Císařský řez neznamená jen jizvu na břiše matky. Podle průzkumů mají děti vyšší predispozice k určitým zdravotním potížím

Pokud se vaše miminko narodilo pomocí císařského řezu, možná vám bylo líto, že jste neporodila přirozeně, ale po odeznění největší bolesti a zahojení své jizvy jste tomu přestala věnovat pozornost. Porod císařským řezem, kterému mnoho maminek a dětí může vděčit za záchranu života, však nezanechá jen jizvu v podbřišku a možný šrámek na vaší duši, ale může ovlivnit i budoucí život vašeho dítěte.

Ačkoli se tomu moderní medicína příliš nevěnuje, to, jakým způsobem se narodíme, může značně ovlivnit mnoho věcí v našem životě. Z testů, studií a výpočtů vyplývá, že děti narozené císařským řezem mají vyšší predispozici k nedostatečné imunitě, obezitě, vzniku alergií nebo astmatu, ale také ke vzniku hyperaktivity či autismu. Další stinnou stránku, která je však méně probádaná a z podstaty méně prokazatelná, pak odhalují psychiatričtí odborníci zabývající se vlivem způsobu našeho narození na naši povahu a psychologické zdraví. 

Průchod miminka porodními cestami

Císařský řez je především operace, která významně ovlivní vaše zdraví – hojení rány v podbřišku bývá dlouhé a regenerace bolestivá. Průchod porodními cestami je pro miminko důležitou součástí procesu zrození. Ať už byl důvod k porodu vašeho miminka „císařem“ jakýkoli, určitě jste vděčná, že jste díky pokročilé medicíně vy i vaše dítě v pořádku. Mezi první reakce na porod prodělaný císařským řezem patří starost o maminčino zdraví. Lékaři i vy se soustředíte na to, aby se vaše jizva dobře hojila. Často však tolik nemyslíme na miminko a jak k němu po císařském řezu přistupovat.

Podle MUDr. Gregory jsou nepohodlí a překážky, které musí dítě při příchodu na svět překonat během vaginálního porodu, přirozenou součástí života: „Běžný vaginální porod je událost, na kterou se plod připravuje a pro novorozence je tato forma stresu podnětem k překonání překážek, které mu na cestě k životu stojí. I zde platí pravidlo, že stres (který bolest bezesporu vyvolává), pokud není dlouhodobý a extrémní, je hybatel našeho rozvoje a jeho překonání nás posouvá ve vývoji dál.“

Jak to vidí odborníci?

Počet dětí narozených císařským řezem se v Evropě během posledních let pohybuje okolo 25 %. Anestezie i celý operační výkon jsou bezpečné, velmi dobře snášené. Počet komplikací při operaci či po ní je stále menší.

„Císařský řez je z krátkodobého hlediska bezpečný a bezpečná je i anestezie, která je u něj poskytována. Z dlouhodobého hlediska však žádnou výhrou není, hlavně pro dítě,“ říká MUDr. Antonín Pařízek, vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. Lékařské fakulty UK a VFN v Praze pro magazín Moje zdraví.

Pro dítě je totiž narození císařským řezem větší fyzickou, ale i psychickou zátěží, než by se mohlo zdát. Podle posledních průzkumů, prováděných napříč celou naší civilizací, má porod císařským řezem negativní vliv zejména na rozvoj obezity dítěte.

„Již dlouhou dobu jsou publikována epidemiologická data o vztahu mezi porodem dítěte císařským řezem a následným rozvojem obezity, astmatu, diabetu I. typu a neurovývojových poruch, mezi které se řadí i poruchy autistického spektra,“ upozorňuje MUDr. Jan Smíšek, neonatolog a pediatr z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Jedna z maminek v diskuzi na Modrém koníku píše: "Bavila jsem se s lékařkou neonatologie, jaká jsou rizika pro dítě porod záhlavím vs. koncem pánevním vs. císařský řez. Ptala jsem se z toho důvodu, že malá je stále koncem pánevním. Já bych raději přirozený porod než císař právě kvůli již zmíněným problémům vyplývajících z této velké břišní operace. Nicméně ona se přikláněla k vaginálním porodům, že dítě má pak lepší adaptaci, tedy i menší riziko astmat alergii a dechových potíží než u císaře a navíc lepší kontakt s matkou a lepší naběhnutí laktace. Ovšem gynekologové to zase vidí ze svého pohledu zase jinak, asi proto, že víc řeší matku než dítě... Ale to je jen moje domněnka.

A KP má sice trochu vyšší riziko komplikací u porodu než u porodu záhlavím, ale není to až taková hrůza, jak asi bývalo dříve. Možná právě kvůli lepší vybavenosti a péči. Osobně si nedokážu představit jít na císaře a po návratu domů se starat i plně o starší 18 měsíční dceru. To by se o ni musel starat v šestinedělí někdo jiný, to bych ji ani neposadila do kočárku, ani nemohla hlídat na hřišti."

Císařský řez jako záchrana života, kterou je třeba ocenit  

Porod císařským řezem je především volba lékařů, kteří jí učinili proto, aby v mezních situacích udělali vše pro to, abyste vy a vaše děťátko byly v pořádku. Situací, kdy je k císařskému řezu nutné přistoupit, může být celá řada - od zdravotních potížích maminky až k syndromu nepostupujícího porodu a dalších skutečností:

Kdy je "císař" lékařem doporučen?

Lékař musí znát anamnézu těhotné ženy a jejího probíhajícího těhotenství a na jejich základě nejlépe určí, kdy a v jakých případech má být sekce provedena. Císařský řez se tedy nejčastěji provádí v případech, kdy je:

• poloha plodu koncem pánevním
• hypoxie plodu - plod trpí nedostatkem kyslíku v děloze, proto je potřebné co nejrychleji ukončit graviditu císařským řezem
• nepoměr mezi hlavičkou dítěte a rozměrem pánve ženy (úzká pánev)
• placenta praevia
• vícečetné těhotenství
• abrupce placenty - odloučení placenty
• herpes u matky
• první těhotenství u žen s vyšším věkem
• stav po mimoděložním těhotenství
• poruchy růstu plodu
• schizofrenie matky
• obezita
• nádorové onemocnění u matky
• Rh inkompatibilta

Ať už se odborníci mýlí či nikoli, ať už jste maminka, která je za svůj císařský řez vděčná, či stále trochu bojujete s tím, že jste si váš porod představovala jinak, důležitý je především výsledek - zdraví vaše a zdraví vašeho dítěte. Jen těžko se domnívat, jak by porod dopadl, pokud by císařský řez lékaři nezvolili, jaké následky by měl na zdraví a život váš a vašeho dítěte.

Nevhodné načasování císařského řezu může posílit hrozbu vzniku respiračních potíží dítěte

Rozsáhlá dánská studie vycházející ze vzorku 34 tisíc dětí narozených císařským řezem mezi 37. a 41. týdnem těhotenství ukazuje, že děti narozené císařským řezem mají oproti dětem, které se narodily přirozeně, mnohem větší dýchací potíže, a to nejen bezprostředně po narození, ale i během růstu. Největší riziko těchto potíží pak nastává u dětí, které se narodily právě ve 37. týdnu. Autoři studie proto doporučují, aby lékaři, pokud je to možné, přistupovali k porodu císařským řezem co nejpozději vzhledem k určenému termínu porodu. Mnoho našich i slovenských neonatologů vyjádřilo svůj souhlas s tímto doporučením.

Vědci z Harvardu se zabývali otázkou obezity a její souvislosti se způsobem narození

Harvardští výzkumníci zjistili, že porod císařským řezem je významný faktor při vzniku obezity. Studie je velmi zajímavá a prokazatelná zejména díky svému velkému rozsahu sesbíraných dat i počtu respondentů, kteří se jí zúčastnili. Dotazník zaměřený na hodnoty BMI, kouření, životní styl a prostředí, ve kterém respondenti vyrůstali totiž mezi roky 1996 až 2012 vyplnilo přes 22 tisíc mladých lidí.

Z průzkumu vyplynulo, že i mezi sourozenci pocházejícími ze stejných podmínek a vychovávanými stejně lze najít takové děti, z nichž jedno bylo štíhlé a druhé, narozené císařským řezem, trpělo od dětství nadváhou až obezitou. V číslech to lze vyjádřit tak, že děti narozené císařským řezem mají o 64 % větší pravděpodobnost, že budou tlusté, i když k tomu nemají rodinné predispozice.

Dítěti, které neprošlo porodními cestami, chybí přirozená mikrobiota

Všechny potíže, od rizika obezity po alergické reakce, mohou vzniknout zejména proto, že dítě narozené císařským řezem neprojde porodními cestami a nemůže tak z maminky načerpat tolik potřebný novorozenecký biom. Jde o soubor organismů, které se během vaginálního porodu a bezprostředně po něm dostávají zažívacím traktem a kůží do organismu právě se rodícího miminka. A právě tato skutečnost má velký vliv na budoucí imunitu dítěte.

Mikrobiota porodních cest, která se k dítěti dostane nejen kůží, ale i polykáním během průchodu porodními cestami, totiž dává tělu novorozence signál, že je na světě a že jeho trávicí systém má začít pracovat. A protože zdraví trávicího systému má velký vliv na naši imunitu, je u dětí narozených císařským řezem potřeba tuto mikrobiotu nahradit z vnějších zdrojů, a to ideálně ihned po narození.

Mezi prostředky, které tuto skutečnost dokážou zmírnit, patří potírání dítěte sekretem z matčiny pochvy bezprostředně po narození. Jakkoli se to může zdát bizarní, k tomuto řešení přistupuje stále více porodnic na celém světě i u nás a zmírnění potíží plynoucích z chybějící mikrobioty je podle pozorování významné.

Velkým, přirozeným a hojivým prostředkem pro dítě i pro maminku po císařském řezu je pak kojení. Mateřské mléko i samotný proces kojení dokáže nahradit jak proces umělé kolonizace vaginálním sekretem, tak možné rány na duši obou.

Vědci z České zemědělské univerzity v Praze a Fakultní nemocnice Motol ale přišli na to, že děti narozené císařským řezem mohou nižší množství prospěšných bifidobakterií dohnat. „Zjistili jsme, že kojenci porození císařským řezem, pokud mají v trávicím traktu alespoň minimální množství bifidobakterií a jsou k tomu navíc kojeni mateřským mlékem, se vyvíjejí úplně stejně jako jiní kojenci,“ uvedl vedoucí mikrobiolog České zemědělské univerzity Vojtěch Rada pro ČTK. Pro svou studii využíval mikrobiologické analýzy vzorků, které mu poskytli neonatologové z motolské porodnice.

Pokud jste tedy nezvolila potírání miminka svým sekretem, je vhodné ke kojení či po jeho skončení dítěti přidat doplňkové látky. Pravidelné užívání probiotik a prebiotik pak může významně mírnit všechny potíže spojené se sníženou mikrobiotou, od špatného trávení a vyprazdňování až po sníženou imunitu či hrozbu rozvoje obezity.

Pokud jste neměla to štěstí a nemohla jste svoje miminko kojit, dobrou zprávou pro vás je, že umělá výživa pro děti probiotika a prebiotika obsahuje. O tom, zda je třeba je ještě dodávat jinou formou než v umělém mléku se můžete poradit se svým pediatrem.

Má císařský řez vliv i na duševní zdraví vašeho dítěte?

V reakci na zvyšující se počet porodů císařským řezem i na všeobecně se rozvíjející diskuzi ohledně porodnictví ve společnosti se mnohé publikace v poslední době věnují vlivu císařského řezu na psychiku maminky i jejího dítěte.

O tom, jak císařský řez snášejí maminky, se mluví poměrně hodně a také na Modrém koníku můžete najít k tomu tématu diskuze i články, například o Syndromu ukradeného porodu či o všeobecně tom, jak se s následky císaře poprat fyzicky i psychicky. Avšak o vlivu operačního porodu na dítě se příliš nemluví.

O vztahu císařského řezu a jeho možného vlivu na povahu a psychiku dítěte totiž neexistují relevantní vědecké podklady. Mnoho psychologů, významných psychiatrů i porodních asistentek však zastává názor, že zásah do porodu a fakt, že dítě nepřijde na svět také svým přičiněním, může hrát v jeho životě zásadní roli.

Podle odborníků na téma vlivu porodu na náš život, k nimž se u nás řadí například známý psychiatr Radkin Honzák nebo docent Michal Mára z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK v Praze, je největším problémem císařského řezu fakt, že dítě nemělo možnost k porodu samo přispět. To se děje zvláště v případech, kdy je císařský řez předem plánován. Taková zkušenost pak u dětí může vyvolat pocit vlastní neschopnosti.

U dětí, které se narodily akutním císařským řezem například z důvodu nepostupujícího porodu, pak odborníci hovoří zejména o tom, že dítěti nebylo umožněno proces dokončit. Mívají tak vsugerovaný pocit, že nejsou schopny dokončit důležité věci a že se vždy najde někdo, kdo jim jejich plány překazí proti jejich vůli.

O dětech narozených císařským řezem pak existuje publikace, z níž mnoho odborníků čerpá a považují ji za stěžejní dílo celé porodnické psychologie. Jedná se o knihu Born cesarean (Narozena císařem) doktorky Jane English, která dlouholetým sběrem informací došla k mnoha závěrům, jež ostatní lékaři považují za relevantní a potvrzují je. Autorka přesně popisuje mechanismy, ke kterým během císařského řezu dochází a s jejichž dopady se dítě musí vyrovnat.

Chybějící prožitek narození některé děti hledají i několik let

Porod je první zkušenost dítěte na našem světě. Je to velmi důležitá událost, která ovlivní na mnoho let, ne-li na celý život jak maminku narozeného dítěte, tak člověka, který se právě narodil. Informace, které jsme získali během porodu, pak považujeme za fakt, který o našem životě a o nás vypovídá čistou pravdu, jíž se musíme ze zkušenosti řídit. To je ve zkratce odpověď na otázku, proč na nás má způsob, jakým se narodíme, takový vliv.

Mezi hlavní problémy, které s sebou císařský řez může přinést z hlediska dopadů na psychiku dítěte, je délka trvání zákroku. Přirozený porod trvá několik hodin a dítě se v tomto procesu zrození musí samo přičinit, musí rotovat, připravuje se na to, že se narodí, že konečně spočine v náručí své maminky. Císařský řez oproti tomu trvá pouhé minuty. Děti takto narozené pak mohou trpět pocitem, že se vlastně nenarodily. Trvá jim, než tento zážitek zpracují a naplno si uvědomí vlastní existenci. Takové děti mohou mít problém určovat své hranice a potíže s uvědoměním si sebe sama a své role.

Děti se v matčině lůně cítí velmi bezpečně, dostávají přirozenou stravu, cítí pohodlí. Během císařského řezu však přijde náhlý a rychlý útok doprovázející pocit otravy, na který dítě není připraveno. Otravou míní autorka výše zmíněné knihy léky podávané matce během porodu, které mají na dítě vliv. Útokem nazývá situaci, kdy během klidného spočívání v maminčině bříšku přijde bez varování řez skalpelem a cizí ruce dítě od maminky odtrhnou.

S vytržením z lůna pak souvisí psychosomatický jev, který doktorka English popisuje v knize a jenž potvrzují i ostatní odborníci. Namísto přirozeného způsobu narození díky stahům dělohy, rotaci miminka i jeho samotné vůli a touze narodit se přirozeným způsobem jsou děti během císařského řezu vytahovány z matčina lůna, a to nejčastěji úchopem za hlavou. U dětí i dospělých narozených „císařem“ pak můžeme pozorovat patologické stažení a napětí svalů zejména v oblasti krku. Je to podvědomá reakce na to, že jejich hlavička byla při porodu vytažena.

Lidé narození císařským řezem mohou mít také potíže s plněním svých cílů. Porod je naučil, že nemá smysl směřovat k cíli, protože se najde někdo, kdo to za ně udělá.

Někteří lékaři, například uznávaný doktor Emerson, který se traumatům spojeným s císařským řezem věnuje celou svou desetiletí trvající kariéru, pak vyzdvihují zejména potíže dětí, které se narodily „císařem“ už během probíhající porodu.

Takto narozené děti pak mají podle doktora Emersona své trauma uložené hluboko v nevědomí a trvá jim roky, než vůbec dokážou svůj problém identifikovat. Děti se v noci budí, pláčou a při tom nechtějí, aby se jich matka dotýkala. Později trpí problémy se sebevědomím, nemají pocit, že by měly směřovat k nějakému cíli a mají potíže s určením vlastních hranic.

Všechny tyto informace jsou pak jen souborem domněnek a předmětem soukromých studií lékařů, které provádějí v rámci svých ordinací. Skutečně relevantní, vědecké studie na toto téma neexistují.

Zmiňovaný známý psychiatr Radkin Honzák však ve svých textech často upozorňuje na to, že moderní psychiatrie na vliv porodu na naše životy často zapomíná, a tím při léčení určitých příznaků a potíží často postupuje chybně. Sám vlivu porodu na naši psychiku věnuje mnoho stránek ve svých publikacích a je v tomto ohledu světově uznávaný.

Co tedy jako maminka císařátka můžete pro svoje dítě udělat?

Děti, které trpí nějakým traumatem z porodu, si na něj často vzpomenou a přirozeně se snaží se s ním popasovat. To můžete vypozorovat třeba v tom, že si vaše dítko hraje na porod, schovává se u vás pod tričkem, stále prochází procesem, kdy se samo narodí. I taková hra mu může pomoci trauma zpracovat. Všeobecně je vhodné přistupovat k dítěti s větší opatrností. Pravděpodobně bude vyžadovat více péče, pomalejší přístup, více něhy. 

Některé děti narozené „císařem“ pak mohou trpět neprůbojností, která může značně ovlivnit jejich životní cestu. Pokud se s tímto hendikepem nepracuje, může jim činit potíže nejen ve společnosti vrstevníků, ale i v dospělosti ve všech osobních i pracovních vztazích, které bude chtít budovat. S tím jako rodiče můžete bojovat tak, že budete podporovat sebedůvěru dítěte, budete se snažit ho vždy přesvědčovat o jeho důležitosti a o důležitosti jeho pocitů a názorů.

První věcí, která prokazatelně, i z pohledu selského rozumu, pomůže vám i miminku lépe strávit prožité trauma z porodu císařským řezem, je bonding. Bonding, tedy přiložení miminka na odhalenou hruď maminky bezprostředně po narození a spočinutí miminka v maminčině náručí co nejdelší dobu bez přerušení, dokáže mnohé vyléčit. 

Předávání oxytocinu a dalších hormonů lásky mezi maminkou a čerstvým miminkem je nutné pro budování pouta mezi maminkou a děťátkem. Vztah mezi maminkou a dítětem je totiž zásahem do porodu často narušen a bonding a dodržení alespoň hodiny spočinutí v náručí maminky je pak odborníky z celého světa doporučený způsob, jak zahojit rány na obou stranách.

Naštěstí i u nás mnoho porodnic dodržuje bonding i po porodu císařským řezem.

V neposlední řadě je pak důležitá maximální snaha o brzké, plné a dlouhodobé kojení. Nejen s ohledem na předání živin, které posílí zmíněnou chybějící mikrobiotu dítěte, ale i pro samotný mechanismus kojení, který vztah mezi maminkou a dítětem výrazně posiluje a dokáže zacelit i ta nejzpřetrhanější pouta.

Zdroje:

mojezdravi.cz

babyweb.cz

nutriklub.cz

zoommagazin.iprima.cz

lidovky.cz

psychologie.cz