"Bude probíhat testování Bi Oil..." 

Tak jo, tak já to teda zkusím, řekla jsem si.  A ono to vyšlo! Paráda!

Jednoho krásného odpoledne u nás zazvonil pošťák, že má balíček. Celá natěšená jsem běžela že chodů, div jsem si nezlámala všechny končetiny!! Joooo, je to tady. Hned jak jsem rozbalila balíček, namazala jsem břicho a každou chvíli jsem chodila koukat do zrcadla, jestli už se něco změnilo. 

Babička celá nadšená si odvezla jeden olejíček domu. "No to tak krásně voní!", volala mi celá nadšená. A měla naprostou pravdu. Jeho vůně je opravdu úžasná. A jako třetí jsem mazala jizvu na ruce naší malé Áně. Jednoho krásného dne spadla v lese a škrábla se o klacek do ruky. Jizvička, i když byla malinká,  byla opravdu viditelná a nehezká. Ale díky Bi-Oilu, jako by tam snad nikdy nebyla. 

Babička používala Bi-Oil na obličej. A je nadšená a prý jestli ji chceme udělat radost a koupit ji dárek k narozeninám , který si přeje a využije, tak nový Bi-Oil 🙂 Bohužel fotky babičky obličeje nemám. Ale i když babička tvrdí, že její "stařecké skvrny", jak jim říká, zmizely, já bych řekla že úplně nezmizely, stále tam jsou, ale ne tak nápadné. 

A já se mazala od hlavy až k patě. A když říkám od hlavy, tak myslim od hlavy. Protože Bi-Oil jako maska na vlasy, to je něco naprosto úžasného. Vlásky jemné, lesklé, no paráda 👍🏻 Ale mazala jsem hlavně bříško, které po 2 těhotenstvích jsem měla, a stále mám, samou strii. 

Zajímá vás, čím se v programu VašeVýživné.cz zabýváme? Teď si to můžete každý měsíc přečíst v dopise, který má kolegyně Iveta každý měsíc posílá odběratelům našeho newsletteru. 

Krásný den všem čtenářům!

Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední předvánoční dopis, ráda bych Vám na úvod popřála příjemně strávené Vánoce a úspěšný start nového roku. 
 

Máme před sebou další rok. Doufám, že bude plný změn, které co nejvíce pomohou rodičům samoživitelům. Pokud se podíváme na plány z resortu MPSV, které je pro naši oblast a rodiče nejvíce stěžejní, tak si myslím, že by mohl být alespoň pro některé z nás lepším, než ten, který nám nyní končí.

Rok 2019 by měl být nadějný zejména pro ty, kteří plánují rodinu a budou přivádět na svět uzlíčky (ukřičeného 🙂) štěstí. Vláda schválila navýšení rodičovského příspěvku, a to o 80 000 Kč. Spolu s rodičovskou roste i minimální mzda. Ta se v roce 2019 navyšuje o 1 150 Kč, tedy na 13 350 Kč.

Neutichá ani debata kolem zálohovaného výživného, které se stále řeší nejen ve vládě, ale také ve všech médiích. V prvním kvartálu nového roku by měl být hotov vládní návrh. V zákoně by se dle sdělení mělo počítat nejen s finanční pomocírodičům, jimž bývalý partner či partnerka neplatí na děti alimenty, ale také se zlepšením vymahatelnosti. 

Dále se řeší podpora dětských skupin, která by přinesla lepší možnosti pro pracující rodiče dětí do 4 let. Kromě toho by mělo dojít i k podpoření částečných úvazků.

Všechna sdělení, která se k nám z vlády dostávají, mě velmi těší. Pokud vše bude tak, jak je navrhováno a slibováno, rodiče i děti získají více příležitostí a možností pro lepší a kvalitnější život.
 

A co nového u nás?

Uteklo to jako voda... Ani bych neřekla, jak dlouho už mě Bi-Oil provází... Nebo možná naopak mám dojem, jakoby se mnou byl odjakživa. 

11. září dorazil balíček a já poprvé odšroubovala uzávěr a nasála vůni... A bylo to a přišlo to.. Byla to láska na od první chvíle. Vůně mě obklopila a okouzlila a já se jí stále nemůžu nabažit. 

Dcera a její jizvičky 

Co si budeme povídat.. Když jsou dítěti necelé 2 roky pády a karamboly jsou na denním pořádku a když je ještě k tomu léto, je to pěkná divočina a tak, na začátku září byla její kolena samý škrábanec a ďolík a taky jeden skvělý šrám na čele u kterého jsem si moc přála, aby se hezky zahojil, protože přeci jen je to holčička... Bi-Oil nezklamal a již koncem září bylo všechno pryč, na čele není po šrámu ani památka... 

Maminka a suchá kůže v obličeji 

Moje maminka, stejně jako já, bojuje roky se suchou (exematickou) pokožkou v obličeji. Konkrétně v okolí nosu a čela... A tak jsem právě jí nabídla možnost testovat Bi-Oil spolu s námi. Bi-Oil se u ní v koupelně zabydlel a i bez dotazování vidím v jejím obličeji velké změny. A vidím ke také proto, že stejné se odehrávají v tom mém... Suchá kůže si sbalila kufr a s sebou si odvedla i zarudnutí a pálení kůže a je to opravdu skvělý pocit, který obě dvě sdílíme s nadšením. 

Na začátku bych chtěla poděkovat za projevenou důvěru a vybrání mě do testování oleje Bi-Oil.

Během prvního těhotenství se mi strie objevily až ke konci těhotenství a to v podbřišku, kde nebyly moc viditelné a časem vybledly. Během druhého těhotenství jsem měla o poznání větší bříško a i přes mazání se mi na břiše v okolí pupíku objevily velmi hluboké strie, které po porodu byly velmi viditelné. To byl důvod proč jsem se do testování přihlásila, když jsem na olej viděla velmi kladnou reklamu.

Olej jsem hlavně používala já na strie v oblasti břicha a suchou pokožku, u syna jsem používala na suchou pokožku na rukách a nohou. Babička používala na suchý obličej a hluboké jizvy. Manžel se do testování oleje nepřidal. 

Bi-Oil má příjemnou vůni, ale při delším užívání mi občas začala jeho vůně být nepříjemná. Jeho mastnější složení bohužel dělalo mastné fleky na oblečení a o oblečení do sebe v táhlo vůni Bi-Oilu. Pro lepší aplikaci, bych třeba brala jiný aplikátor (např. sprej).

Moje strie po druhém těhotenství jsou světlejší už nejsou tolik hluboké a suchá pokožka je zase krásně hydratovaná. V posledních dnech jsem začala olej používat na suché a popraskané paty a musím říct, že na hydrataci pokožky je Bi-Oil super!!! Syn po pár dnech užívání měl krásnou hebkou kůži bez známek vysušení.  Babičce se zjemnila a hydratovala kůže na obličeji, ale hluboké jizvy jsou beze změny.

Co mě velmi překvapilo je jeho malá spotřeba, takže ikdyž nějaké výpočty odhadují spotřebu lahvičky cca na 3 měsíce, tak bych řekla, že doba jeho užívání bude delší.

“Když se mi narodil syn, hned jsme k sobě přilnuli, i přes to, že byl v inkubátoru. Hned jsem důvěřovala v naše pouto, kojení a věděla jsem, že pokud ho budu chtít dobře poznat, musím mu umět naslouchat. Myslím tím i slyšet jeho pláč a nebýt vůči němu lhostejná. Mně se lhostejnost příčí. Sama si nedokážu představit, že by mě něco trápilo a já volala mamce, manželovi nebo kamarádce a oni by mi položili telefon, ať se nejdřív vyřvu. To je trošku na hlavu a hodně odcizující způsob. Ztratila bych v ně důvěru a přesně takhle nechci, aby se cítilo moje dítě. Mám kolem sebe hodně lidí, co mi cpou povídačky o posilování plic, manipulaci dítětem a podobný žvásty. Vždycky řeknu, že nemám důvod. A že jsem s ním ráda. Mě máma taky nenechala křičet a jsem snad rozmazlená?”

Poznáváte se v předcházejících řádcích? Nebo naopak patříte do druhé skupiny rodičů, kteří se nenechají pláčem svého dítěte vykolejit a nevadí jim nechat dítě vyplakat? Ať tak či onak, čtěte dále. V článku budete mít možnost dozvědět se spoustu informací o kontaktním rodičovství a jeho důležitém bodu, kterým je právě důvěra v pláč dítěte. Ještě než se ale budeme soustředit opravdu na pláč dítěte, seznamte se alespoň se základními informacemi, které charakterizují, co to to kontaktní rodičovství vůbec je.

Kontaktní rodičovství

Kontaktní rodičovství je charakterizováno jako přirozený a intuitivní přístup k péči o děti a jeho výchově. Jeho princip je založený především na vzájemné komunikaci, na vnímání podnětů dítěte a citlivém reagování na ně. Nejedná se o soubor přesně daných pravidel, protože každé dítě je jedinečná osobnost a má své individuální potřeby, proto i jeho výchova musí být jiná. V cizojazyčné literatuře se můžete setkat s anglickým termínem attachment parenting či se slovenským výrazem vzťahová výchova.

Hlavním cílem kontaktního rodičovství je navázat vztah s novorozencem a udržet ho i během dalších fází vývoje dítěte, tedy v období batolete, předškoláka i dospívajícího. Za tímto účelem jsou pak využívány prostředky založené na biologicky přirozeném kontaktu mezi matkou, otcem a dítětem:

• bonding - jedná se o navázání vztahu mezi matkou a dítětem (případně i otcem) bezprostředně po porodu. Termín pochází z angličtiny a doslovně znamená “připoutání se”. Z vývojového hlediska se vlastně jedná o přirozené pokračování prenatálního vztahu. Narozené miminko prostě patří matce na hruď a do náruče, pokud tomu neodporují vážné zdravotní důvody. Bonding  tedy slouží k vytvoření raného kontaktního spojení rodičů s miminkem během prvních hodin a dnů po porodu a do značné míry ovlivňuje způsob, jakým se matka bude v budoucnu o dítě starat.
• kojení - kontaktní rodičovství hovoří především o tzv. kojení na požádání, tedy kojení, které by mělo reagovat na potřeby dítěte. Jedná se o naprostý opak kojení, které je stále doporučováno v mnoha českých porodnicích (tedy důsledné krmení co 3 hodiny). Kontaktní rodičovství pracuje s myšlenkou, že kojení je přínosné i pro matku - hormony, které laktaci řídí (tedy oxytocin a prolaktin), podporují vztah matky ke svému dítěti a pomáhají jí zůstat klidná a uvolněná. Krmení na požádání lze praktikovat i s dětmi, které jsou krmeny umělým mlékem.
• nošení dětí - nošení dětí je staré jako lidstvo samo a pomáhá rodičům s poznáváním dítěte a citlivém reagování na jeho potřeby, poskytuje dítěti důvěru v blízkost matky (nebo otce) a možnost strávit více času ve stavu bdělé pozornosti a poznávat tak okolní prostředí, čímž se učí poznávat svět.
• společné spaní - většina dětí spí lépe právě při společném spaní. Při praktikování společného spaní je možné přisunout dětskou postýlku (se sundanou bočnicí) k posteli rodičů. Tento způsob usnadňuje život především matce při nočním kojení, které je pak mnohem jednodušší a žena při něm může spát. Je ovšem potřeba zabezpečit, aby dítě nespadlo z postele a nezranilo se.
• důvěra v pláč dítěte - podrobněji rozepsáno dále v článku
• vyvážený osobní a rodinný život - cílem kontaktního rodičovství není jen spokojené a uspokojené dítě, nýbrž i spokojení rodiče. Rodičovství je bezesporu fyzicky, psychicky i emočně náročné, je proto třeba o svých potřebách mluvit, najít si v okolí další podobně smýšlející rodiče. Maminka by měla spát, když spí dítě, zapojit partnera do péče o dítě a najít si denně alespoň několik minut pro odreagování se, relaxaci, koníček - prostě sama na sebe.
• vymezování hranic - každé dítě potřebuje pro svůj rozvoj vymezit jisté hranice, i kontaktní rodičovství tedy hranice vymezuje. Hranice ale nemusí být striktní a v případě potřeby se mohou posouvat, přizpůsobovat situaci a vyvíjet se. 

Pěkný den, 

Bi-oil jsem testovala já, manžel, syn (chtě - nechtě 😉) a naše babička.

Začnu babičkou, která si olej oblíbila na jizvy, zdají se měkčí a světlejší. Dále vyhovoval její suché pokožce, obdivovala i rychlé vstřebávání. Synovi jsem mazala malou jizvičku na noze a vypadá moc pěkně, téměř nepatrně. Manžel (bohužel) jen párkrát použil na jizvu na holeni, která  ale vypadá stejně. 

Nakonec já. Bi-oil jsem mazala zhruba 4 poslední měsíce těhotenství u syna i dcery. Na bříšku nemám ani jednu strii ani nic podobného i se krásně zatáhlo. Pri tomto testování jsem mazala hlavně jizvu po císařské řezu., ta se zdá měkčí a světlejší. Dale krásně změkčuje paty. A dodává lesk vlasům, ale....

Bohužel nechci používat kosmetiku s obsahem ropy (paraffinum liquidum). 

Po Bi-Oilu jsem pokukovala už delší dobu, ale nějak mě odrazovala cena. Měla jsem strach, že za něj dám ranec peněz a bude k ničemu. Takže když jsem viděla, že koník hledá lidi k testování, zkusila jsem štěstí. A hle, vyšlo to. Hurá.

Bi-Oilem jsem obdarovala svojí maminku, protože má za sebou už pěknou řádku operací a tím pádem i jizev. Mamce se moc líbila vůně. Mazala a jizvy teda nezmizely, ale jsou hladší. I tak se jí Bi-Oil líbil, ale asi by si ho nekoupila, protože je cena docela vysoká. 

Další vybraný tester byl můj syn. Ten má na rtu jizvičku od pádu na skříňku. Jemu teda bylo úplně jedno jak Bioil voní, jakou má konzistenci i kolik stojí. Chtěl mít mazání co nejdříve za sebou. Nicméně zvládl to. Jizvička je menší. 

Jeden Bi-Oil jsem si nechala já. Fakt mě zaujala ta vůně, voní skoro jako olejíček na miminko. Mazala jsem jizvu na nose, jizva je míň viditelná, to je fakt. Zkoušela jsem ho používat i ráno místo krému na obličej, ale hrozně mi vysušoval tváře 😐. Ale přišla jsem na to, že když si před tím obličej namočím vodou a hned ještě na mokrý obličej dám Bi-Oil tak je všechno o.k. Obličej je pak celý den příjemně hladký. Zkoušela jsem Bi-Oil i na strie, žádný zázrak se moc nekonal. Jsou teda víc vybledlé. Dále jsem si zkusila udělat z Bi-Oilu masku na vlasy. A ta byla super. Vlasy jsem měla krásně hladké. 

Bi-Oil bych si asi sama nekoupila. Ale jsem moc ráda, že jsem se mohla  já i mí blízcí testování zúčastnit.

#testovani#holčiny sluníčka 😍 třeba někomu poradím. Rozhodla jsem se vyzkoušet tento pripravek pro růst řas. A můžu všem DOPORUČIT!!!! Používám ho dva Týdny a jsem maximálně spokojená a výsledky vidí i manžel!!!! Ptal se mě zdá jsem si nechala udělat rasy🤣 na internetu se dá koupit i u vás v ČR a stojí kolem 600.mam radost a jsem moooc spokojená takže do toho pokud chcete řasy jak mrkaci panenka ❤️hezky den preji😘

Mezi věnci se line vůně svařeného vína, světla stovek stánků září do mrazivé mlhy a stejně tak září dětské oči. Předvánoční čas je obdobím adventních trhů, těch velkých a známých stejně jako jiných, o kterých možná ještě nevíte. Přináším pár tipů z blízkých oblastí Německa a Rakouska.

Vídeň

Komorní rakouská metropole se před Vánocemi promění v pohádkové město, které vánoční atmosféra doslova zahalí do magického závoje. Advent je ve Vídni doprovázen vánočním trhem již od roku 1772 a dodnes se nese v duchu starých časů. Narazíte na něj na náměstí Freyung a v jeho nabídce jsou zejména tradiční rukodělné výrobky – ozdoby, betlémy, kovářské výrobky nebo keramika. 

Pokud při myšlence na vánoční trhy zneklidní vaše chuťové buňky, vyrazte na tržnici na náměstí Rathausplatz. Tam na vás kromě nádherné vánoční výzdoby čeká 150 stánků s pochutinami, o kterých se vám bude ještě dlouho zdát.

Také pro nejmenší je ve Vídni připraveno mnoho zábavy. Po celém centru města narazíte na kolotoče, dětská kluziště, sobí vláčky nebo světelné atrakce s vánoční tématikou. Na náměstí Marie Terezie vzniká každým rokem vánoční vesnička, která funguje v podstatě jako jarmark s tradičními výrobky. Vánoční atmosféra je zde dotvářena adventními koncerty a koledami. Vesnička je navíc otevřena i mezi svátky, pouze se přejmenuje na novoroční.

O tom, že je ve Vídni opravdu jedinečná vánoční atmosféra, svědčí i její prvenství v žebříčku společnosti Skyscanner, který hodnotí evropské vánoční trhy.

Seriál o růžové rodince a jejich přátelích u nás běží skoro každý den. Peppa je velkým vzorem, díky dílu, kde byla u zubaře, proběhla preventivní prohlídka u naší zubařky bez slziček, počítat do 12 se Modroočka naučila pravděpodobně taky díky Peppině a velmi často si na Peppu hraje s mladším bráchou, který je pak, překvapivě, Tomík. Proto jsem nás do testování přihlásila a doufala… Peppa jako hračka, to by bylo radosti!

První dojmy

Balíček s vláčkem přišel zrovna když byla zrovna Modroočka ve školce. Když se vrátila, otevřela krabici a tam vláček Gertruda s Dědečkem, Peppou a Tomem. To bylo nadšení, nemohla věřit svým očím. Hned jsme museli vláček vysvobodit z obalu (Což bylo mimochodem docela náročné a tatínek vzkazuje, jestli je opravdu nutné mít ten vlak ke krabici přišroubovaný? 😀). Zbytek večera nedala vláček z ruky, jezdila s ním a ukazovala novým obyvatelům náš dům.

Co všechno balíček s vláčkem obsahuje?

Největší část je minivláček Gertruda – mašinka se dvěma vagonky. Vagonky jsou odpojitelné, ale ty plastové úchyty je potřeba hlídat, je to tvrzený plast, tudíž při nešetrném zacházení můžou prasknout. Vpředu vláčku sedí Dědeček Peppy a řídí. Nohy má zapuštěné ve vlaku a tak nejde vyndat, ale když se na něj zatlačí, tak trochu zajede dovnitř.

K vláčku patří ještě postavičky Peppy a Tomíka. Mají tenké ruce a nohy úplně jako v seriálu a charakteristický tvar obličejíčků. Ruce i nohy jsou trochu pohyblivé. Když se správně postaví, tak i dokážou stát bez opory. Když chceme dát Peppu a Toma do vláčku, mají tam „vysezené důlky“ – aby se tam dobře vešli a nepadali.

Ženský přechod neboli menopauza je v dnešní době už téma, o kterém všichni ví a nikdo se nestydí o něm veřejně mluvit. U mužů je to jiné. Andropauza se ještě nedostala do povědomí lidí a muži se za ni často stydí.

Při andropauze, neboli mužském přechodu, dochází u mužů k poklesu pohlavních hormonů, hlavně testosteronu. Nemusí být tak výrazný, jako bývá u žen, ovšem také ho provází změny v běžném chlapském životě. Andropauza trvá daleko delší dobu. Studie totiž ukazují, že testosteron začne ubývat už okolo 30 roku, ale nemusí to být hned znát. Projevy se pořádně “rozjíždí” až okolo padesátky. Těžko se popisují, protože jsou u každého muže velmi individuální a každý se s nimi umí jinak srovnat.

"Mužský přechod začíná o něco později než ženský, typicky mezi 50 a 60 lety. Podstatným rozdílem je i to, že zatímco žena po dokončení menopauzy již není schopná přivést na svět dítě, mužské reprodukční schopnosti nejsou zásadně ovlivněny, pomineme-li sníženou sexuální apetenci," vysvětluje gynekolog MUDr. Pavel Turčan.

Jak poznáte u muže andropauzu?

Andropauza se projevuje hlavně psychicky. Nápadné jsou změny nálad, únava, depresivní stavy, podrážděnost nebo nechuť do věcí, které muže dříve naplňovaly a dělal je rád. Spousta pánů díky přechodu ztrácí zájem o své koníčky. Podobně jako u žen se mohou vyskytnout návaly horka, poruchy spánku a pocit celkové nespokojenosti ve vlastním těle.

Co se týče fyzických projevů, s úbytkem testosteronu souvisí hlavně problémy v sexuálním životě. Začínají především poruchy erekce. Což pak samozřejmě podporuje psychické problémy, protože muž pak ztrácí pocit, že je dostatečně “mužný” a klesá mu sebevědomí. A tak se vytváří začarovaný kruh.

"Další týden mého těhotenství uběhl jako voda a já už vítám 8. těhotenský týden. Konečně mi začíná docházet, že jsem fakt těhotná a s každým dalším uplynulým dnem se na toho našeho drobečka těším stále víc. 

Po minulé návštěvě u svého gynekologa jsem docela uklidněná tím, že vše probíhá tak, jak má. Vím, že stále ještě nemáme vyhráno, ale jakmile mě přepadne strach, zadívám se na ultrazvukový snímek na poličce a věřím, že všechno bude v pořádku a já si za pár měsíců pochovám své první miminko. Zatím nezbývá než čekat a dozvědět se spoustu zajímavých informací - třeba zrovna o tom, co se právě děje ve vývoji miminka."

Jak vypadá miminko v 8. týdnu těhotenství

"Od posledního týdne těhotenství miminko zase povyrostlo a rozhodně se není čemu divit, protože první trimestr se dějí ty nejzásadnější a nejrychlejší změny ve vývoji. Dosud lékaři ve vývoji dítěte hovořili o embryu, ale to se v tomto týdnu mění - terminologicky se z embrya stal v tomto týdnu plod. To znamená, že ocásek, který doteď embryo mělo, zmizel a dále dochází k tvorbě orgánů dítěte."

Plod je aktuálně dlouhý 14 - 20 mm a váží kolem 1 gramu, takže si ho můžete představit třeba jako malého roztomilého gumového medvídka. Vývoj plodu samozřejmě i nadále pokračuje rychlým tempem a v následujících řádcích se můžete dozvědět, co všechno se s miminkem děje.

Mozková část plodu je prozatím stále větší než část obličejová. V ní dochází ke srůstání kůstek a výběžků, tvoří se nosní dírky, přepážky a také ústní dutina, která je z počátku velmi široká, ale postupně se zužuje až do normální velikosti. I přesto, že žena v tomto týdnu ještě nemůže cítit žádné pohyby dítěte, tak se dítě velmi často a hbitě v děloze hýbe , což je možné pozorovat při ultrazvukovém vyšetření.

Tak jsem se tedy téměř až po roce dokopala k tomu, abych sepsala svůj porod. Termín jak podle poslední MS, tak podle utz vycházel na 24.12.2017. Ale už od prvního prosince jsem byla hotová, téměř jsem nespala, malý mi tlačil do plic a žaludku, žáha pálila nonstop, měla jsem to zřejmě za to, že celé těhotenství mi bylo dobře 😀. Od začátku prosince jsem chodila na kontroly a monitory do nemocnice jednou za týden (stihli jsme to akorát 3x). Když jsem šla na svou poslední kontrolu, to bylo 19.12., tak jsem měla během monitoru silné poslíčky, ale kontrakce žádná, otevřena pro jeden prst a paní doktorka napsala další datum návštěvy se slovy, že podle ní už na ní nepřijdu - nevěřila jsem jí, už jsem byla skálopevně přesvědčená o tom, že takhle budu do smrti 😀. 

Večer jsem šla s kamarádkou k tetě a ta se na mě podívala a povídá, tys ještě neporodila? No tak já ti udělám svařák, že zítra bude venku. No neměla úplně pravdu. Svařák jsem vypila a odešla mi hlenová zátka. Mě popadla panika, že teda porodim. Jenže bolesti sice začali chodit, ale po dvou hodinách, po třech, po hodině a ani nevím, zda to byly kontrakce nebo jen silnější poslíčci. Nicméně jsem se vyspala na 20.12. své tři hodinky. Budila mě bolest, čůrání a nebo se malý mlel. 20.12. jsem bolesti měla po hodině vcelku pravidelně, maximálně hodina a půl, ale pořád nic. Zkoušela jsem vanu, sprchu, ale nepomohlo to a ani to nezhoršovalo. Takže mé myšlenkové pochody byly takové, že nejen že budu jak vorvaň s pálící žáhou, ale ještě mě bude všechno každou hodinu bolet 😀. Nicméně opět byl večer a šlo se spát. Na 21.12. jsem se vyspala úžasnou jednu hodinu a pak už ani ťuk i přes to, že bolesti téměř nebyli. Takže super, do toho průjem a nemohla jsem ani jíst, jak mě bylo zle 😀. Ale bolesti se ustálili po půl  hodině, ovšem nemusela jsem je prodychavat, jen silnejší MS bolesti. Odpoledne mi volala kamarádka, že by ještě potřebovala něco dokoupit a jestli nechci s ní, že se projdeme po městě a bude to fajn. Já jsem souhlasila a do odpoledne byli bolesti stejné. Vyrazili jsme do města a bolesti se čím dál tím více zkracovali. Když jsme se vraceli v 9 večer, tak byli po 10 minutách a já je musela prodychavat. Kamarádka na prášky, že semnou u porodu být nechce, já ji ale říkala, že stejně nemám v plánu rodit, tak ať neplaší 😀. Došla jsem domů a bolesti stupňovali intenzitu, ovšem čas mezi nimi se nekratil. V noci na 22.12. jsem spala přesně od 4:00-4:10, tohle nezapomenu, protože jsem koukala na naše hodiny a těchto deset bezbolestných minut jsem si nemohla užít, když jsem je zaspala 😀.  Přítel vstával ráno v 8, a jel pro kapry a jestli jako ještě vydržím. Říkám ano vydržím, jeď ale tu rybu mi sem k nosu nenos 😀. Když konečně kolem 10 přijel, já už byla v bundě přichystána, že jedeme a ať vezme tašku v obýváku. Jeho šokovaný výraz nezapomenu do smrti 😀. Kontrakce se mi totiž zkrátili po pěti minutách. Dnes bych jela ještě dýl, ale jakožto vystrašená prvorodička jsem nechtěla nic podcenit. Dojeli jsme kolem půl 11 do nemocnice, kde byly sestřičky moc milé a verdikt byl na 3 prsty. Jakože cože????! Po třech dnech bolestí jen na 3 prsty? 😀 No chtělo se mi hrozně brečet, ale doktorka mě uklidnila, že určitě nejdýl do zítra porodim. No představa těch bolestí ještě tolik hodin mi moc nepřidala, ale pořád lepší než dalších třeba 7 dní že 😂. Ihned mě ubytovali na porodní box a připojili na pásy. Měla jsem úžasnou PA. Bylo to moje slunce ve tmě, naučila mě prodychavat a byla vždy v tom nejhorším, když už jsem si myslela, že ne, že to nedám, semnou. Zeptala se mě, zda budu chtít klistyr, se kterým jsem souhlasila. Ve 13:00 mi byl proveden. Bolest se sice trošku zintenzivněla, ale pořád to tak nějak šlo. Chodila mě kontrolovat, zda něco potřebuji každých půl hodinky. Poté mi nabídla píchnutí vody, se kterým jsem také souhlasila. Ten byl proveden v 15:47 a začala krasojízda. Já myslela, že se normálně rozeběhnu proti zdi a pokusím se o něco jako omráčení. Šla jsem do sprchy, kde jsem si měla sednout na míč a přítel mi měl sprchovat záda. Tohle jsme nezvládli. Já si chtěla sednout na míč, ale v tom přišla bolest a já se nemohla hnout, v polosedu 10cm nad míčem jsem zůstala zasekla a jen řvala jak tur, ať už ze mě to dítě vyndají. V tom přišla moje úžasná PA a nevím jak, ale dotáhli mě na kozu. Po předešlé domluvě přivezli rajský plyn a já si říkala, konečně mi vezou moji spásu. V tom ta paní co to přivezla s vytrestenym výrazem říká PA, že je bomba prázdná. Kdyby měli kam, tak mě vezou 😀. Nicméně během chvilky se vrátila s plnou. Já už chtěla tlačit, ale nesměla jsem, že jsem neměla zaniklou branku. Tak jsem se nadýchala plynu a myslela jsem si, že jsem mrtvá a nebo to byl hodně dlouhý a hodně živý sen. Ale konečně mě nic nebolelo, jen tlak v podbřišku. Najednou z dálky slyším tak tlačte, haló paní, tlačte. Já jsem se nemohla vzpamatovat a až za dalších deset vteřin jsem se zmohla na slovo proč? Všichni se smáli a doktorka říkala, no honem, tlačte, už chcete mít miminko ne? Já celá zmamena říkám a jaký jako miminko? A ona na mě, vaše rodite. No měla jsem ještě spoustu otázek, ale radši jsem už mlčela a začala tlačit. Tlačila jsem 4x a malý byl venku. Až do porodu jsme nevěděli, zda bude holčička nebo chlapeček. Takže máme Toníčka s váhou 4060g a 52cm, který se nám narodil 22.12.2017 v 17:03h. Když mi řekli váhu, optala jsem se doktorky, jak moc velkou Hirošimu tam mám, řekla že žádnou, jen nástřih. Takže vlastně dobrý 😀.  Na šití jsem si dýchla ještě jednou a dožadovala se rumu s colou. No podán mi nebyl, za to mi vrátili Toníka. Vůbec nebyl opatlany tím mazkem, ani nebyl pomačkaný, hlavičku měl kulatou, no prostě krásný miminko. Taky moje že jo, pro každou mámu je to její dítě nejhezčí i když zrovna vypadá jak 100 letý stařec 😀. Přisátí a následné kojení šlo bez problémů, odcházeli jsme bez příkrmu, s váhou 3800g. Celý personál na šestinedělí byl úžasný, sestřičky moc milé a i když toho měli moc, (jaro bylo plodné) tak se nám snažili všem maximálně věnovat. Nemohu si stěžovat 🙂. 

Porod proběhl v porodnici Příbram.

Když jsem doma hlásila, že jsme byli vybráni na testování rybích olejů Möller´s, viděla jsem pochybovačné obličeje a nadšení více méně žádné 😉 Když dorazil balíček, děti byly nadšené, milují rozbalování balíčků, ať je v nich cokoliv 🙂

Když viděly lahvičky, divily se, co to je, na co to je.... A když jsem jim řekla, že budeme denně baštit rybí olej, nijak neprotestovaly 🙂

Poměrně dlouho trval výběr a k mému překvapení k prvnímu testování vybraly citronovou příchuť. Báře olej chtunal, Adam prohlásil, že je hnusnej, pak že tedy není až tak hnusnej, že je vlastně nijakej 🙂

Každý večer jsme si dali doporučenou denní dávku. Žárné protesty nebyly a nejsou. Po pár dnech se i tatínek pokusil ochutnat - pro něj velký výkon, nemá rád ryby. Chuť ho nijak nenadchla, ani konzistence. Ale pak přišel na to, že by olej Möller´s s citronovou příchutí mohl přidat do zálivky na zeleninový salát, který si dává skoro denně a to byla trefa do černého. Je to fakt výborné, doporučuji to všem 🙂 Chuť tam krásně sedí a zvýrazní chuť salátu a konzistence se v salátu ztratí. Díky tomu jsme otevřeli i olej s ovocnou příchutí. Děti tuto vůni i chuť ocenily, my moc ne. Vůně je jako žvýkačky našeho dětství - Hubba bubba nebo tak nějak se jmenovaly 🙂 Chuť mě nijak nenadchla. Takže my zůstali u citronové příchutě a děti u ovocné. Dokonce přítel přišel s tím, že až nám rybí olej dojde, koupíme si další, v salátu je výborný a dodáme tím tělu, co potřebuje snadno a rychle 🙂
Do testování jsme zapojili i babičku, ta byla hodně nedůvěřivá, vzpomínala si, že v dětství dostávala rybí tuk a ten prý byl dost hnusný. Přesvědčili jsme jí a sice se netvářila, že by to byl její favorit, ale prý to celkem jde 🙂

Oleje užíváme stále, jestli to má vliv na imunitu, to nedokážu posoudit, rýmu jsme dostali všichni, Baru si musela dát pauzu, měla střevní problémy, na to se mi olej nezdál úplně vhodný. Ale myslím, že jako u všech těchto přípravků je jejich síla v dlouhodobějším užívání. Takže rozhodně pokračovat budeme. Baru prospěje zlepšení imunity, má astma a alergie a jednu doba stonala hodně. A všem v zimních měsících prospěje dodání vitamiu D. 
Moc děkuji za možnost testování rybích olejů Möller´s, až nám dojdou ty, co máme, určitě si pořídíme další a budeme pokračovat. Jako přísada do salátu se hodí vždycky a každá možnost povzbuzení imunity se hodí 🙂

#test_mollers #recenze  #zkusenosti_mollers

Pod stromeček knihu? Jasná zpráva! Kniha je přece ten nejlepší dárek pro dospělé i pro děti. Ale její výběr nemusí být vždy snadný. S výběrem té správné dětské knihy vám může pomoci Knihozem, říše dětských příběhů. Na jejích stránkách najdete tipy na ty nejkrásnější knihy, nadchnou malé i větší čtenáře a vezmou je na zábavnou výpravu do fantazie i za poznáním.

Pojďme se podívat na některé z nich…

Pro nejmenší děti:

Tajemství Černé skály, kouzelně ilustrovaný příběh o moři a odvaze, seznámí děti s malou holčičkou Erikou, kterou naprosto uchvátila legenda o Černé skále. Povídá se o ní, že je obrovitá, temná, špičatá a zničí každou loď, která se k ní přiblíží. Je to však opravdu tak? Erika se jednoho dne proplíží na palubu maminčiny lodi, aby se téhle záhadě podívala na zoubek…

Do nádherné zahrady nebo do voňavého lesa i k průzračnému jezírku malé čtenáře zavedou inspirativní knížky Jitřenka a Filípek, obě je okouzlí také půvabnými ilustracemi Evy Chupíkové.

Drak Franklin zbožňuje knížky a rád z nich předčítá ostatním. Jenže potíž je v tom, že se ho všichni trochu bojí. Naštěstí najde spřízněnou duši v malé holčičce Luně, která miluje knihy stejně jako on. Okamžitě se z nich stanou kamarádi, kteří si nepřetržitě povídají o tom, co si přečetli. Potkáte je v kouzelných knížkách Franklinova létající knihovna a Franklin a Luna letí na měsíc.

Aktualizace: recenze maminek na přípravky A-DERMA naleznete v našem fóru. Přečtete si, jak si přípravky poradily s ekzémem.

---

Trápí Vás nebo Vaše dítě atopický ekzém? Přečtěte si následující článek a využijte možnost vyzkoušet přípravky EXOMEGA CONTROL od lékárenské dermokosmetické značky A-DERMA, specialisty na suchou a křehkou kůži atopiků celé rodiny.

Co testujeme

Atopický ekzém trápí 30 % světové populace. Z toho je téměř 20 % kojenců a malých dětí. U 80 % případů se atopický ekzém (atopická dermatitida) začíná projevovat v prvních měsících života. Na atopickou dermatitidu neexistuje lék. V lepším případě v dospělosti vymizí, ale bohužel existují i případy, kdy se s ní pacient potýká po celý život. Atopická dermatitida je chronické, svědivé a zánětlivé onemocnění kůže, které se projevuje červenými ložisky, někdy mokvajícími, velmi suchou kůží a silným svěděním. Klíčem ke zmírnění svědění není pouze užívání kortikoidů předepsaných od lékaře během fází vzplanutí, ale také používání emoliencií a hydratačních dermokosmetických přípravků, které se aplikují každý den.

Nyní máte možnost vyzkoušet přípravky, které s atopickým ekzémem zatočí. Dopřejte pokožce to, co potřebuje:

Zaujmout syna na výtvarné činnosti bylo snadné. Dalo by se říci, že to byl způsob, kterým jsme společně celé jeho předškolní období úspěšně komunikovali. Dnes už je mu 11 let a chodí tvořit pod vedením lektorů z atelieru, ale moc ráda vzpomínám na to období, kdy se mnou připravoval velkoformátové výkresy (obvykle z balícího papíru) na témata dle ročního období nebo svátků.

Přeskočili jsme jen prstové barvy a titěrné lepící modelační kuličky. Byl velmi rychlý a byla to dost zkouška mých nervů (zejména při práci s nůžkami). Proto jsme více tvořili z papíru, korku, toho, co zrovna doma bylo, lepili Herkulesem nebo tavnou pistolí. Rád vyráběl dárečky učitelkám ke dni učitelů. Teď v páté třídě spíše shovívavě předá, co jsem vymyslela já. Ale pak nás zaskočí třeba dárkem pro spolužačku nebo skicami, o kterých nemluví. Nacházím je, když sbírám prádlo po jeho odchodu do školy. 

Nikdy u nás nechyběly akrylové barvy, barvy na sklo, voskovky, které narozdíl od dcery neměl zapotřebí ochutnávat. Vlastně v tomto ohledu byl úplně skvělý. Prakticky nic nežužlal. I dnes je pro něj snazší se vyjářit vizuálně, jsem ráda, že jsem s ním mohla chodit do galerií v Istanbulu (naše nomádské období). Vsadím se, že jsme pokreslili takovou spostu bloků, výkresů, balícího papíru, rolí z Ikeii a omalovánek, že bychom z toho mohli vydláždit silnici kolem vesnice, kde bydlíme. Občas se účastnil školních soutěží "recyklovaného umění" a býval velmi paličatý v realizaci. Usměrňovat se obvykle nenechal.

Dcera se narodila do jiného, usedlejšího období, kdy jsme stěhovali na moravskou vesnici. Myslím, že kreslí jen ze závisti k bratrovi. Písi, písi tomu říká. V září jí byly dva, výtvarně se oproti němu moc neprojevuje. Shovívavě se na mne dívá, když jí kreslím domácí omalovánky, udělá čmrk, čmrk a je to. Pastelky drží pěkně, jen se jí spíše líbí ten košík, do kterého jsem je dala. Možná byl synek unikát. Možná má dcera raději pohyb. Ale o našem jógovém domácím cvičení zase příště. 

A jak je to u vás? Je skutečně každé dítě jiné? Nebo mají podobné zájmy?

„Pro mě byly nejkrásnější Vánoce, dokud jsem na Ježíška věřila. To těšení, to překvapení, když jsem ráno na Štědrý den našla v obýváku rozsvícený stromeček, ta nedočkavost na dárky.“ Není nic krásnějšího než vidět rozzářená dětská očka u vánočního stromečku. Celý rok se těší na to, až jim Ježíšek pod stromeček nadělí, co si přály. Na druhou stranu existují i názory, že není vhodné dětem říkat, že dárky nosí Ježíšek a takoví rodiče rovnou říkají svým dětem pravdu. Lhát se nemá, to je jasné. Ale nepatří právě lež o malém obdarovateli k těm výjimkám, které potvrzují pravidlo?

Je správné nechat děti, aby si myslely, že dárky nosí Ježíšek, a ne táta s mámou? Nebo je máte hned od dětství vystavit realitě a sdělit jim, že ta tajemná bytost, která vedle u sousedů dělá stopy v obýváku, vlastně vůbec neexistuje a je to jen klam? Odpověď na takovou otázku rozhodně není jednoduchá a vlastně ani jednoznačná. Neshodnou se ani odborníci, tak jak by se mohli shodnout rodiče. Rozhodnutí tak nakonec stejně padne na vás. My vám jen zkusíme přinést dva úhly pohledu.

Ježíšek jako symbol Vánoc

Pohádka o Ježíškovi patří k tomu nejkrásnějšímu pro každé dítě. A mnoho odborníků se přiklání k tomu, aby rodiče nechali děti věřit v Ježíška co nejdéle. Jestliže vaše dítě rádo věří v magické a tajemné věci, není žádný důvod, proč byste mu to neměli dopřát. I v mladším školním věku mají děti pořád rády magii a kouzla a často i ty, které už pravdu znají. Přesto píší svůj dopis, a tak trochu s nadějí doufají, že si ho neodnese maminka ale ten, na kterého tak dlouho věřily.

„Já si víry na Ježíška moc neužila. Nám o jeho neexistenci řekly učitelky ve školce – pro mě nepochopitelné. Udělat to učitelka dnes mému dítěti, neznám se. Do té doby byly pro mě Ježíškovské Vánoce posvátné a nejkrásnější. Své dítě určitě k víře na Ježíška povedu. Pamatuji si, jak mi jela fantazie na plné obrátky – co jsem se nauvažovala, jak vypadá, kudy k nám chodí, kde ty dárky shání, kde bydlí atd. Pro rozvoj dětské fantazie je tahle báchorka skvělá. Navíc těch konzumních Vánoc, které se točí kolem kupování dárků, si člověk užije v životě dost,“svěřila se maminka na Modrém koníku.

Pohádkové bytosti učí děti rozlišovat dobro od zla. Malé děti rády věří v různé jevy, protože jejich poměřováním se světem dospělých rozvíjí i své schopnosti. Připravit nevinnou dětskou duši o svět kouzel a magie předčasně a ve chvíli, kdy není připravené, může být obrovským zklamáním. Někdo se dokonce přiklání k tomu, že Ježíšek a jeho příběh není lež. Je to přece pohádka.

Hezký den,
dostaly jsme s dcerou možnost testovat hračku Octopi a to konkrétně chobotnici s majákem.

Já byla šťastná, že jsem poprvé byla vybrána a dcera byla šťastná po rozbalení a zjištění, že se v krabici ukrývá chobotnička, no a ještě k tomu s dudlíkem! (Dneska ho odevzdávámě čertovi, tak chobotnice bude muset taky) 😀 první věc kvůli které si hračku vlastně oblíbila. Potom samozřejmě středem zájmu byl hlavně majáček, který při zapnutí hraje příjemnou melodii a jakoby bublá no a krásně svítí. Majáček jsme používaly hlavně při čtení pohádek. Natálka mě konečně nechala dočíst knížku, protože se několik minut zaujatě koukala na zeď, kde maják promítal hvězdnou oblohu.

Na noc jsem jen ztlumila zvuk majáku aby ji nerušil ale svítit jsem ho nechala, aby ji pomohl krásně a klidně usnout. Po nějaké době sám zhasne ☺️
Další den, jsem pomocí manuálu zjistila, že chobotnicka s majákem dohromady fungují tak, že když se dítě k hračce přitulí, maják se rozsvítí a začne hrát (pokud ho máte zaplý). To mi přijde skvělé hlavně pro menší dětičky, které častěji pláčou v postýlce. Takto se mohou lehce sami uklidnit.

Hračka se nam moc líbí. Akorát pozor na maják, je v celku těžký. Takze menší děti by ho mohly lehce rozbít. Nám hračka určitě pomohla k tomu k čemu je určena, a to ke snadnějšímu usínání. Maják se zvířátekem se bude určitě líbit každému dítěti. 

#test_tmtoys #recenze #zkusenosti_octopi

Ahoj,

dnes mám opět milou povinnost oznámit všem na Koníku i mimo něj, že jsme právě otevřeli brány nové Odborné poradny, a to Poradny přírodní léčby alergií, ekzémů a dermatitid s Pavlou Pavlištovou. 

A na co vše se můžete Pavly v Poradně zdarma a anonymně ptát?

• Pomoc v léčbě a prevenci kožních dermatitid, atopických ekzémů, alergií, nemocí spojených s imunitou a onkologických onemocnění.
• Jakým látkám v kosmetice a drogerii by se měl člověk vyhýbat, jaké složky běžných produktů jsou prokazatelně škodlivé nebo potenciálně riskantní a čím je nahradit.
• Přírodní produkty a bezpečná syntetika. 
• Na stravu, ale také na to co dýcháme, pijeme, čím se mažeme a co používáme v našem prostředí. 

Pavla Vám se vším velmi ráda poradí a pomůže, i proto věřím, že se Vám bude Poradna líbit, hodit a bude hojně využívána! 🙂 

Přeji Vám krásný den a pevné zdraví!