v těhotenství podle trimestrů

Ať se právě nacházíš v jakékoli etapě těhotenství, podívej se na náš kalendář vyšetření rozdělený po trimestrech. Zahrnuli jsme sem všechna vyšetření, která ti budou doporučena v těhotenské poradně, pokud tvé těhotenství probíhá bez komplikací, ale i neinvazivní screeningy, které můžeš podstoupit na vlastní žádost.

Vyšetření v prvním trimestru těhotenství

První trimestr

Těhotenství se rozděluje do tří trimestrů, přičemž na začátku prvního ve skutečnosti těhotná ještě nejsi. Jak je to možné? Čti dál a vše se dozvíš. Kromě toho ti také prozradíme, co tě v prvním trimestru čeká, jaké projevy těhotenství se mohou objevit a kterými změnami prochází tvoje miminko.

Vyšetření ve druhém trimestru těhotenství

Druhý trimestr

Druhý trimestr začíná 14. a končí 26. týdnem těhotenství, přičemž bývá ze všech tří tím nejpříjemnějším. Zpravidla už totiž polevují nevolnosti a únava, ale bříško ještě není tak veliké, aby nastávající maminku omezovalo. Podívej se, co tě ve druhém trimestru pravděpodobně čeká.

Vyšetření ve třetím trimestru těhotenství

Třetí trimestr

Třetí trimestr začíná 27. týdnem těhotenství a končí porodem. Během něj se ti ještě dost zvětší bříško a miminko se vyvine v malého človíčka. Podívej se, co tě čeká, jaká vyšetření ti lékař nabídne a podle čeho poznáš, že se porod blíží.

Vyšetření v těhotenství a proplacení zdravotní pojišťovnou

Proplácení screeningů v těhotenství je samostatnou kapitolou. Do hry totiž může vstoupit velké množství faktorů – rizikové těhotenství, dřívější spontánní potrat, ale i spolupráce s pojišťovnami na klinice, na níž se objednáš. Množství vyšetření, která jsou proplácena pojišťovnou, totiž můžeš absolvovat i na specializovaném pracovišti, které smlouvy se zdravotními pojišťovnami nemá. Proto vždy jednotlivá vyšetření konzultuj se svým gynekologem a prober s ním všechny možnosti.

Video: Vše o ultrazvuku v těhotenství

Rozhovor s odborníkem: MUDr. Petr Kolek

Co ve videu zaznělo:

• 00:36 Co je to ultrazvuk?
• 01:24 Je ultrazvuk škodlivý?
• 01:56 Jak se ultrazvuk provádí?
• 02:42 3D a 4D ultrazvuk
• 03:46 Speciální ultrazvuková vyšetření v těhotenství
• 04:12 Standardní ultrazvuková vyšetření v těhotenství
• 04:43 Prvotrimestrální screening
• 05:39 Vyšetření v 16. týdnu těhotenství
• 06:06 Morfologické vyšetření ve 20. týdnu těhotenství
• 07:05 Vyšetření ve 24. a 30. týdnu těhotenství
• 07:46 Zhodnocení rizik před porodem – 36. týden těhotenství
• 08:46 Shrnutí doporučených vyšetření
• 09:08 Jde to i bez ultrazvuku?

Nejčastější dotazy o vyšetření v těhotenství

• Proč je v těhotenství důležité znát, jaký mám Rh faktor krve?

To, zda máš negativní, nebo pozitivní Rh faktor krve, lékař většinou zjistí už při prvních odběrech na poradně. Pokud máš negativní Rh faktor (tedy jednu z těchto krevních skupin: A-, B-, AB-, 0-) a otec dítěte má Rh faktor pozitivní (tedy jednu z těchto skupin: A+, B+, AB+, 0+), bude ti ve 28. týdnu těhotenství podána injekce.

Jedná se o protilátku, která zabrání tomu, aby tvůj organismus vyhodnotil případnou Rh pozitivní krev miminka jako cizorodou.

• Která vyšetření v těhotenství jsou povinná?

Žádné vyšetření v těhotenství není povinné. Existuje jen doporučená skladba těhotenských vyšetření, na kterou máš jako klientka zdravotní pojišťovny nárok, ale nikdo tě do absolvování konkrétního ultrazvuku či jiného vyšetření nemůže nutit.

Platí to i v případě doplňkových, tzv. indikovaných zákroků, jejichž cílem je upřesnit, potvrdit, nebo vyloučit nějakou diagnózu. Pokud se v průběhu těhotenství naskytne nějaká pochybnost o zdravotním stavu dítěte, je na tobě, jestli si zvolíš například amniocentézu.

• Jaká jsou vyšetření v těhotenství, má-li rodička více než 35 let?

Pravdou je, že s vyšším věkem budoucí maminky se zvyšuje i riziko postižení plodu vývojovými vadami. Častou praxí tedy je, že lékař ženě doporučuje podstoupit více vyšetření, přičemž by jí měl dát na výběr a seznámit ji se všemi možnostmi. Jelikož zde primárně jde o odhalení pravděpodobnosti rizika vzniku chromozomálních vad, může rodičce doporučit neinvazivní NIPT test, který si však bude muset uhradit sama, nebo amniocentézu, co s sebou ovšem nese jistou míru rizika.

• Jaké parametry se zkoumají v krvi během těhotenství?

Kromě standardního krevního obrazu (= základní vyšetření krve) se v průběhu těhotenství sledují také specifické hodnoty. Je totiž prokázáno, že jejich abnormální snížení nebo zvýšení přispívá k včasné diagnostice vybraných vývojových vad dítěte:

AFP – alfa-fetoprotein – tuto bílkovinu produkují játra dítěte a její hladina kontinuálně stoupá až do 35. týdne těhotenství. Její hodnoty bývají výrazně sníženy při Downově syndromu. Nadprůměrně vysoké hodnoty lze zase pozorovat při poruše uzavírání neurální trubice, tedy při rozštěpu.

t-hCG – celkový choriový gonadotropin. Jeho snížená hladina je u Downova syndromu, snížená zase bývá u Edwardsova syndromu.

uE3 – volný nebo nekonjugovaný estriol, je důležitým ukazatelem funkčnosti tzv. fetoplacentární jednotky, tedy systému placenta – matka – dítě. Výrazně snížená hladina bývá u trizomií (Downův syndrom, Edwardsův syndrom) a také u Smith-Lemli-Opitz syndromu (SLOS).

PAPP-A – pregnancy associated plasma protein A – tedy s těhotenstvím asociovaný plazmatický protein A. Při postižení dítěte Downovým syndromem bývají jeho hodnoty nižší.

free beta-hCG – volná beta podjednotka choriového gonadotropinu. V prvním trimestru bývá hladina výrazně vyšší, má-li dítě Downův syndrom. Nadprůměrně nízké hodnoty zase zvyknou signalizovat Edwardsův syndrom.

Mohlo by tě také zajímat

Ultrazvukové vyšetření v těhotenství

Zatímco některé nastávající maminky se ultrazvuku v těhotenství nemohou dočkat, jiné se tohoto vyšetření trochu obávají a zvažují, zda je pro miminko bezpečné. Kolik ultrazvuků přibližně během těhotenství absolvuješ, které jsou důležité a budeš muset některé zaplatit? I to se, mimo jiné, dozvíš v našem článku.

Trimestr

Těhotenství je členěno na tři časové úseky, které se nazývají trimestry, z nichž jeden trvá tři měsíce. Pravděpodobně sama ucítíš, že každý trimestr je jiný, a to nejen ve vyšetřeních, ale obvykle také v pocitech a fyzické kondici.

Týdny těhotenství

Každý týden těhotenství s sebou nese něco nového. Některé události sice nejsou navenek vidět, ale rozhodně probíhají. Aby také ne, vždyť během 40 týdnů se ze shluku buněk stane miminko. Podívej se, co tě v jednotlivých týdnech čeká a na co bys neměla zapomenout. Stačí kliknout na týden, který tě zajímá.

Více na Modrém koníku

• Zapoj se ve fóru.
  • Všechny diskuze

• Zařaď se do tematických skupin
  • Tematické skupiny

• Napiš odborníkovi –⁠ zdarma a s možností anonymity
  • Zeptej se v Poradnách.

• Těhotenství týden po týdnu
  • Co se děje v jednotlivých týdnech těhotenství, jaké změny a vyšetření tě čekají a jak se postupně vyvíjí miminko? To zjistíš v našich těhotenských týdnech, na kterých jsme spolupracovali s MUDr. Petrem Kolkem.
  • Těhotenství po týdnech⁵