Poslední okénko adventního kalendáře otevřeme dnes s Viledou
Pro většinu lidí jsou Vánoce nejkrásnějším obdobím v roce. Náměstí jsou zahalená do vánoční výzdoby, ve středu je krásně osvětlený vánoční stromeček, všude mnoho stánků a lidé s horkým nápojem v ruce štěbetají, přejí si a smějí se.
Je to doba, kdy se člověk zastaví, kdy se rozhlíží kolem sebe, dělá více dobrých skutků než během roku. Doba, kdy to doma voní po cukroví, děti píší dopis Ježíškovi, domácnost je krásně vánočně vyzdobená, v uších zní vánoční koledy. Doba, když je čas plnit přání a dělat radost. A proto bych vám dnes chtěla udělat radost i já.
Dovolte mi malou vsuvku. A to obrovské poděkování zbývajícím devití holkám, za to, že jsme opět tento projekt daly dohromady. Že jsme se každá vzdaly pár hodin svého času a připravily pro vás pásmo soutěží a zajímých článků. Holky, děkuji, že jsem mohla být součástí této skvělé akce.
Říká se, že to nejlepší přichází na závěr. Tak doufám, že tomu tak bude. Dnes je 12.12. 2018 do Štedrého dne zbývá pouhých 12 dní, tak dnes otevřeme poslední okénko adventního kaledáře. Dnes to bude se mnou a s firmou Vileda.
- O co budeme dnes soutěžit?
Výherce této soutěže získá mop Ultramat TURBO
- Jaká je soutěžní otázka?
Jáká je vaše nejkrásnější vzpomínka na Vánoce v dětství?
Kompletní pravidla jsou tedy následující:
- Dát like tomu příspěvku
- Odpovědět do dnešních 22 hodin v komentáři pod tímto příspěvkem na otázku "jaká je vaše nejkrásnější vzpomínka na Vánoce v dětství?"
- Dát like dnešnímu vánočnímu článku od Zity @zebra2009
Výherce mopu Ultramat TURBO bude vylosován generátorem náhodných čísel a zveřejněn na mém blogu ještě dnes večer. Vím, že spousty z vás mop má, tak ho můžete darovat někomu zde na modrém koníkovi nebo někomu v rodině 🙂
Doufám, že společně zavzpomínáme na naše Vánoce v dětství. Opravdu se moc těším na čtění těchto komentářů. I když jsme dospělí, tak o Vánocích je určitě v každém z nás tak trošku dětská dušička, která se těší.
Všem krásný předvánoční čas, užijte si poslední dny a hlavně pohodu a klid.
Iva s Viledou
Můj nejkrásnější zážitek na Vánoce byl ten,že na Štědrý den jsme s maminkou a taťkou jezdili k babičce a dědovi..u noch bylo ty Vánoce takový jiný..krásný..
Nejhezčí zážitek byl, když jsme došli ke stromečku a tam.. Nebylo nic... Tedy bylo.. Dárečky ode mě, protože to bylo první rok, kdy jsem nevěřila na Ježíška... Pak jsme na stromečku našli obálku a k ní klíč. Nápovědy nás zavedly ven, kde huste sněžilo a tam jsme našli jako rodina jeden ohromný dárek... Auto.. Modrou Škodovku a v ní byl koš plný dárků.. Dodnes na to vzpomínáme 🙂
Když jsem byla malá, tak jsem si vždy užívala toho svátečního kapra, někdy ještě i kousek přidávala, sestra se rozčilovala, brala to jako, že zdržuji a vždy u toho vypadala hrozně vtipně. 🙂
Když jsem byla malá a bydleli jsme.s babičkou a dědou a na dvorku jsme měli plechovou vanu s kaprem. Koukala jsem na něj jak blázen. 😁 Dnes mi je těch ryb spíš líto, když je lidi pak pustí a oni stejně umrou..
Miluji vánoce a moji rodiče je dokázali udělat velmi krásné, napínavé. U vánočního stolu nikdy nesměla chybět babička s dědečkem. Dědeček si vždy ještě přidal kapra a my už netrpělivě čekali až doji, aby mohl přijít Ježíšek. Následně to překvapení z dárků 😍 a ještě větší význam mají nyní, když. Mám své děti a starší syn už létos je bude vnímat. ❤️
Pro mě nejkrásnější vzpomínka byla, když jsme se vždy po večeři oblékli a šrli se podívat na betlém, když jsme se vrátili, stromeček svítil a dárky na nás čekali ❤️ (Až když jsem byla starší tak mi rodiče prozradili, že je tam vždy nachystal soused ) Pro mě jsou vzpomínky na vánoce v dětství nádherné všechny ❤️❤️ Až teda na jednu, kdy nám hořel stromeček 😀 Dneska už se tomu zasmějeme, ale tehdy mi do smíchu nebylo když nám ohořela většina dárků 🙂
Nejkrásnější vzpomínky mám když jsem uviděla rozsvícení stromeček a pod ním plno dárečku,taky ráda vzpomínam jak u nás byl i dědeček
Nejkrásnější a zároveň nejsmutnější vánoce byly, když mi bylo čerstvě 8. Ten rok v půlce listopadu mi totiž zemřela maminka a vánoce jsme trávili (jako každý rok, jen tentokrát bez mamky) s babičkou a dědou a mým bratrem a taky s námi byl mamky přítel, kterého si měla brát. Proč byly smutné,to je jasné. Já tenkrát ale byla ještě malá a měla jsem ohromnou radost, když jsem viděla tu hromadu dárků pod stromečkem. Rodina se mi snažila kompenzovat vánoce bez mamky dárečky, které bych asi normálně nedostala. Takže jsem dostala opravdovou Barbie od Mattela, po které jsem toužila a spoustu dalších a dalších dárků. Být starší, tak takové vánoce pro mě nejkrásnější nejsou, ale tenkrát ty dárky zvítězily. 😕
Na cely Stedry den. Od rana jsme zdobili vsichni stromecek, divali se na pohadky. Po obede skladajici se z houbove polevky a krupicne kase jsme sli ven nakrmit zviratka. Po veceri doslo na darky. Dlouho jsem.netusila, ze je tam dava mamka. Vzdy jsme.cekali.s tatou v pokoji, nebot mamka musela treba na zachod. A pak to bylo. Zazvonil .zvonecek a my jsme z pokoje vylitly jak torpeda. Pak jsme samozrejme musely se sestrou se vsema darkama jit spat. I kdyz jsme se do te postele skoro nevesly, vsechny darky tam musely.byt s nami.
Kýbl s mopem nechci, tak zcela mimo soutěž: nejkrásnější bylo, když jsem zase po mnoha a mnoha letech začala mít ráda vánoce a přestala se cítit provinile, že je ráda prostě a jednoduše mám. Kdysi dávno se totiž na vánoce v naší rodině stala dost zásadní nešťastná událost a rodiče mi chca nechca vštípili do hlavy, že se o vánocích nebude radovat, ale na*raně na sebe čučet a modlit se, aby už to bylo za náma.
No a já si jednoho dne řekla dost, moje vina to přece nebyla. A ten "moment prozření" pro mě byl něco nepředstavitelně krásnýho 🙂
Pro mě je nejkrásnější zážitek moment, kdy jsme se sestrou už pomalu přestaly věřit na Ježíška, ale naši chtěli, abychom ještě věřili. A vymysleli to dokonale. U nás to totiž fungovalo tak, že mamka nás volala vždy ke stolu a taťka, že chce dokoukat pohádku a mezitím naskládal pod stromeček dárky, a pak dorazil za námi do kuchyně. Jeden rok jsme rodičům začaly říkat, že tam ty dárky stejně dává taťka a Ježíšek neexistuje. A tak ten rok šel s námi taťka hned do kuchyně a v obývacím pokoji nikdo nezůstal.
A ejhle, navečeřeli jsme se, mamka šla otevřít do obýváku a pod stromečkem ležela tuna dárků. A my se sestrou měly rozzářená očička a začaly jsme křičet: "Ježíšek existuje !!! "
No, a jak se tam ty dárky dostaly? Taťka místo, aby zůstal u pohádky, šel ještě před večeří přiložit do kotle. Oběhl celý dům a vlezl do obýváku otevřeným oknem, které si nachystal. Naskládal pod stromeček dárky a potom zase přišel zpět kotelnou. A my nic netušili, dokud nám to naši za pár let neprozradili 🙂 Nikdy na to nezapomenu !
Nejkrásnější vzpomínky mám na Vánoce, kdy jsem pod stromečkem objevila vytouženou Barbienu s Kenem 😉 A strašně ráda vzpomínám na rodinná setkání 25.12 u babičky a dědečka, Maminka pochází z 6 sourozenců, takže nás bylo (a stále je) hodně, s bratranci a sestřenicemi jsme byli jedna velká tlupa. Scházíme se dodnes, tentokrát před Silvestrem - po společné mši za babi a dědu si jdeme společně posedět.
Nejkrásnější jsou asi vzpomínky na okamžiky, kdy jsme ráno objevily svítící stromek a pak večer když zacinkal zvoneček a my jsme šly pro dárečky. Stromek svítil, prskavky prskaly a koledy hraly.
Moje nejkrásnější Vánoce byly ty, kdy jsem ještě věřila, že dárky nosí Ježíšek. Přestala jsem věřit, kdy jsem našla dárky u mamky ve skříní a pověděla jí to. Dárky jsem nedostala já, ale brácha..nicméně tuhle vzpomínku mám doted 🙂 A momentálně až ted s holkami zažívám krásné Vánoce, kdy se znovu vžívám do dětských let, jak jsem měla radost z nových hraček a dlouho do noci si s nimi hrála.
Nejvic se mi libilo, kdyz sme vecer s brachou zdobili stromecek.. a celkove ta vanocni atmosféra, ten shon a kdyz sem s maminou a babi plnila formicky testem a pak je vyklepavala.
Na stedry den rano sem si sedla s cukrovim k televizi a koukala na pohádky.
No a skoro kazdej rok sem si vydělala, kdyz sme se s bráchou rvali... 😂
Z dětství si pamatuju hlavně tu zimu a sníh,který většinou na Vánoce byl. Dopoledne jsme litali venku,bobovali,potom jsme přišli domů,vykoupali se,hezky oblékli a čekali..bylo to hezké ☺❄❄
Nejkrásnější vzpomínky mám na všechny Vánoce v dětství. Pravidelně u nás bývala babička s dědou, se kterým jsem na Štědrý den chodila do kostela koukat na Betlém. Většinou bývalo tolik sněhu, že mě (později i sestřičku) táhnul na saních. Doma se mezitím nachystal stromeček, večeře, my přišli vymrzlí, všichni společně zasedli ke štědrovečernímu stolu. Tatínek potom nenápadně zazvonil a šlo se ke stromečku ❤️
Nejkrasnejsi vzpominky jsou na to, kdyz jsme netrpělivě cekali a nahlizeli zda uu sviti stromecek a byl u nas jezisek
Já se omlouvám, ale mě se bohužel vybavily špatné věci.
Ale Vánoce miluju a vždy mne dojalo, jak je ten stromeček nádherný.
A taky asi nejhezčí Vánoce jsem měla,když mi bylo 7 let,pač tam bylo tolik dárků, které se pojily i k 1.třídě,že to ve mě nechalo krásné pocity. Aktovka, lampička, plyšáci, barbie. A ten rok jsme měli i novou televizi do kuchyně,takovou malou červenou přenosnou. U snídaně v kuchyni ty pohádky byly super.
Nejkrasnejsi Vanoce byly kazde v roce a ikdyz uz to nejsou jen me ty detske, doufam, ze tak jednou busou mluvit i me deti a vzpominat na kouzelne Vanoce, jak jsme chodili vzdy do loznice ze stresniho okna vyhlizet Jeziska 🙂 .. A mne hrozne dlouho trvalo, nez mi doslo, ze to vsechno behem toho lripravili 🙂 .. Kdyz jsme s babickou strsvili cele odpoledne venku, byl snih, chodili jsme do kostela na Jeziska a pak jsme prisli a v obyvaku bylo na dverich deka a nikdo nevidel, ze tam jsou darecky a ozdobeny stromecek 🙂 .... Proste kouzlo Vanoc :-* ..
Nejkrásnější Vánoce jsou pro mě také spojené s dědou a babičkou, Není to tedy přímo Štědrý den, ale jezdili jsme k nim vždycky na Štěpána a děda pekl výbornou kachnu a dělal k ní svoje knedlíky, které jsem zbožňovala a i během rozbalování dárků a odpolední kávy jsem na ně chodila do kuchyně, kde byly v míse přikryté utěrkou. Děda se vždycky smál, když mě viděl a měl radost, že mi chutná.
Děda před měsícem zemřel. 😥 Jeho knedlíky nikdy nikdo nepřekoná.
Jedinou nejkrásnější vzpomínku asi nemám, ale obecně to byly všechny Vánoce, dokud jsme byli všichni pohromadě, dokud jsem věřila na Ježíška. Když mi bylo 11, měsíc před Vánoci mi umřel tatínek a ač se maminka snažila sebevíc, už to nikdy nebylo tak veselé. Přišla jsem tehdy nejen o tátu, ale i o iluzi, že Ježíšek existuje... Byť jsem už vdaná pár let, byť bydlíme od domova 1300 km, tak vždycky, dokud to půjde, přijedu, abych mohla strávit Vánoce s mámou. Abych měla ty krásné vzpomínky...❤
Moje nejkrásnější vzpomínky jsou na Štědrý den. Kdy jsme šli ráno s babičkou do kostela procházkou nakrmili kachny, které se tlačili v rohu rybníku. Pak jsme šli domů, dali si oběd a pak jsme šli s babičkou na rybník bruslit kde babička na mě čekala . Venku sněžilo a byli krásne Landovske bílé vanoce.
Nejkrásnější vzpomínka z Vánoc je jak jsme s bráchou hledali dárky a pak vždycky byli strašně u stromku překvapení a pak pečení s prababičkou bylo bohovské.Ta vůně je nezapomenutelná.
Když to teď vemu jako dospělá nejkrásnější Vánoce byly vždy, že jsme byli všeci pohromadě a hlavně s námi byl ještě táta, prarodiče, opět bych někdy chtěla tyto Vánoce vrátit, i když vím, že mi to umožní už jen vzpomínky...
Nejkrásnější vzpomínku mám na Vánoce, kdy jsme na balkoně zapalovali prskavky, pak uslyšeli zvoneček a když jsme přiběhli do obýváku, byl obklopen dárky...ale tak velkými, že jsem skutečně věřila na nějakého skřítka, že je přinesl, protože se nedali nikam schovat. Až jsem byla starší (chodila na ZŠ, sestra to bonzla, že žádný ježíšek není) a mamka šla s pravdou ven, že ty obrovské dárky schovávali u sousedky, abychom je nenašli😀
Ráda vzpomínám na to, když jsem už nevěřila na Ježíška a moji mladší sourozenci ano, že jsem s našima večer před Štědrým dnem zdobila poprvé stromeček. Cítila jsem se strašně důležitě, že jsem už velká a znám to velké tajemství o Ježíškovi.
Ráda vzpomínám, jak jsme se jako děti u večeře rychle najedli, ale taťka schválně u stolu zdržoval a přidával si další kousky ryby a my chodili kolem dveří do obýváku, kde už svítil stromeček a nemohli se dočkat, až konečně budeme moct jít k němu. Byl to každoroční rituál.
Jak jsme vždycky po obědě chodili s mamkou a taťkou bruslit a na celou tu atmosféru co nám rodiče dokázali připravit i když už jsme na Ježíška jako děti nevěřili pořád pro nás měly vánoce svoje kouzlo a zůstalo mi to do teď, vždycky se na ně těším ikdyž teď z druhé strany protože chystám vánoce já pro své děti i rodiče ❤️😊
Hrozně ráda vzpomínám na dětství , když všichni přijeli k nám na Štědrý den strejda babička děda ( i když byli rozvedení babička s dědou tak se sešli každy rok na Vánoce u nás a slavili společně 😊) pak jsme se navecereli a přijela druhá babička s dědou a strejdou , to byla taková nádhera , pak jsme se šli projít , máma nainstalovala dárky , my přišli z procházky a šli ke stromečku to je moje nejmilejší vzpomínka na Vánoce 😊
Nejkrásnější vzpomínka na Vánoce byla, když jsme šmírovali u dveří do pokoje, kde se nesmělo a já viděla ruku s baňkou jak Ježíšek strojí strmeček.
Po tom už jsem se nemohla dočkat. Dárky jsem vždy měla co jsem si přála a největší byl malý medvídek i s postýlkou a oblečením Pamatuji, že měl i pláštěnku.
Nejkrásnější vzpomínkou pro mě byl asi druhý Ježíšek u babičky, která bydlela na konci naší vesnice..Ta babička, u které jsem pod stromečkem našla těhotnou Barbie a ten dřevěný domek pro panenky😊😁😁 Na Boží hod jsme k ní po obědě šly a čekala tam na nás spousta dárečků..
Babička dělá ráda radost celé rodině... Ať už dárky nebo nějakou pečenou dobrotou...Nedávno prý vyhrála soutěž u nich v pečovatelském domě za nejlepší jablečný závin 😍😊
Nejkrásnější Vánoce pro mě byly ty, které jsem ještě byla natolik malá, že se po mně chtělo abych hlavně nic nedělala a jen se koukala na pohádky a kdy jsem ještě věřila na Ježíška. Nejsou to Vánoce konkrétního roku, jsou to každé takové Vánoce a přeji si, abych takové Vánoce mohla dopřát dětem co nejdéle 🙂
Moc ráda čtu všechny ty komentáře, ráda bych přispěla se svou vzpomínkou, ale co se týká dětství, mám v hlavě černo. Své Vánoce z dětství mohu alespoň trochu znát díky mému tatínkovi, který byl v té době vášnivý fotograf a mám spoustu černobílých fotek. Jinak bych nevěděla vůbec nic. Takže pro mě byly krásné každé Vánoce s maminkou a tatínkem. 🙂
U nás byly Vánoce krásné vždycky. Jen jsme si užívali ten klid a blízkost rodiny. Žádné Vánoce pro mě extra nevynikají. Nebo vynikají naopak všechny?😉
Pamatuju se, jak mi bylo asi ctyri nebo pet a klecim na kresle pod oknem a hodinu nehnute koukam ven, jestli neuvidim jeziska... A a doted si proste pamatuju,ze jsem to male miminko videla, melo zlate vlasky, bily oblecek a kridylka (jak maly andelicek) a preletelo zprava doleva nad sousedovym domem 🙂 je neuveritelne, jak je lidska predstavivost krasna, ja si fakt doted pamatuju,ze jsem ho videla :D
Nejkrásnější vánoce v dětství pro mě byly, když ještě žila babička s dědou.
A také vzpomínka na to, že jsem si za celé dětství nevšimla, kdy rodiče odešli rozsvítit vánoční stromeček. Prostě najednou svítil a byl u nás ježíšek 🙂 a taky mě každý rok ,,rozčilovalo,, jak dospělí pomalu večeřeli a ještě si chtěli přidat 🙂 teď to slyším od vlastních dětí 🙂
Nejkrasnejsi Vánoce byly každé, když jsme se celá rodina sešli u štědrovečerní večeře. A nemohli ani dojist, jak jsme se těšili na rozbalování darecku od Ježíška. A já vždy rozdávala ostatním darecky, jako nejmenší/nejmladší. ❤️
Spíš než konkrétní dárek si pamatuju hlavně tu atmosféru. Jak jsme s mamkou po večerech pekly a táta chodil ochutnávat polámáný kousky.. zdobení stromku s tátou... ráno koukání na pohádky a jezení cukroví... a večer ty přípravy... Po večeři to máma vždy napínala tím, ze nejdřív umyje nádobí a pak půjdeme ke stromečku... letos se na Vánoce moc těším, syn trošku už víc všechno vnímá, stromeček ve vsi se mu hrozně líbí, tak jsem zvědavá, co řekne na ten náš.. chceme ho pred nim zatajit a uvidí ho az s dárkama, tak snad se nám to povede 🙂
Když mi bylo asi tak 5-6 let, tak jsem byla před Vánocemi nemocná. Naši mě nechali doma a jeli nakoupit. Měli jsme už nazdobený stromeček. Já jsem usnula a mezitím dorazili naši. Hned za mnou vběhli do pokojíku a ptali se, koho jsem pustila do bytu. Nechápala jsem a tvrdila jim, že nikoho...Oni si pořád trvali na svém a aťse jdu teda podívat do obýváku...no a tam, pod stromečkem, byla obrovská kupa dárků. Naši se nedali přesvědčit, že jsem Ježíškovi opravdu neotevřela já...😊
Nejhezčí bylo, když mi bylo tak cca 6 let, šla jsem do obýváku a už přes skleněné dveře jsem viděla svítit stromeček 🙂
Moje nejkrásnější vzpomínka na Vánoce je z dob, kdy jsme Vánoce trávili u babicky na vesnici. Všude klid a bílo, a my jsme od rana s mamkou pripravivaly slavnostní večeři o několika chodech. I když jsem musela pomáhat, vůbec mi to ten den nevadilo, protože to mělo takové kouzlo, ze všechny pohádky byly vedlejší. Když se setmelo, hezky jsme nazdobily stůl a připravovali se k večeři.
Od té doby jsem nikde a nikdy nezažila tak silnou vánoční atmosféru, jakou dokázaly vykouzlí mamka s babičkou 🙂
Ale doufám, ze teď když mám dceru, budu schopna ji vytvořit stejně Krasne vzpomínky jako mám já 🙂
Nejkrásnější zážitek a zároveň ten, na který nejvíc se smíchem vzpominame je, když jsme s bráchou říkali, ze Ježíšek neexistuje a zvonit chodi nás tatínek. No, na stedry den jsem všichni vecereli a najednou po večeři zazvonil v obýváku zvonecek a teď já byla úplně celá červená a vyvalena, ze tata je u stolu a v obýváku zvoní zvonecek 😀. Tak jsme zase začali věřit 😀. Na magnetaku měl pustenou prázdnou kazetu a na jejím konci natočeny zvuk zvonecku 😍😀👍
Bohuzel moc peknych vzpominek z detstvi na Vanoce nemam, musela jsem horko těžko přemýšlet, ale přece jen, ještě kdyz jsem věřila na Ježíška, tak bylo hezké to napětí u večeře, kdy jsme celý den hladoveli kvuli zlatému prasatku, ale najednou jsme ani nemohli jist, jak jsme byli nateseni ke stromecku 🙂
Nejkrásnější bylo jak jsme jako děti čekali až zazvoní zvoneček a přijde ježíšek. 🙂
Abych byla upřímná tak si moc nevybavuji hezkou vzpomínku z dětství na vánoce.. táta někde chlastal nebo spal, brácha řekl že bez něj neslaví a šel ho hledat, mamka šla hledat bráchu a já doma hlídala malou ségru a brečela.. klasika každý rok, pak jsme na něj čekali u studené večeře než se dá dokupy :-/ první pěkné Vánoce byli až druhy rok co jsme nebyli s nim, ale ty už nebyli z mého dětství 🙂 nebylo to tím, že bych dostala nějaký pěkný dárek nebo tak něco, prostě to byly klidné a pohodové vánoce a tím byly nejlepší 🙂 a opravdu nejlepší jsou až co mám své děti ♥️
Těch vzpomínek je hodně. Pamatuji si, jak jsem každý štědrý den chodili na návštěvu k rodinné známé, kdy byl vždy neskutečný chaos, stromeček neozdobený, nepořádek všude, ale přesto nám tam bylo moc hezky, společně jsme poseděli a měli prvního "Ježíška"... Bylo to opravdové... a krásné... Nejkrásnější ale asi bylo, když jsme (už na střední) čekali na taťku. Je veterinář, a protože měl největší děti, sloužil on. Jednou mu volala na Štědrý den odpoledne paní kvůli porodu kozy... 40km daleko... Tak říkal, ať na něj nečekáme, že to může být na dlouho. Zrovna ten rok bylo trochu nasněženo a pršelo do toho...Tak radši ať jede pomalu a počkáme na něj aspoň s dárky... Večeřeli jsme vždy v šest... Za pět minut šest jsem stála u stolu v jídelně, připravovala poslední věci na stůl a z okna viděla, jak taťka přijíždí ke garáži. Stihl to, koza to zvládla sama, než tam dojel, takže se otočil a jel domu. ❤
Každé Vánoce jsou něčím nezapomenutelné! Ty z dětství měli kouzlo tajemství ohledně Ježíška! Teď si je užívám z té druhé strany, kdy chystám Vánoce a překvapení pro své děti a zase to pro mě má jiné kouzlo! Takže vzpomínku přímo na jedny konkrétní Vánoce nemám, všechny jsou pro mě vždycky krásné!
Vánoce v dětství jsou ty nejkrásnější ❤,když jsem ještě věřila na Ježíška 😇. Pamatuji si,jak jsme s mojí sestřičkou a mamkou špehovaly za prosklenými dveřmi a čekali jestli přijde Ježíšek.Najednou jsme uviděly jak stojí u stromku postava,za sklem byla rozmazaná a já opravdu věřila,že je to on.Samozřejmě,že to byl můj tatínek,ale to jsem tenkrát ještě netušila a myslela si,že je na záchodě jak říkal😅 ❄☃🙂
Nevím, jestli to bylo přímo na Vánoce, ale byl sníh a zima, u babičky na vesnici, a s dědou jsme šli na procházku, podívat se na srnky. Pamatuji si, že nebe bylo stejné barvy jako zasněžené pole a nebylo poznat, kde začíná. Přišlo mi, že se tehdy zastavil čas. Nikde nikdo, ticho. Bylo to nádherné.
Nejkrásnější Vánoce byli, když za námi přijela babička s dědou.
Moc ráda vzpomínám na Vánoce, kdy jsem ještě bydlela i s babičkou a dědou ve dvougeneračním domku. U nás nahoře probíhala společná večeře a pak zacinkal Ježíšek ze zdola a šlo se rozbalovat k babičce a dědovi, pak zacinkal Ježíšek u nás nahoře a šlo se rozbalovat k nám. Ráda vzpomínám na rok, kdy jsme rozbalovali dárky naposledy v plném počtu, praděda, babička s dědou, teta, která tehdy ještě jako mladá žila dole s babičkou, pak já, má sestřička, bráška a rodiče. Jo a na co vzpomínám pokaždé, když balím dárky a pokaždé, když někdo dárky rozbaluje, tak byl babičky "zlozvyk" recyklovat balící papír. Dodnes se cítím rebelsky a jako největší pankáč, když papír bezostyšně roztrhám, jelikož jako malé dítě jsem musela velmi velmi opatrně rozbalovat a papír složit, aby se mohl použít i další roky, možná i desetiletí! A ne málokrát se stalo, že na papíru bylo napsáno několik jmen a nevěděli jsme, komu to patří a nebo jsme si dalších jmen ani nevšimli a já třeba rozbalila pěnu na holení nebo pánské spodky. 🙈
jako malou mě samozřejmě zajímaly nejvíce dárky... a my, co jsme dětství prožívali na konci socialismu a na začátku 90. let víme, že jich nebyly mraky jako teď. Ale každý potěšil, i když ne vždycky ježíšek přinesl všechno, co jsme chtěli... Když se teď ohlídnu zpětně, tak nejkrásnější Vánoce byly všechny, kdy jsme se sešli všichni z naší rodiny u stromečku... naše rodina, babičky i dědové... To už se nikdy nezopakuje.
Nejvíc si pamatuji Vánoce, kdy jsem objevila pod stromečkem chodící panenku, velikou...tehdy to byla veliká vzácnost.. na to nikdy nezapomenu.
A docela mě těší, že naprostá většina příspěvků nevzpomíná na hromady dárků..ale na tu blízkost ostatních, na to kouzlo Vánoc, očekávání, pohodu ...
Moje nejkrasnejsi vzpominka jsou asi na dobu, kdy jsem verila na Jeziska a vzdy ho cely den netrpelive vyhlizela. Po veceri jsme se sli vzdy na chvilicku projit a on tam mezitim byl.
Nejkrásnější vzpomínka na vánoce je když každý rok sestra od své kmotry pod stromečkem nacházela naprosto úžasné dárečky a já ji tiše záviděla , tiše nee se slzami v očích že moji kmotři mi nikdy nic pod stromeček nekoupili. Až jeden rok byl pod stromečkem dáreček od kmotrů, byla to riflová sukně, byly to nejkrásnější Vánoce co si pamatují ... Pak jsem časem zjistila že ji koupili naší abych měla radost 🎁🎄😍 🍀
Nejkrásnější vzpomínka? . . když sme byli ještě kompletní rodina ... Slavili sme Vánoce u strejdy. Viděla sem malinké světýlko. Jakoby odraz (prasátko) a pak už si pamatuji jen, že tam v tom místě se objevily dárky. Nevím kolik času uběhlo od toho, co sem viděla světýlko a toho kdy sem tam objevila dárky. ale pamatuji si tento moment do dnes. Prostě v ten rok přišel opravdu Ježíšek.
Pak mám ještě jednu zimní vzpomínku. Kdy sme ještě bydleli na okraji oderských vrchů a každý rok sme měli závěje sněhu.. a tenkrát nějak trochu tálo, do toho pak mrzlo a naš vlčák si kolem kotce udusal sníh natolik, že z toho táta vysekával kvádry a ten rok sme měli opravdové iglú .. a pamatuji si, že sme se koulovali všichni Brácha, máma i táta.... prostě taková šťastná chvilka.. pak mám zase černo ve vzpomínkách.. prostě jen tyto útržky no .. 🙂
Nejkouzelnejsi Vánoce byly, když jsme já a moje dvě ségry ještě věřily na Ježíška a nemohly se při večeři dočkat zazvonění zvonečku. Byla to noc kouzelná a všem se nám vždy splnily naše přání 🙂.
Druhý den se jelo k babičce a dědečkovi a dodnes na to moc rádi vzpomínáme ❤️
Krásných vzpomínek na Vánoce mám snad milion 🙂 Jako dítě jsem milovala vánoční výzdobu - světýlka, tu radost, když nám Ježíšek donesl nazdobený stromeček, to krásné napětí Štědrého dne, kdy Ježíšek zavítá k nám a donese i dárečky, na rodinná setkání, pohádky,... Je toho opravdu mnoho a já se snažím některé tradice dodržovat nejen kvůli dětem, ale i kvůli manželovi a sobě 🙂 Ježíšek nám nosí také i stromeček, pouštíme si vánoční koledy, chodíme na vánoční procházky, navštěvujeme hřbitovy a zapalujeme svíčky našim nejbližším... Protože letos budeme mít manželovu dceru od 25. (máme to na střídačku ob rok), tak u nás 24. proběhne "jen" večeře a svůj Štědrý den si uděláme 25. s ní se vším všudy. Máme to tak již x let a budeme takto pokračovat minimálně do té doby, dokud to půjde (starší bude věřit a Juli nebude řešit, jestli Ježíšek přijde 24. nebo 25.). S dovolením přidám jednu vtipnou historku z mého dětství... Mému bráškovi tenkrát bylo asi 6 let a byl strašně zvědavý, jak Ježíšek vlastně vypadá, tak se na něj rozhodl v obýváku počkat 🙂 Ne a ne opustit obývák i s rizikem, že Ježíšek nemusí přijít vůbec, protože se ho bude bát. Čekal a čekal, až z toho čekání usnul 😀 A Ježíšek dorazil, když brácha spal, takže ho stejně neviděl 🙂 Tenkrát to dost obrečel, ale smutek ho přešel s rozbalováním dárků 😀
nejkrásnější vzpomínku na Vánoce mám, jak s tátou jíme společně kapra, kapra dodnes nejím, ale tak jak ho udělal táta mi moc chutnal ...... je to obyčejná věc, ale pak se naši rozvedli, takže to byli asi naše poslední společné Vánoce ...... (což je v pořádku, lidi se prostě rozvádějí 😕 🙂 )
Mně se na vánoce z dětství ihned vybaví vůně starých vánočních ozdob. já to milovala (a miluju dodnes). Když táta přinesl ze sklepa krabice s ozdobami a my je vydávali. Tu vůni nikdy nezapomenu a i dneska mám zvláštní pouto k "retro" ozdobám a když vidím venku v oknech ještě ozdoby a světýlka z doby minulé, potichu vzpomínám na vánoce, kdy já byla ještě dítě 😍😍
Nejkrásnější vzpomínku mám na Vánoce, kdy jsme se sestrou zapalovaly na balkoně prskavky a mamka se šla podívat, jestli už u nás byl Ježíšek. Zazvonil zvonek, my jsme běžely do obýváku, kde byl stromeček, dárky a u otevřeného okna převrácené křeslo. Prý Ježíšek zakopl, když nám šel nadělovat. 😂😂😂
Společné vánoce, kdy u stolu byli rodiče, děda s babičkou a my tři sestry. Stromeček ozdobený všemožnými ozdobami a vůbec jsme neřešili barvu letošních Vánoc. Při zazvonění zvonečku jsme napětím nemohli ani dýchat a stromeček byl ten nejkrásnější a nemusela to být kavkazská jedle.
Nejkrásnější stedry den z dětství byl ten,kdyz nam táta volal z porodnice, ze mame sestricku,kterq se narodila primo dopoledne na vánoce. Byly jsme stestim bez sebe,ze je to.holka,pamatuju si jqko dnes,jak byl straší brácha smutny, doufal v brášku. A radost nam nezkazila ani zelena tuha (jako kaše) polevka od sousedky, ani to ze byla mama v porodnici....byli jsme šťastní ze je.nas víc ☺
Čekání na Ježíška🙂
Určitě čekání na ježíška. I když už jsme na ježíška nevěřili, stejně jsme vždycky po večeři šli do pokojíčku zpívat koledy. Mamka odcházela z kuchyně jako poslední a dala svíčku do okna jako znamení pro tetu, která bydlí naproti přes ulici, aby přišla dát dárky pod stromeček a zazvonit na zvoneček.
Nevím, který to byl rok, ale na štědrý den večer z ničeho nic přestala fungovat elektřina. takže jsme seděli s rozžatými svíčkami u stromečku, dárky si jen rozbalili a lehce prohlédli. Táta vytáhnul kytaru, hrál a zpívali jsme.
Nejkrásnější zážitek z Vánoc mám když jsem byla úplně malá a věřila, že dárky nosí Ježíšek. Celá rodina seděla u stolu. Mamka s babičkou krajely jablíčko. Posílali jsme lodičky po vodě a pak zazvonil zvoneček a v obýváku stal nejkrásnější stromeček a pod ním kočárek pro panenky, který jsem moc chtela. Chtěla bych zase prožít vánoce s tou dětskou radosti a nedočkavostí a hlavně s těmi s kterými je už bohužel nikdy neproziju 😢
Všechny Vánoce byli krásné🙂 ale nejvíc mi utkvěli v paměti vánoce asi v 8 letech, kdy jsem dostala vysněný kočárek pro panenky,ve který jsem už ani nedoufala, jelikož už jsem věděla,že dárky nenosí Ježíšek,ale kupují rodiče a proto jsem je pokaždé kontrolovala, když přijeli z města a kočárek sebou nikdy neměli a pod stromečkem nakonec byl🙂 takový malý vánoční zázrak😀
Mám dneska dost sentimentální náladu... takže odpovím, že nejkrásnější vzpomínky z dětství na Vánoce jsou v tom, že jsme se sešli dohromady. Když jsem byla malá, tak to byla samozřejmost, ale teď, když vím, že mi z mé původní rodiny zbyla ani ne půlka, tak se mi svírá z toho srdce. Taky z té pohody, která s babičkou a dědou kdysi byla a celkově s celou rodinou, protože dřív jsme slavívali Vánoce s celou tátovou rodinou (měl 6 sourozenců a to je halda - dneska už je táta bohužel sám 😔)
Musela jsem jeste chodit do skolky, protoze jsem umela napsat a precist EVA a nic jineho. Prijeli jsme k babicce a dedovi den po Stedrem dnu a ja prohlizela pod stromeckem vsechny balicky a na zadnem nebylo me jmeno. Nemohla jsem tomu uverit a pak jsem hrozne bulela. Nakonec se ukazalo, ze na balickach je napsano EVICKA a ze jich tam pro me bylo dost 😁 A ten nejvic uzasnej byl schovanej za rohem, protoze to byl veliky tripatrovy domecek pro panenky, ktery vyrobil deda ze dreva a dokonce v nem byl i funkcni lustr a v obyvaku stejny koberec, jako jsme meli doma 😍
Když to vezmu jen za dětství, tak pro mě nejdůležitější bylo, že jsme je trávili spolu. To beru jako nej zážitek. Já s bráchou a rodiči u stromku. Už se takto všichni spolu nesejdeme, tak jen vzpomínám. Bývaly to krásné chvíle.
Já směle ignoruju všechny tyhle soutěže, teď je toho, jak všechny všechno lajkujete, strašně moc. Ale Ivi, tohle musím, ten mop chci 😀 😀 😀
Hezkých vzpomínek z dětství o Vánocích moc nemám. Takže moje asi nejhezčí vzpomínka na Vánoce je z doby, kdy mi bylo asi 8 let a mám před sebou ten rozzářený stromeček a pod ním spoustu dárečků, který jsem vůbec nečekala a nejvíc si pamatuju knížku Heidi, děvčátko z hor a zimní kombinézu, kterou já měla červenou a brácha dostal tu samou modrou. A nejhezčí je asi proto, že už jsem pak žádný takový pěkný Vánoce doma neměla.
Kazdy rok na rozsviceny stromek s darky. Po veceri jsme chodili vyhlizet jeziska, poustet do vany orechove svicky a pozdeji na chte odlevali olovo. Pak zazvonil zvonecek a v obyvaku svitil krasny strom a pod nim darky. Nevim jake, ani si nic moc extra nepamatuju, pro me jen ty svetla a ta atmosfera😊
Nejkrásnější Vánoce ale i nejsmutnější byli když našeho dědečka pustili z nemocnice na Vánoce domu. Ten večer krásně sněžilo, takže opravdu bílé vánoce 😊 ale ten večer i dědečka i odvezli zpátky do nemocnice kde navždy odešel 😢. Každý rok jsou krásné Vánoce a teď budou ještě krásnější s tou naší malou Prdelkou 💝
Každé Vánoce,dokud jsme s bráchou věřili na Ježíška. Rozzářená ocicka na Štědrý den ráno,když jsme v obýváku našli krásně nazdobený stromeček "od Ježíška". Také jsem nikdy nepochopila,jak tam taťka mohl dát tak rychle dárky - došli jsme s mamkou do koupelny,že půjdeme pouštět lodičky a než jsme tam došlo,tak už zvonil Ježíšek. A raději se na to ani ptát nebudu,nechám si to jako tajemství. 🙂 A pak Vánoce asi v 8.třídě na základě,kdy i u nás v nížinách napadlo během Štědrého dne spoustu sněhu. ❄️
Každé Vánoce jsou nádherné 😍 a na každý rok mám jednu i dvě 😉 krásné vzpomínky 😍 ale teď se mi vybavila jedna, kdy ráno čekal nejen nádherný svítící stromeček 🎄😍 ale i nádherně prostřený stůl, slavnostní servis, vánočka a bílá káva 😊 to bylo tak kouzelné, že to vidím ještě dnes 🥰
Já ráda vzpomínám na to, jak jsme s bráchou “potají” v noci před Štedrým dnem zdobili stromeček ( umělý ), mohlo nám být kolem 9-10-ti let, aby byli naši ráno překvapení 😋🎄
No stoprocentně o nás museli vědět, ale nezkazili nám to a dělali hrozně překvapené, jakto že je ráno stromek již nazdobený 😋
Nejkrásnější zážitek byl když jsme před 6.lety překvapili maminku na štědrý den 😊
nejkrásnější byla ta nervozita a napěti kdy už ten Ježíšek konečně dojde .potom ještě to čekání než všichni sní večeři aby jsme mohli už rozbalovat
Nejkrásnější vzpomínka? Asi ta, jak jsme každoročně chodili s rodiči a sourozenci vyzbrojeni mrkví a jablíčky do krmelce zakládat zvířátkům 🙂
Motylci v brise,kdyz se zacalo konecne stmivat... koukani na pohadek,cela rodina pohromade, stromecek jsme meli vedle tv a ja ocima porad prejizdela od stromku k tv a opacne a nemohla jsem uverit,ze uz je to tu 🤗
A pak,kdyz se po veceri zavrela kuchyn a mamka sla rict Jeziskovi,jak.moc jsme byly hodni. Peknych par let mi vrtalo v hlave,proc musi chodit, kdyz nas Jezisek cely rok vidi 😁 A tesila jsem se, az budu dospela a budu taky.moct.mluvit s Jeziskem 🤣 Ach jo,to je tak kouzelny cas... 😊
Nejkrásnější? Ty si skoro žádné nepamatuju z dětství, ale nejhezčí zážitek byl U babičky, u nás platilo celý den nejist, ať vidíme zlaté prasátko. A jednou u babičky jsem ho objevila v kredenci 😅 kdo ví, co jsem tehdy videla, ale dodnes přísahám, že tam fakt bylo a já měla strašnou radost, že jsem ho fakt viděla 😀
Nejkrasnejich vzpominek na vanoce mam fakt spoustu nasi se vzdy snazili dodrzovat tradice kazde vanoce byli kouzelne ale nejvic me dostali vanoce kdy uz jsem prestala verit na jeziska a nasi se domluvili se strejdou at nahaze darky oknem do obyvaku pod stromecek v dobe kdy mi zrovna vecereli slysela jsem jak tam chodi a opet verila ze to opravdu je jezisek ☺
Jednu z nejkrásnější vzpomínek nemám úplně z dětství, ale z loňských Vánoc, kdy jsme už měli naši Madlenku. Tou dobou jí bylo 5m a my jsme byli u nás ve farnosti požádáni, jestli bychom na dětské půlnoční nedělali Svatou rodinu, tedy Marii, Josefa a dcerka byla Ježíšek 🙂
I z dětství na tyto dětské půlnoční vzpomínám moc ráda 🙂
Všechny Vánoce, které jsem prožila jako dítě byly kouzelné 🙂 nejkrásnější vzpomínky mám na to čekání, na Štědrý den....ta nervozita, čekání, jestli Ježíšek dorazí nebo ne....ták strašně se ten den táhnul 🙂 nakonec mě jako nejmladšího z rodiny poslali si umýt ruce po večeři a....plné prádelní koše dárků...😍😍😍 Ta noc byla vždycky taková jiná...kouzelná ❤
KONEC
Začni psát komentář...
Nejkrásnější zážitek byl, když mi bylo asi 6 a k nám přijeli na Štědrý večer i babičky, teta i děda. To bylo jen jednou. Potom už jsme k ním jezdili až 25.12.