Ahojte. Pečené víkendové kuriatko určite patrí k stáliciam česko-slovenskej gastronómie. Obzvlášť v rodinách s malými deťmi. Ak je tomu tak aj u vás, pozrite si toto 7-minútové video - možno vám poskytne inšpiráciu na nasledujúci víkend.

Dobrú chuť! S pozdravom,

Ľuboš.

Ahojte! Dnešné video venujem octom (nie otcom😉, ktoré používame v kuchyni. Je nesmierne dôležité, aby sme si zvykli na skutočný produkt a často ho používali a ten neskutočný uprednostnili pri výbere čistiacich produktov.

Vo videu spomenuté octy možno snáď doplniť o citrusové šťavy, balzamikový a ryžový ocot, iné ovocné octy, prípadne umeocot.

Prajem ešte príjemný zvyšok toho, čo práve popri čítaní robíte! Veľa zdaru pri experimentovaní!

S pozdravom, Ľuboš.

Prvá časť mojej Ľubošovej kuchyne je o snáď najdôležitejšej súčasti našich jedál.

Povieme si niečo o tukoch, ktoré by vám doma nemali chýbať. Zakončíme to jednoduchým postupom na prípravu večere z jednej panvice.

Tu je sľúbené video 🙂

Ako sa vám video páči? Chceli by ste sa niečo spýtať?

Teším sa na vás v komentároch 🙂

Názory na dokonalost žen se mezi ženami a muži diametrálně odlišují. Odborníci se shodují - ženy si situaci podvědomě komplikují samy. Proč? Většina z nich si myslí, že aby byly dokonalými ženami, partnerkami a matkami, musí být dokonalé podle stereotypů, kterým v důsledku doby mylně uvěřily. Podle tohoto „diktátu“ se musí absolutně obětovat, mít skvěle navařeno, uklizeno a střídat nespočet životních rolí. Muži to vnímají jinak! A právě rozpor ve vnímání dokonalé ženy u obou pohlaví dal za vznik videoprojektu “Spokojená jsi dokonalá”, se kterým přišla společnost Figaro. Ten má ženám ukázat, že dokonalé ženy, partnerky a mámy jsou v očích mužů tehdy, pokud jsou spokojené a vnitřně vyrovnané.

Nemusíte se měnit od základu, život se skládá z drobných radostí

Žena není robot, a proto po ní nemůže partner ani rodina chtít, aby zvládala všechny povinnosti bez chybičky. Podle psycholožky Elišky Kodyšové je důležité, aby si tuto skutečnost dokázala sama uvědomit a pravidelně si dopřávala něco, čím se za svou práci odmění. Drobné radosti jsou jako koření, které ji může pomoci zvládnout každodenní nápor práce a péči o domácnost. „Pokud si je dokážeme dobře namíchat, můžeme být opravdu šťastné,“ říká psycholožka. Dopřát si pravidelnou odměnu považuje psycholožka za opravdu důležité a zároveň i velmi jednoduché. „Malá radost nás nemusí stát moc peněz ani času. Může fungovat jako odměna za něco, co se nám podaří. Příležitostí k oslavě, a k tomu se pochválit, jistě najdeme několik téměř každý den a odvíjí se od individuálních potřeb každé z nás,“ informuje psycholožka. 

Schopnost radovat se z drobností nám umožňuje vnímat každý den jako svátek. Proč si v klidu nevychutnat třeba kousek dobré čokolády? „Čokoláda to sama o sobě sice nevyřeší, ale může se stát symbolem pro odpočinek, a umožní nám se na chvíli zamyslet nad tím, co je pro nás opravdu důležité,“ myslí si osobní koučka Petra Jarošová, která se věnuje profesionálnímu koučinku přes deset let a dodává: „Přála bych všem ženám, aby si našly čas nejen na odpočinek, ale hlavně se dokázaly podívat do svého srdce a zjistily tak, po čem opravdu touží a podle toho začaly žít.“

V čem by chtěly ženy vynikat?

Protože se značka Figaro zajímá o spokojenost žen, zrealizovala na začátku roku 2015 společně s agenturou NMS Market Research velký česko-slovenský průzkum, z něhož vyplývá, že ženám velmi záleží na tom, aby zvládaly více činností najednou. Podle něj si to myslí 62% žen a 48% mužů. „Ženám naprosto rozumím a sama vím, že vzepřít se této tendenci, vyžaduje opravdu hodně vnitřní síly,“ povzbuzuje osobní koučka Petra Jarošová.

Dostal som avízo od jednej z vás o akcii Vlaštovky naděje pro Denise a Davida (facebook fan page) a rád by som sa tomu chvíľu venoval. Podobný príbeh ako v prípade Denise a Davida Michalákových sa odohral aj na Slovensku. Ivana Boorová sa snažila o vrátenie svojich deti, ktoré jej odobrali úrady v UK. Skončilo to pre ňu šťastne a deti jej boli vrátene.

Nie som kompetentný, aby som hodnotil tento konkrétny prípad, alebo zákulisnú politiku nórskych, alebo britských úradov, chcem hovoriť o spolupatričnosti a o tom, kedy sa aktívne za niečo usilovať.

Som presvedčený, že šťastný koniec v prípade Ivany Boorovej bol výsledkom aj veľkej aktivizácie ľudí, ktorí nahlas vyjadrili svoje znepokojenie a tlačili na štátne orgány, aby v tejto veci konali.
Často vidíme, že náš hlas v dave zanikne, ...je to tak. Je to však preto, lebo každý kričí niečo iné a je z toho iba hluk. Ak však všetci voláme po tom istom, hlas dostáva silu a dokáže meniť aj veci, ktoré sa zdajú nezmeniteľné. To zjednotenie nazývam spolupatričnosťou, napriek našej rôznosti v niečom patríme k sebe, sme matky, otcovia, sme ľudia. A to sa v nás ozýva ako pocit súcitu, rozhorčenia až zlosti. Silu týchto emócií je dobre smerovať konštruktívne, aby plynula k riešeniu, nie k deštrukcii, nadávkam a beznádeji. Na to je najlepšie myslenie, overiť si fakty, diskutovať s cieľom nájsť riešenie a potom konať.

A kedy konať? Tu na koníku práve koluje dobré video, ktoré to všetko spája v jedno 🙂

Ktokoľvek z nás môže byť tým hlasom, ktorý volá o pomoc a len my rozhodneme, či sa k nemu pridáme a pomôžeme. Myslím, že tu na Modrom koníku spolupatričnosť už veľmi cítiť.

Martin