KočárkopediePorodní bolesti
Porodní bolesti jsou jedinou bolestí, která nevzniká z důvodu choroby, ale je součástí normálního tělesného procesu. Žena se na ně může připravit dopředu27, v průběhu těhotenství24. Porodní bolesti končí narozením29 dítěte7.
Video: "Porodní bolesti a dostupné metody jejich tlumení".
Rozhovor s přednostou kliniky SZU, Doc. MUDr. Igorom Rusňákom, PhD.
Nevynechejte další zajímavé video rozhovory s odborníky na YouTube kanálu Modrého koníka týkající se porodu:
🎞️ Co byste měli vědět o porodu
🎞️ Jak pomáhá Aniball a Epino?
🎞️ Příznaky porodu.
🎞️ Porodní plán.
Porod je fyziologický proces i přesto, že je bolestivý. Neexistují dvě ženy, které by měly stejný stupeň porodních bolestí a neexistují ani dva přesně stejné porody, proto je třeba zvolit vhodnou úlevu od bolesti u každé ženy individuálně.
Příčina porodních bolestí
Porodní bolest je způsobena kontrakcemi33 dělohy a tlakem, který je vyvíjen na děložní hrdlo. K dalším příčinám porodních bolestí patří tlak plodu na močový měchýř a střeva.
Ženy mohou pociťovat porodní bolest jako silné křeče do břicha, třísel a do zad. Některé ženy pociťují jako bolest v boku. Některé těhotné ženy přirovnávají porodní bolesti k menstruačním křečím5, pro jiné je to jako silný tlak na břicho nebo tuto bolest přirovnávají k bolestem, které pociťují při křečích během průjmu1.
Hormony a porodní bolesti
Žena při porodu často toleruje větší bolest než za normálních okolností. Je to způsobeno zvýšenou hladinou endorfinů a také jí záleží na dítěti. Obecně platí, že pokud žena toužebně očekává narození děťátka, myslí na něj, komunikuje s ním, má mnohem "lehčí" porod, tedy porodní bolesti nevnímá tak bolestivě. Bolest vnímá jako nával energie, který ji posouvá blíže k dítěti. V té bolesti vidí význam, proto ji nevnímá tak intenzivně. S hormonem oxytocinem4, který se v jejím těle uvolňuje při porodu, se uvolňují i endorfiny - hormony štěstí. Proto ženy rychle zapomenou na bolest, když drží své miminko v náručí. Pokud je porod vyvolávaný85 umělým oxytocinem (pitocin), chybí zvýšená hladina endorfinů a žena pociťuje porodní bolesti mnohem silnější než při spontánním porodu5.
Porodní analgezie
Porodní analgezie je dočasné omezení vnímání bolesti při porodu. Různé metody porodní analgezie mají různou účinnost, délku působení a technickou náročnost.
Rozlišujeme přirozené metody tišení bolestí, které jsou nefarmakologické a vedle nich i farmakologické metody, kde se již používají léky.
Nefarmakologické metody
Různé výzkumy naznačují, že dostatečná příprava na porod může přispět ke snížení bolesti nebo alespoň změnit vnímání bolesti a snížení úzkosti12.
Nefarmakologické, přirozené metody tišení porodních bolestí před porodem
Existuje několik možností, které mohou pomoci ženám s porodními bolestmi ještě před porodem. Jsou to většinou různá cvičení9 a psychologická příprava6 na porod.
- Dobrá fyzická kondice - doporučuje se každodenní nenáročné cvičení, těhotné ženy by neměly kouřit4 a pít alkohol1, měly by se vyvarovat špatné a nevyvážené stravě. Pravidelné cvičení posiluje svaly a připravuje tělo na stres při porodu. Cvičení by se však nemělo přehánět.
- Psychologické metody - předporodní příprava - obeznámení se s porodem, naučit se o porodu co nejvíce. Těhotným ženám se doporučuje navštívit předporodní kurzy, kde se naučí o tom, co je čeká při porodu.
- naučit se správně dýchací techniky při porodu,
- akupunktura, hypnóza (hypnoporod2), jóga2, meditace.
- Lamazova metoda
- je to metoda porodnické psychoprofylaxe,
- seznámení se s porodem,
- pokud žena chápe průběh porodu a je o všem poučena, tak strach z porodu by měl být odstraněn a tím bude porod probíhat snadněji a jinak budou pociťovány i porodní bolesti40,
- těhotná žena se při této metodě seznámí s těhotenstvím, dozví se vše o novorozenci7 a kojení70, naučí se základy první pomoci. Dalším krokem této metody je příprava na samotný porod, kdy se klade důraz na pocity, nácvik dýchání a šestinedělí10.
Nefarmakologické metody tišení porodních bolestí během porodu
- partner při porodu137, který podporuje svou partnerku,
- místní aplikace tepla nebo chladu,
- masáž - pokud je ženě příjemná,
- hydroanalgezie - voda má relaxační účinek a uvolňuje od bolesti a stresu, žena se tak lépe uvolní. Používá se teplá voda - sprcha nebo vana.
- audioanalgezie - poslech šumu. Rodící žena má na uších sluchátka, v nichž má puštěné zvuky, které připomínají nejčastěji tekoucí vodu.
- užívání bylinných extraktů4 - tyto extrakty působí na centra v mozku.
- elektroanalgezie - TENS, používá se nejčastěji pokud jsou porodní bolesti lokalizovány v křížové oblasti. Princip TENS je založen na elektrostimulaci kůže, elektrody jsou umístěny po obou stranách páteře.
- alternativní polohy při porodu11, změna polohy, např: porod do vody2. Žena může rodit ve stoje, v sedě nebo v podřepu. Nejčastěji se však ženám doporučuje horizontální poloha, protože při této poloze se dá předejít mnohým porodním poraněním. Rodička by měla mít možnost volného pohybu během celého porodu (tedy během první i druhé doby porodní).
Farmakologické metody
- systémová analgezie,
- inhalační analgezie,
- infiltrace pochvy a perinea (hráze),
- epidurální analgezie22.
Systémová analgezie
- Léky2 proti bolesti mohou být podány různým způsobem, mohou se podat do žíly nebo přímo do svalu.
- Mezi nejčastěji používaný lék proti bolesti patří injekce s účinnou látkou petidin.
- Petidin- je to silný lék proti bolesti, podává se injekčně přímo do svalu do hýždí, může se však podat nitrožilně. Nežádoucí účinky petidinu nejsou časté, ale někdy se objevit mohou.
| Nežádoucí účinky petidinu pro matku |
|---|
| závratě a nevolnost |
| dezorientace a porucha vnímání |
| dušnost |
| Nežádoucí účinky petidinu pro miminko |
| útlum dýchání při narození |
| sací reflex novorozence může být utlumen |
Inhalační analgezie
- Při inhalační analgezii se používá oxid dusný, lidově zvaný jako rajský plyn. Během porodu se podává rodičce ve směsi s kyslíkem přes masku, žena musí při aplikaci rajského plynu hluboce dýchat.
- Oxid dusný nezastaví porodní bolesti úplně, ale dokáže je mírně utlumit.
| Možné nežádoucí účinky rajského plynu |
|---|
| nevolnost, zvracení |
| dezorientace |
| nedostatečná úleva od bolesti |
Infiltrace pochvy a perinea (hráze)
- Obstřik pochvy a hráze s anestetikem se využívá v dnešní době nejčastěji.
- Někteří porodníci využívají porodnický gel1, který se aplikuje na stěny pochvy a vytvoří tam vrstvu, která zajišťuje menší vnímání porodních bolestí při přechodu dítěte porodním kanálem.
Epidurální analgezie
- Epidurální analgezie je speciální typ lokální anestezie.
- Je to nejúčinnější lék, který nejlépe tlumí porodní bolesti.
- Tato analgezie se využívá při vaginálních porodech29 i císařských řezech81, kdy chce maminka zůstat při vědomí s narozením miminka.
Více o epidurální analgezii naleznete v samostatném článku Epidural22.
Zapamatujte si ...
- porod je bolestivá událost pro každou ženu,
- v dnešní době je k dispozici řada léků (epidurální anestezie, petidin, oxid dusný) a technik proti porodním bolestem,
- porodník spolu s rodičkou1 zvolí nejvhodnější typ analgezie,
- přirozené metody tišení bolesti jsou jen pomocné prostředky, které pomáhají rodičce překonat porodní bolesti. Léky proti porodním bolestem jsou však na prvním místě.
- některé rodičky si vyberou porod bez použití léků, tehdy se spoléhají na relaxační techniky a na řízené dýchání,
- během porodu se ženám podávají i léky na uvolnění - tyto léky zklidní rodičku a zmírní její úzkost1.
Více o porodních bolestech na modrykonik.cz
- Diskuze: Jak byste popsaly porodní bolesti?
- Otázka: Míváte po spinální anestezii častější bolesti?
- Skupina uživatelek: Přirozený porod
Použité zdroje
- MUDr. Antonín Pařízek, CSc.: Porodnická analgezie. Moderní babictví 3, 2004
- Verny Thomas Kelly John: Tajomný život dieťaťa pred narodením. SPN Bratislava 1993
- http://www.webmd.com/baby/guide/pregnancy-pain-relief
- http://www.nhs.uk/conditions/pregnancy-and-baby/pages/pain-relief-labour.aspx#close
- http://www.betterhealth.vic.gov.au/bhcv2/bhcarticles.nsf/pages/Childbirth_pain_relief_options
- http://kidshealth.org/parent/pregnancy_center/childbirth/childbirth_pain.html#
- Pain Relief for Labor and Delivery
- https://web.archive.org/web/20160322090920/http://www.bonella.cz/porod/jak-predejit-porodnim-bole...
- http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2007-12/?pdf=39
Hodnocení a zkušenosti s porodními bolestmi
Prý poslíčci - v půlce porodu :)
První porod byl císařem kvůli KP, dostavily se pouze takové menstruační bolesti než jsem šla na sál.
Druhý porod byl přirozeně po 21m, doma začaly kolem půl druhé takové menstruační silnější bolesti, pořád jsem se pohupovala, opírala o komodu a manžel měřil kontrakce, pořád jsem nevěřila že je to,, ono,, - druhorodička bez zkušeností. :) Plodová voda odcházela po troškach, protože se mi prý slepily vaky blan. Na příjmu mi MUDr. oznámila, že jsem otevřená na 5cm a půlku mám za sebou. Po klystýru to šlo strašně rychle a měla jsem i jednu krizi, ale díky úžasné PA jsem to prodýchala a na tři zatlačení byl malý venku, 4kg a 52cm.
Za mě porod fakt nebolel (asi hormony) a horší byl potom zánět průdušek týden po porodu...
Druhý porod byl přirozeně po 21m, doma začaly kolem půl druhé takové menstruační silnější bolesti, pořád jsem se pohupovala, opírala o komodu a manžel měřil kontrakce, pořád jsem nevěřila že je to,, ono,, - druhorodička bez zkušeností. :) Plodová voda odcházela po troškach, protože se mi prý slepily vaky blan. Na příjmu mi MUDr. oznámila, že jsem otevřená na 5cm a půlku mám za sebou. Po klystýru to šlo strašně rychle a měla jsem i jednu krizi, ale díky úžasné PA jsem to prodýchala a na tři zatlačení byl malý venku, 4kg a 52cm.
Za mě porod fakt nebolel (asi hormony) a horší byl potom zánět průdušek týden po porodu...
Příště radši zatancuju čardáš
No, když já si vzpomenu na porod...
Je to už 8 měsíců, vybaví se mi vše a polije mne pot. Začalo to tím, že se mi blížil termín, nedělo se nic. Tak si mě převzala po termínu již nemocnice a já se mezitím snažila nějak přirozeně porod vyvolat. Tahání kýblů se štěrkem, túry po lese, horká vana...to vše nemá smysl zmiňovat, prostě nic nefungovalo. Na příjem do nemocnice jsem šla v 41+4 tt. Nezapomenu na to čekání v čekárně plné lidí, kde mě malá hrozně tlačila na močový měchýř a skřípala mi snad střeva. A já 5 hodin seděla s mužem a čekala až na mě vyjde řada.
Při příjmu na vyšetření mi byl proveden Hamilton, který měl akorát efekt ten, že mi přišla strašná migréna. Uložili mne na pokoj a okamžitě na monitor. Takhle to bylo přes celou noc, kdy jsem s bolestí hlavy prozvracela a prokňourala, že bych chtěla prášek na bolest hlavy. Druhý den, když se tělo k ničemu nemělo, mi v 8:30 zavedli tabletu. O velmi bolestivém vyšetření ani netřeba mluvit. Na další po 2 hodinách už nedošlo.
Nástup kontrakcí byl poměrně rychlý do půl hodiny a velmi razantní až mě to šokovalo. Volala jsem muži ať už rychle dojede. Napíchnutý oxitocin, od začátku. Proveden klistýr. Do 12ti hodin jsem se otevřela pouze na 1cm tak mi zvýšili dávky oxitocinu. Já kontrakce po minutě, a tak strašně bolavé, že jsem hysterčila a nedokázala vydržet na monitoru, který mi natáčeli i 2 hodiny průběžně celý den. Pak mi píchli při kontrakci vodu, (již zakalená). Kolem 14:00 jsem to nevydržela a zažádala o Epidurál. Ten fungoval jen 2 hodinky, pak se to vrátilo a já zažádala o druhou dávku. Ale to už jsem měla bolesti na tlačení, přestože jsem ještě nebyla připravená. Celý den jsem víceméně strávila ve sprše, snažila jsem si ulevit teplou vodou. Pak už mi odmítli dát třetí dávku, já bez sil pořád na monitorech. Večer již vše bylo nachystáno, a tak nastala třetí fáze porodní, v půlce tlačení jsem musela přehopkat přes chodbu na porodní sál. To už trvalo jen hodinu a půl, malou jsem rodila s ručičkou přes čelo. Malá se narodila ve 21:21, porod trval čistého času 15 hodin, z toho 13 hodin kontrakce po minutě. Po porodu velká ztráta krve.
Příště, až mi někdo řekne, že vyvolávaný je rychlejší a lepší, poženu ho. Raději budu 14 dní před termínem skákat stojky, než to zažít znova.
Je to už 8 měsíců, vybaví se mi vše a polije mne pot. Začalo to tím, že se mi blížil termín, nedělo se nic. Tak si mě převzala po termínu již nemocnice a já se mezitím snažila nějak přirozeně porod vyvolat. Tahání kýblů se štěrkem, túry po lese, horká vana...to vše nemá smysl zmiňovat, prostě nic nefungovalo. Na příjem do nemocnice jsem šla v 41+4 tt. Nezapomenu na to čekání v čekárně plné lidí, kde mě malá hrozně tlačila na močový měchýř a skřípala mi snad střeva. A já 5 hodin seděla s mužem a čekala až na mě vyjde řada.
Při příjmu na vyšetření mi byl proveden Hamilton, který měl akorát efekt ten, že mi přišla strašná migréna. Uložili mne na pokoj a okamžitě na monitor. Takhle to bylo přes celou noc, kdy jsem s bolestí hlavy prozvracela a prokňourala, že bych chtěla prášek na bolest hlavy. Druhý den, když se tělo k ničemu nemělo, mi v 8:30 zavedli tabletu. O velmi bolestivém vyšetření ani netřeba mluvit. Na další po 2 hodinách už nedošlo.
Nástup kontrakcí byl poměrně rychlý do půl hodiny a velmi razantní až mě to šokovalo. Volala jsem muži ať už rychle dojede. Napíchnutý oxitocin, od začátku. Proveden klistýr. Do 12ti hodin jsem se otevřela pouze na 1cm tak mi zvýšili dávky oxitocinu. Já kontrakce po minutě, a tak strašně bolavé, že jsem hysterčila a nedokázala vydržet na monitoru, který mi natáčeli i 2 hodiny průběžně celý den. Pak mi píchli při kontrakci vodu, (již zakalená). Kolem 14:00 jsem to nevydržela a zažádala o Epidurál. Ten fungoval jen 2 hodinky, pak se to vrátilo a já zažádala o druhou dávku. Ale to už jsem měla bolesti na tlačení, přestože jsem ještě nebyla připravená. Celý den jsem víceméně strávila ve sprše, snažila jsem si ulevit teplou vodou. Pak už mi odmítli dát třetí dávku, já bez sil pořád na monitorech. Večer již vše bylo nachystáno, a tak nastala třetí fáze porodní, v půlce tlačení jsem musela přehopkat přes chodbu na porodní sál. To už trvalo jen hodinu a půl, malou jsem rodila s ručičkou přes čelo. Malá se narodila ve 21:21, porod trval čistého času 15 hodin, z toho 13 hodin kontrakce po minutě. Po porodu velká ztráta krve.
Příště, až mi někdo řekne, že vyvolávaný je rychlejší a lepší, poženu ho. Raději budu 14 dní před termínem skákat stojky, než to zažít znova.
Vyvolávání za trest
Můj porod začal přípravou porodních cest, takže tabletku mi zavedli ve středu v 9 a ještě ten večer mi praskla voda, ale porodní cesty si usmyslely, že se na nějakou tabletu můžou vybodnout. Takže následoval monitor, zhodnocení a přesto, že jsem bolestí měla, nebyly to kontrakce, takže jsem šla spát a druhý den zaváděli tabletku znova s tím, že se nic nedělo, takže se rozhodli pro hamilton. Ten zřejmě pomohl, kontrakce nastaly v 10 večer nejdřív po 5 minutách, ale poměrně brzy byly po 3 minutách. A když mi ve 4 ráno řekli, že kontrakce sice jsou, ale nemají žádný význam, protože se neotvírám, vydupala jsem si oxytocin. Sestřička mě upozorňovala, že to bude bolet ještě víc, ale řekla bych, že v tu dobu už byly bolesti tak silné, že jsem to už jako silnější ani nevnímala.
V 6:38 v pátek se dcerka narodila. Celý porod si ale pamatuji jen matně v nějakých bodech. Bodejť by ne, když jsem mezi 3 minutovýma kontrakcema spala. :-D
V 6:38 v pátek se dcerka narodila. Celý porod si ale pamatuji jen matně v nějakých bodech. Bodejť by ne, když jsem mezi 3 minutovýma kontrakcema spala. :-D
Vyvoláváný porod už nikdy více
Tři tablety od neděle do středy, oxitocin, plodovka prasklá mimo kontrakci, naskakování na břicho, 28 stehů vnitřních a 12 vnějších, dcera šla rukou napřed. PEKLO na zemi, dvakrát jsem omdlela u kontrakcí, a to mám práh bolesti opravdu vysoký. Teď mě čeká doufám pohodovější přirozený porod.
Prodýchávání je při kontrakcích základ
Voda mi praskla okolo jedenácté hodiny večer a až zhruba do sedmi hodin ráno se nedělo vůbec nic. Ráno začly pravidelné bolesti kříže, které mne trápily zhruba v pěti minutovém intervalu celý den. Šlo o intenzivní bodavou bolest v zádech, zatím však nic, co by nešlo vydržet. Před sedmou hodinou večer prišly první bolesti do břicha. Asi první půl hodinu byly nepravidelné (3-10-5-8), a pak začly pravidelné po třech minutách. Byly to bolesti až dole v podbřišku, které monitor vůbec nezachytával a v porodnici tedy moc nechápali, co že mě to bolí. Každopádně musím potvrdit, že prodýchávání je při kontrakcích základ. Ve chvíli, kdy jsem se na dýchání soustředila byla bolest nesrovnatelně snesitelnější, než v momentech, kdy jsem nedýchala, ale pouze sténala. Mně osobně na bolest také hodně pomáhala sprcha.
1 člověk považuje za užitečné
Jak porod (ne)bolel
Všichni mě pořád strašili s tím, jak hrozný je porod. Kdykoliv jsem si něco udělala, tak jsem slyšela - počkej, až budeš rodit. Na internetu jsem četla plno hrozných a hrůzostrašných příběhů z porodů. Vyústilo to v to, že jsem měla z porodu trauma ještě předtím, než proběhl. Celý devátý měsíc jsem se bála, co budu dělat, jak to zvládnu, jak budu mít nějakou posttraumatickou poruchu po porodu atp.
A jaká byla realita? Ve dvě hodiny v noci, v mém 39+2 týdnu, mi praskla voda. Bolesti jsem neměla. Sbalila jsem se a s manželem jsme jeli do 90km vzdálené porodnice, kde jsem měla svoji doktorku a která byla nedaleko bydliště mých rodičů. Byly 4 hodiny ráno a mně se ještě do porodnice nechtělo, protože jsem měla zatím jen takové nepravidelné tlaky, kterým se ani nedá říkat bolesti. Tak jsme se stavili ještě u našich na kafe (z čehož byl můj tatínek patřičně vyšokovaný).
Do porodnice jsme nakonec dojeli v 6, cca 4 hodny po prasknutí vody (ano, nemá se to tak dělat, já vím). Udělali mi monitor, na kterém ještě skoro nic nebylo, sestřičky na příjmu mi dokonce nevěřily, že mi praskla voda. Přijela jsem otevřená na 2-3 cm. Pak ale podle utz bylo vidět, že už žádnou plodovou vodu skoro nemám. Kolem sedmé jsme se s manželem ubytovali na pokoji a já jsem byla ještě docela v pohodě. Kolem půl osmé začaly bolesti, nepomáhalo nic, jen chodit. Pak kontrola - otevřená na 3-4 cm. Bolesti po dvou minutách. Pomáhala jen chůze, předporodní kurz se všema svýma míčema, sprchama, masážema apod. mi byl k ničemu. :-) Bolesti byly silnější, zůstávaly po dvou minutách.
Po deváté mě prohlédla má úžasná doktorka, a to už jsem byla otevřená na 8 cm. Kolem půl desáté se mi chtělo tlačit a v 9.48 byl Ondra na světě. Neříkám, bolelo to. Pro mě bylo náročné, že jsem si nemohla lehnout. Nebylo to příjemné. ALE DALO SE TO PŘEŽÍT. Nebyl to žádný masakr, A bolely jen kontrakce, pak, až přišlo tlačení, bolest odešla. Když jsem začala tlačit proti bolesti, tak to opravdu přešlo. Asi jsem byla v nějakém jiném stavu vědomí, ale posledních cca 20 minut jsem necítila bolest, jen tlak.
A pak ta euforie byla nepopsatelná. Porod hodnotím jako PŘÍJEMNÝ zážitek. A to měl Ondra 3,75kg a 52cm. :-) Takže pokud vás to čeká, tak hlavu vzhůru, může to být nejkrásnější zážitek vašeho života.
A jaká byla realita? Ve dvě hodiny v noci, v mém 39+2 týdnu, mi praskla voda. Bolesti jsem neměla. Sbalila jsem se a s manželem jsme jeli do 90km vzdálené porodnice, kde jsem měla svoji doktorku a která byla nedaleko bydliště mých rodičů. Byly 4 hodiny ráno a mně se ještě do porodnice nechtělo, protože jsem měla zatím jen takové nepravidelné tlaky, kterým se ani nedá říkat bolesti. Tak jsme se stavili ještě u našich na kafe (z čehož byl můj tatínek patřičně vyšokovaný).
Do porodnice jsme nakonec dojeli v 6, cca 4 hodny po prasknutí vody (ano, nemá se to tak dělat, já vím). Udělali mi monitor, na kterém ještě skoro nic nebylo, sestřičky na příjmu mi dokonce nevěřily, že mi praskla voda. Přijela jsem otevřená na 2-3 cm. Pak ale podle utz bylo vidět, že už žádnou plodovou vodu skoro nemám. Kolem sedmé jsme se s manželem ubytovali na pokoji a já jsem byla ještě docela v pohodě. Kolem půl osmé začaly bolesti, nepomáhalo nic, jen chodit. Pak kontrola - otevřená na 3-4 cm. Bolesti po dvou minutách. Pomáhala jen chůze, předporodní kurz se všema svýma míčema, sprchama, masážema apod. mi byl k ničemu. :-) Bolesti byly silnější, zůstávaly po dvou minutách.
Po deváté mě prohlédla má úžasná doktorka, a to už jsem byla otevřená na 8 cm. Kolem půl desáté se mi chtělo tlačit a v 9.48 byl Ondra na světě. Neříkám, bolelo to. Pro mě bylo náročné, že jsem si nemohla lehnout. Nebylo to příjemné. ALE DALO SE TO PŘEŽÍT. Nebyl to žádný masakr, A bolely jen kontrakce, pak, až přišlo tlačení, bolest odešla. Když jsem začala tlačit proti bolesti, tak to opravdu přešlo. Asi jsem byla v nějakém jiném stavu vědomí, ale posledních cca 20 minut jsem necítila bolest, jen tlak.
A pak ta euforie byla nepopsatelná. Porod hodnotím jako PŘÍJEMNÝ zážitek. A to měl Ondra 3,75kg a 52cm. :-) Takže pokud vás to čeká, tak hlavu vzhůru, může to být nejkrásnější zážitek vašeho života.
12 lidí považuje za užitečné
"Zfetování vlastními hormony"
Když se vám povede zajistit, aby vás nikdo mic nerušil a nenarušoval porod zásahy a medikací, budet věřit svému tělu, měnit si polohy podle sebe apod., pak nejspíš budete porodní bolesti zvládat mnohem lépe. Příroda to dobře zařídila, hormony pracují ve vzájemné souhře a žena se tak trochu "sjede" :-D. Fakt to funguje, bylo to hodně zajímavé (netušila jsem, kolik je hodin a jestli uběhla minuta, hodina nebo několik hodin, vnímala jen hlas manžela a nikoho jiného, PA mluvila spíš s ním a on mi to předával). Jenže na to potřebujete klid, soustředení se na vnímání svého těla, empatickou zkušenou podporu a žádné látky, které by do přírodního porodního hormonálního koktejlu zasahovaly.
Když tohle nemá, ona "sjetost" nepřijde nebo zmizí. To funguje, bohužel taky jsem si ověřila i na sobě. Tlačení bylo v režii PA a lékařky, já jim nedokázala vzdorovat, na mysl mi nepřišlo, že bych měla změnit polohu (a že by to bylo potřeba). Nebyla jsem schopná tlačit podle svého vnímaní kontrakcí a ne podle jejich instrukcí (tlačení na povel je nesmysl narušující porod), chytaly mě křeče do nohou a břicha, měla jsem problém správně prodýchávat a filtrovat bolest. Prostě skoro všecko špatně. Buscopan, přidržení děložního fundu (v ČR maskovaná jinde i zakázaná Kristellova exprese), nástřih, malá si lokla plodovky.
Dodnes si myslím, že kdybych zůstala v poloze, která mi vyhovovala, a prostě polohovatelné porodnické křeslo odmítla, mohl být závěr porodu bez medikace a mnohem příjemnější - co se týče zvládání bolesti i oněch následků pro mně i malou.
Když tohle nemá, ona "sjetost" nepřijde nebo zmizí. To funguje, bohužel taky jsem si ověřila i na sobě. Tlačení bylo v režii PA a lékařky, já jim nedokázala vzdorovat, na mysl mi nepřišlo, že bych měla změnit polohu (a že by to bylo potřeba). Nebyla jsem schopná tlačit podle svého vnímaní kontrakcí a ne podle jejich instrukcí (tlačení na povel je nesmysl narušující porod), chytaly mě křeče do nohou a břicha, měla jsem problém správně prodýchávat a filtrovat bolest. Prostě skoro všecko špatně. Buscopan, přidržení děložního fundu (v ČR maskovaná jinde i zakázaná Kristellova exprese), nástřih, malá si lokla plodovky.
Dodnes si myslím, že kdybych zůstala v poloze, která mi vyhovovala, a prostě polohovatelné porodnické křeslo odmítla, mohl být závěr porodu bez medikace a mnohem příjemnější - co se týče zvládání bolesti i oněch následků pro mně i malou.
1 člověk považuje za užitečné
Porodní bolesti jsem moc nezvládala
Porod jsem měla nádherný, rychlý a v podstatě přesně takový, jaký jsem si vysnila. Přesto mě porodní bolesti nemile překvapily, nejsem žádná fňukna a práh bolesti mám dost vysoko, ale nezvládala jsem při nich dýchat. Nakonec to skončilo tak, že v těch nejhorších kontrakcích jsem se vnitřně dusila a křičela. Tento stav naštěstí trval jen půl hodinky. Pro další porod bych se chtěla naučit zvládnout tyto bolesti lépe. Musím říct, že jsem se dost překvapila. :)
1 člověk považuje za užitečné
Porodní bolesti
Já měla oba porody vyvolávané, takže bolesti byly za pomoci tabletky, píchlé plodové vody a oxytocinu.
U prvního porodu si pamatuji až opravdu ty silné po cca 1 minutě tak 30 minut.
U syna to bylo po zavedení tabletky a píchnutí vody, kdy to začalo po 5 minutách, zavedením kapačky se začalo zkracovat na 3,2,1. Cca asi 2,5 hodiny.
Jediné, co vím, tak mi pomáhalo sedět a manžel mi masíroval záda. Ke konci už mě nemohl ani chytnout a jenom stál přede mnou a já se ho držela při kontrakcích. Na sál jsem nemohla ani dojít, to jsem měla jednu kontrakci za druhou. Bylo to ve vedlejší místnosti, cca 10 metrů. Cestou jsem se jim 2x sesunla k zemi a na kozu už mě museli zvednout.
U prvního porodu si pamatuji až opravdu ty silné po cca 1 minutě tak 30 minut.
U syna to bylo po zavedení tabletky a píchnutí vody, kdy to začalo po 5 minutách, zavedením kapačky se začalo zkracovat na 3,2,1. Cca asi 2,5 hodiny.
Jediné, co vím, tak mi pomáhalo sedět a manžel mi masíroval záda. Ke konci už mě nemohl ani chytnout a jenom stál přede mnou a já se ho držela při kontrakcích. Na sál jsem nemohla ani dojít, to jsem měla jednu kontrakci za druhou. Bylo to ve vedlejší místnosti, cca 10 metrů. Cestou jsem se jim 2x sesunla k zemi a na kozu už mě museli zvednout.
Porodní bolesti u prvního a druhého porodu
U prvního porodu mi bolesti začaly v 19:30 h (ty pravidelné, po 5 minutách) a trvaly do 10:04 h, kdy se syn narodil. Ač mi nejprve v porodnici tvrdili, že "ještě nerodím", já ty bolesti cítila dost zřetelně. Už odpoledne jsem měla častější a nepravidelné menstruační bolesti, které v těch 19:30 h zesílily. Od té doby byly velmi silné, hodně bolestivé. V poslední třetině porodu se nejspíš vlivem toho, co mi v porodnici posílali do žíly, změnily v jednu velkou nepřetržitou bolest, kdy jsem vůbec netušila, kdy je kontrakce a kdy je pauza. Ale přežili jsme a narodil se krásný chlapeček.
U druhého porodu mi bolesti začaly v 6:30 h (předtím asi ve 4 h ráno začala odtékat plodová voda) a trvaly do 13:11 h, kdy se narodila dcerka. Nejprve to byly takové menstruační bolesti, hned pravidelné, myslím, že po 10 minutách, postupně se zkracovaly a sílily. Té správné intenzity dosáhly zhruba kolem 9:30 h, takže si troufám říct, že ten druhý porod trval vlastně jen 3 a půl hodiny. Až do konce byly bolesti pravidelné, přesně jsem cítila, kdy je kontrakce a kdy mám pauzu, dokázala to správně prodýchat i si odpočinout, tím pádem jsem i ten porod daleko lépe zvládala a stal se nejlepším zážitkem v mém životě. Takový správný adrenalin v tom nejlepším slova smyslu. Takový porod bych přála všem.
U druhého porodu mi bolesti začaly v 6:30 h (předtím asi ve 4 h ráno začala odtékat plodová voda) a trvaly do 13:11 h, kdy se narodila dcerka. Nejprve to byly takové menstruační bolesti, hned pravidelné, myslím, že po 10 minutách, postupně se zkracovaly a sílily. Té správné intenzity dosáhly zhruba kolem 9:30 h, takže si troufám říct, že ten druhý porod trval vlastně jen 3 a půl hodiny. Až do konce byly bolesti pravidelné, přesně jsem cítila, kdy je kontrakce a kdy mám pauzu, dokázala to správně prodýchat i si odpočinout, tím pádem jsem i ten porod daleko lépe zvládala a stal se nejlepším zážitkem v mém životě. Takový správný adrenalin v tom nejlepším slova smyslu. Takový porod bych přála všem.
1 člověk považuje za užitečné
