Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
vetyver  16. bře 2018

Prý poslíčci - v půlce porodu :)

První porod byl císařem kvůli KP, dostavily se pouze takové menstruační bolesti než jsem šla na sál.

Druhý porod byl přirozeně po 21m, doma začaly kolem půl druhé takové menstruační silnější bolesti, pořád jsem se pohupovala, opírala o komodu a manžel měřil kontrakce, pořád jsem nevěřila že je to,, ono,, - druhorodička bez zkušeností. :) Plodová voda odcházela po troškach, protože se mi prý slepily vaky blan. Na příjmu mi MUDr. oznámila, že jsem otevřená na 5cm a půlku mám za sebou. Po klystýru to šlo strašně rychle a měla jsem i jednu krizi, ale díky úžasné PA jsem to prodýchala a na tři zatlačení byl malý venku, 4kg a 52cm.

Za mě porod fakt nebolel (asi hormony) a horší byl potom zánět průdušek týden po porodu...
0 poděkování
biedronka10  13. bře 2018

Příště radši zatancuju čardáš

No, když já si vzpomenu na porod...

Je to už 8 měsíců, vybaví se mi vše a polije mne pot. Začalo to tím, že se mi blížil termín, nedělo se nic. Tak si mě převzala po termínu již nemocnice a já se mezitím snažila nějak přirozeně porod vyvolat. Tahání kýblů se štěrkem, túry po lese, horká vana...to vše nemá smysl zmiňovat, prostě nic nefungovalo. Na příjem do nemocnice jsem šla v 41+4 tt. Nezapomenu na to čekání v čekárně plné lidí, kde mě malá hrozně tlačila na močový měchýř a skřípala mi snad střeva. A já 5 hodin seděla s mužem a čekala až na mě vyjde řada.

Při příjmu na vyšetření mi byl proveden Hamilton, který měl akorát efekt ten, že mi přišla strašná migréna. Uložili mne na pokoj a okamžitě na monitor. Takhle to bylo přes celou noc, kdy jsem s bolestí hlavy prozvracela a prokňourala, že bych chtěla prášek na bolest hlavy. Druhý den, když se tělo k ničemu nemělo, mi v 8:30 zavedli tabletu. O velmi bolestivém vyšetření ani netřeba mluvit. Na další po 2 hodinách už nedošlo.

Nástup kontrakcí byl poměrně rychlý do půl hodiny a velmi razantní až mě to šokovalo. Volala jsem muži ať už rychle dojede. Napíchnutý oxitocin, od začátku. Proveden klistýr. Do 12ti hodin jsem se otevřela pouze na 1cm tak mi zvýšili dávky oxitocinu. Já kontrakce po minutě, a tak strašně bolavé, že jsem hysterčila a nedokázala vydržet na monitoru, který mi natáčeli i 2 hodiny průběžně celý den. Pak mi píchli při kontrakci vodu, (již zakalená). Kolem 14:00 jsem to nevydržela a zažádala o Epidurál. Ten fungoval jen 2 hodinky, pak se to vrátilo a já zažádala o druhou dávku. Ale to už jsem měla bolesti na tlačení, přestože jsem ještě nebyla připravená. Celý den jsem víceméně strávila ve sprše, snažila jsem si ulevit teplou vodou. Pak už mi odmítli dát třetí dávku, já bez sil pořád na monitorech. Večer již vše bylo nachystáno, a tak nastala třetí fáze porodní, v půlce tlačení jsem musela přehopkat přes chodbu na porodní sál. To už trvalo jen hodinu a půl, malou jsem rodila s ručičkou přes čelo. Malá se narodila ve 21:21, porod trval čistého času 15 hodin, z toho 13 hodin kontrakce po minutě. Po porodu velká ztráta krve.

Příště, až mi někdo řekne, že vyvolávaný je rychlejší a lepší, poženu ho. Raději budu 14 dní před termínem skákat stojky, než to zažít znova.
0 poděkování
baraskaska  11. bře 2018

Vyvolávání za trest

Můj porod začal přípravou porodních cest, takže tabletku mi zavedli ve středu v 9 a ještě ten večer mi praskla voda, ale porodní cesty si usmyslely, že se na nějakou tabletu můžou vybodnout. Takže následoval monitor, zhodnocení a přesto, že jsem bolestí měla, nebyly to kontrakce, takže jsem šla spát a druhý den zaváděli tabletku znova s tím, že se nic nedělo, takže se rozhodli pro hamilton. Ten zřejmě pomohl, kontrakce nastaly v 10 večer nejdřív po 5 minutách, ale poměrně brzy byly po 3 minutách. A když mi ve 4 ráno řekli, že kontrakce sice jsou, ale nemají žádný význam, protože se neotvírám, vydupala jsem si oxytocin. Sestřička mě upozorňovala, že to bude bolet ještě víc, ale řekla bych, že v tu dobu už byly bolesti tak silné, že jsem to už jako silnější ani nevnímala.

V 6:38 v pátek se dcerka narodila. Celý porod si ale pamatuji jen matně v nějakých bodech. Bodejť by ne, když jsem mezi 3 minutovýma kontrakcema spala. :-D
0 poděkování
blackpitbull  4. bře 2018

Vyvoláváný porod už nikdy více

Tři tablety od neděle do středy, oxitocin, plodovka prasklá mimo kontrakci, naskakování na břicho, 28 stehů vnitřních a 12 vnějších, dcera šla rukou napřed. PEKLO na zemi, dvakrát jsem omdlela u kontrakcí, a to mám práh bolesti opravdu vysoký. Teď mě čeká doufám pohodovější přirozený porod.
0 poděkování
kejtyna  8. dub 2015

Prodýchávání je při kontrakcích základ

Voda mi praskla okolo jedenácté hodiny večer a až zhruba do sedmi hodin ráno se nedělo vůbec nic. Ráno začly pravidelné bolesti kříže, které mne trápily zhruba v pěti minutovém intervalu celý den. Šlo o intenzivní bodavou bolest v zádech, zatím však nic, co by nešlo vydržet. Před sedmou hodinou večer prišly první bolesti do břicha. Asi první půl hodinu byly nepravidelné (3-10-5-8), a pak začly pravidelné po třech minutách. Byly to bolesti až dole v podbřišku, které monitor vůbec nezachytával a v porodnici tedy moc nechápali, co že mě to bolí. Každopádně musím potvrdit, že prodýchávání je při kontrakcích základ. Ve chvíli, kdy jsem se na dýchání soustředila byla bolest nesrovnatelně snesitelnější, než v momentech, kdy jsem nedýchala, ale pouze sténala. Mně osobně na bolest také hodně pomáhala sprcha.
0 poděkování
mavega  7. dub 2015

Jak porod (ne)bolel

Všichni mě pořád strašili s tím, jak hrozný je porod. Kdykoliv jsem si něco udělala, tak jsem slyšela - počkej, až budeš rodit. Na internetu jsem četla plno hrozných a hrůzostrašných příběhů z porodů. Vyústilo to v to, že jsem měla z porodu trauma ještě předtím, než proběhl. Celý devátý měsíc jsem se bála, co budu dělat, jak to zvládnu, jak budu mít nějakou posttraumatickou poruchu po porodu atp.

A jaká byla realita? Ve dvě hodiny v noci, v mém 39+2 týdnu, mi praskla voda. Bolesti jsem neměla. Sbalila jsem se a s manželem jsme jeli do 90km vzdálené porodnice, kde jsem měla svoji doktorku a která byla nedaleko bydliště mých rodičů. Byly 4 hodiny ráno a mně se ještě do porodnice nechtělo, protože jsem měla zatím jen takové nepravidelné tlaky, kterým se ani nedá říkat bolesti. Tak jsme se stavili ještě u našich na kafe (z čehož byl můj tatínek patřičně vyšokovaný).

Do porodnice jsme nakonec dojeli v 6, cca 4 hodny po prasknutí vody (ano, nemá se to tak dělat, já vím). Udělali mi monitor, na kterém ještě skoro nic nebylo, sestřičky na příjmu mi dokonce nevěřily, že mi praskla voda. Přijela jsem otevřená na 2-3 cm. Pak ale podle utz bylo vidět, že už žádnou plodovou vodu skoro nemám. Kolem sedmé jsme se s manželem ubytovali na pokoji a já jsem byla ještě docela v pohodě. Kolem půl osmé začaly bolesti, nepomáhalo nic, jen chodit. Pak kontrola - otevřená na 3-4 cm. Bolesti po dvou minutách. Pomáhala jen chůze, předporodní kurz se všema svýma míčema, sprchama, masážema apod. mi byl k ničemu. :-) Bolesti byly silnější, zůstávaly po dvou minutách.

Po deváté mě prohlédla má úžasná doktorka, a to už jsem byla otevřená na 8 cm. Kolem půl desáté se mi chtělo tlačit a v 9.48 byl Ondra na světě. Neříkám, bolelo to. Pro mě bylo náročné, že jsem si nemohla lehnout. Nebylo to příjemné. ALE DALO SE TO PŘEŽÍT. Nebyl to žádný masakr, A bolely jen kontrakce, pak, až přišlo tlačení, bolest odešla. Když jsem začala tlačit proti bolesti, tak to opravdu přešlo. Asi jsem byla v nějakém jiném stavu vědomí, ale posledních cca 20 minut jsem necítila bolest, jen tlak.

A pak ta euforie byla nepopsatelná. Porod hodnotím jako PŘÍJEMNÝ zážitek. A to měl Ondra 3,75kg a 52cm. :-) Takže pokud vás to čeká, tak hlavu vzhůru, může to být nejkrásnější zážitek vašeho života.
11 poděkování
katyxq  6. pro 2014

"Zfetování vlastními hormony"

Když se vám povede zajistit, aby vás nikdo mic nerušil a nenarušoval porod zásahy a medikací, budet věřit svému tělu, měnit si polohy podle sebe apod., pak nejspíš budete porodní bolesti zvládat mnohem lépe. Příroda to dobře zařídila, hormony pracují ve vzájemné souhře a žena se tak trochu "sjede" :-D. Fakt to funguje, bylo to hodně zajímavé (netušila jsem, kolik je hodin a jestli uběhla minuta, hodina nebo několik hodin, vnímala jen hlas manžela a nikoho jiného, PA mluvila spíš s ním a on mi to předával). Jenže na to potřebujete klid, soustředení se na vnímání svého těla, empatickou zkušenou podporu a žádné látky, které by do přírodního porodního hormonálního koktejlu zasahovaly.

Když tohle nemá, ona "sjetost" nepřijde nebo zmizí. To funguje, bohužel taky jsem si ověřila i na sobě. Tlačení bylo v režii PA a lékařky, já jim nedokázala vzdorovat, na mysl mi nepřišlo, že bych měla změnit polohu (a že by to bylo potřeba). Nebyla jsem schopná tlačit podle svého vnímaní kontrakcí a ne podle jejich instrukcí (tlačení na povel je nesmysl narušující porod), chytaly mě křeče do nohou a břicha, měla jsem problém správně prodýchávat a filtrovat bolest. Prostě skoro všecko špatně. Buscopan, přidržení děložního fundu (v ČR maskovaná jinde i zakázaná Kristellova exprese), nástřih, malá si lokla plodovky.

Dodnes si myslím, že kdybych zůstala v poloze, která mi vyhovovala, a prostě polohovatelné porodnické křeslo odmítla, mohl být závěr porodu bez medikace a mnohem příjemnější - co se týče zvládání bolesti i oněch následků pro mně i malou.
1 poděkování
apacheee  4. pro 2014

Porodní bolesti jsem moc nezvládala

Porod jsem měla nádherný, rychlý a v podstatě přesně takový, jaký jsem si vysnila. Přesto mě porodní bolesti nemile překvapily, nejsem žádná fňukna a práh bolesti mám dost vysoko, ale nezvládala jsem při nich dýchat. Nakonec to skončilo tak, že v těch nejhorších kontrakcích jsem se vnitřně dusila a křičela. Tento stav naštěstí trval jen půl hodinky. Pro další porod bych se chtěla naučit zvládnout tyto bolesti lépe. Musím říct, že jsem se dost překvapila. :)
1 poděkování
verosek  2. pro 2014

Porodní bolesti

Já měla oba porody vyvolávané, takže bolesti byly za pomoci tabletky, píchlé plodové vody a oxytocinu.

U prvního porodu si pamatuji až opravdu ty silné po cca 1 minutě tak 30 minut.

U syna to bylo po zavedení tabletky a píchnutí vody, kdy to začalo po 5 minutách, zavedením kapačky se začalo zkracovat na 3,2,1. Cca asi 2,5 hodiny.

Jediné, co vím, tak mi pomáhalo sedět a manžel mi masíroval záda. Ke konci už mě nemohl ani chytnout a jenom stál přede mnou a já se ho držela při kontrakcích. Na sál jsem nemohla ani dojít, to jsem měla jednu kontrakci za druhou. Bylo to ve vedlejší místnosti, cca 10 metrů. Cestou jsem se jim 2x sesunla k zemi a na kozu už mě museli zvednout.
0 poděkování
pablinka  1. pro 2014

Porodní bolesti u prvního a druhého porodu

U prvního porodu mi bolesti začaly v 19:30 h (ty pravidelné, po 5 minutách) a trvaly do 10:04 h, kdy se syn narodil. Ač mi nejprve v porodnici tvrdili, že "ještě nerodím", já ty bolesti cítila dost zřetelně. Už odpoledne jsem měla častější a nepravidelné menstruační bolesti, které v těch 19:30 h zesílily. Od té doby byly velmi silné, hodně bolestivé. V poslední třetině porodu se nejspíš vlivem toho, co mi v porodnici posílali do žíly, změnily v jednu velkou nepřetržitou bolest, kdy jsem vůbec netušila, kdy je kontrakce a kdy je pauza. Ale přežili jsme a narodil se krásný chlapeček.

U druhého porodu mi bolesti začaly v 6:30 h (předtím asi ve 4 h ráno začala odtékat plodová voda) a trvaly do 13:11 h, kdy se narodila dcerka. Nejprve to byly takové menstruační bolesti, hned pravidelné, myslím, že po 10 minutách, postupně se zkracovaly a sílily. Té správné intenzity dosáhly zhruba kolem 9:30 h, takže si troufám říct, že ten druhý porod trval vlastně jen 3 a půl hodiny. Až do konce byly bolesti pravidelné, přesně jsem cítila, kdy je kontrakce a kdy mám pauzu, dokázala to správně prodýchat i si odpočinout, tím pádem jsem i ten porod daleko lépe zvládala a stal se nejlepším zážitkem v mém životě. Takový správný adrenalin v tom nejlepším slova smyslu. Takový porod bych přála všem.
1 poděkování