KočárkopedieKontrakce
Kontrakce se dělí na dva druhy, a to na pravé - porodní a nepravé - tzv.poslíčky. Zatímco pravé kontrakce naznačující neodkladně blížící se porod29, nepravé prokrvují dělohu3 a děložní hrdlo, čímž se připravují porodní cesty k porodu samotnému.
Video: Začínající porod nebo falešný poplach? Jak to rozpoznat? Příznaky porodu.
Rozhovor s Mgr. Martinou Didekovou, porodní asistentkou.
V rozhovore s Mgr. Martinou Didekovou nájdete odpovede na tieto otázky:
- 00:00 Úvod
- 00:43 Předporodní kontrakce, tzv. poslíčci
- 01:57 Hlenová zátka - její odtok nemusí signalizovat okamžitý porod
- 02:32 Průjem před porodem
- 03:19 Ví se žena před porodem sama vyšetřit?
- 03:48 Jak se organismus sám připravuje na porod?
- 05:24 Zdravotní problémy / nestandardní stavy před porodem - na co si dát pozor?
- 06:35 Hnědé špinění - čím je způsobeno a co signalizuje?
- 07:15 Nevolnosti a zvracení před porodem - jak si s nimi poradit?
- 08:37 Nepravé kontrakce. Od kdy se mohou vyskutovať a co znamenají?
- 09:12 Kontrakce směřující k porodu - jak je rozpoznat?
- 10:14 Kdy jít do porodnice?
- 10:39 Jak dlouho trvá běžný porod a kdy mluvíme o tzv. překotných porodu?
- 11:43 Druhý, třetí a další porod. O kolik bývají rychleji?
- 12:24 Doporučení a povzbuzení na závěr
Nevynechejte další zajímavé video rozhovory s odborníky na YouTube kanály Modrého koníka týkající se porodu:
🎞️ Porod v nemocnici od A po Z.
🎞️ „Kontrakce mi začaly den před porodem"- Porodní desatero s Barčou.
🎞️ Maminka Lucie: „V průběhu porodu se musíte uvolnit a nebýt v kreči."
Každá těhotná24 žena vnímá kontrakce individuálně. Zatímco jedné nastávající mamince mohou připadat nesnesitelné hned od začátku, druhé se je podaří prodýchat s lehkostí téměř až do samého porodu. Proto je vhodné v těhotenství navštěvovat předporodní kurzy6, kde porodní asistentka nastávající maminku mimo jiné naučí, jak nejlépe kontrakce prodýchat.
Co jsou stahy dělohy?
Stahy dělohy, nebo také děložní kontrakce, vznikají působením oxytocinu4. Těhotná žena je pociťuje jako ztuhnutí děložní stěny a zvýšení tlaku v děloze. Bříško na pohmat ztuhne. Tímto způsobem se rozevírá děložní hrdlo a hlavička miminka7 sestupuje do porodních cest.
Kontrakce nepravé
Tyto kontrakce (poslíčci) se nazývají Brexton-Hicksovy a nebývají většinou nijak bolestivé. Poslíčky žena může pocítit již několik týdnů před porodem. Objevují se nepravidelně během dne či noci a jejich časová vzdálenost i délka bývá různá. Je to příprava na kontrakce pravé - porodní, které slouží k prokrvení děložního ústrojí a zároveň pomáhají k sestupu hlavičky miminka do pánevní oblasti.
Mnohé ženy je vůbec necítí. Citelné jsou mnohdy však již od 20. týdne těhotenství21. Nejčastěji se projeví při zvýšené fyzické námaze nebo při změně polohy (např. při dlouhém sezení). Neměly by být častější než 4 kontrakce za jednu hodinu nebo 8 x denně a jsou nebolestivé.
Nepravé kontrakce může zhoršit stres2, únava, dehydratace, nedostatek hořčíku a plný močový měchýř.
Nepravé kontrakce se od těch pravých liší tak, že intenzita pravých se postupně zvyšuje a intervaly se zkracují. Obvykle se objeví i jiné projevy blížícího se porodu21: špinění3, odchod hlenové zátky8, odtok plodové vody6, bolesti zad3 nebo tlak na konečník.
Prevence
- dodržování pitného režimu7 - dehydratace zhoršuje kontrakce,
- častá změna polohy,
- odpočinek - stres může vyvolat kontrakce, které mohou být bolestivé,
- teplá (ne horká) koupel - teplá voda zmírňuje příznaky falešného porodu20 a na druhé straně zesiluje skutečný porod.
Více informací naleznete v hlavním článku Poslíčci40.
Kontrakce pravé - porodní
Jakmile se začnou kontrakce objevovat v pravidelných intervalech, které se zkracují a naopak délka stahu se prodlužuje, je zapotřebí začít sledovat časový rozestup. U prvorodiček tento stav může trvat i několik hodin. Příhodná doba pro odjezd do porodnice24 nastává při pravidelných kontrakcích po 10-ti minutách, kdy jednotlivé stahy trvají 1 minutu. Samozřejmě je potřeba brát ohled na vzdálenost do porodnice a také počet porodů26, které má maminka již za sebou.
Po příjezdu do porodnice lékař či porodní asistentka těhotnou obvykle připojí na přístroj CTG (kardiotokograf)6, kterým budou kontrakce32 a srdeční činnost miminka průběžně zaznamenávat až do porodu samotného. Srdeční tep miminka lze ale sledovat i poslechem pomocí stetoskopu nebo jednoduchým ultrazvukovým Dopplerovým přístrojem.
Kontrakce dělohy jsou základní porodní sílou během první doby porodní, tedy od počátku až k úplnému zániku branky dělohy. Charakterizují se jako mimovolné stahy dělohy, matka je nemůže ovládat, ani vyvolat ani zastavit. Intenzita je ovlivňována různými faktory, jako např. chůze, léky2, úzkost1 matky nebo vaginální vyšetření7.
Po každé kontrakci se sledují ozvy plodu nebo se trvale monitoruje srdeční akce plodu a intenzita kontrakcí, čímž se včas zachytí zpomalení činnosti srdíčka plodu, například při stlačení nebo dotažení pupečníku1.
Otevírání a ztenčování děložního čípku
Kontrakce jsou zodpovědné za ztenčování a otevírání (dilataci) hrdla dělohy, tím se umožní sestup plodu do porodního kanálu. Před porodem má hrdlo děložní trubicovitý tvar, který je dlouhý přibližně dva centimetry.
Kontrakce tlačí plod dolů a hrdlo dělohy nahoru. Tímto způsobem se hrdlo zkracuje a ztenčuje. Zkracování hrdla dělohy se dá zjistit při vaginálním vyšetření, obvykle se popisuje v centimetrech. Úplné zkrácení hrdla dělohy se nahmatá jako tenká, hladká branka kolem naléhající části hlavičky.
Otevření branky se zjišťuje také vaginálním vyšetřením. Plné otevření je na 10 cm. Zkracování hrdla a otevírání branky se vyšetřuje pomocí prstů než-li přesným měřením.
Popis
Při každé kontrakci se popisuje frekvence, doba trvání, intenzita a interval.
Každá kontrakce má tři fáze:
- crescendo - je to období, kdy kontrakce začíná a nabírá na své intenzitě
- vrchol - období největší intenzity
- decrescendo - období, kdy se snižuje, klesá síla kontrakce
- Frekvence
- Frekvence kontrakcí je čas od začátku jedné kontrakce do začátku druhé. Kontrakce vyskytující se častěji než každé 2 minuty výrazně zhoršují zásobování miminka kyslíkem.
- Doba trvání
- Je to čas, který uplyne od začátku do konce jedné kontrakce. Udává se v sekundách. Kontrakce, které trvají déle než 90 sekund, zhoršují také zásobování miminka kyslíkem.
- Intenzita
- Intenzita je síla kontrakce. Intenzita může být silná, střední a mírná. Při silných kontrakcích se tvrdost dělohy přirovnává k tvrdosti čela.
- Interval
- Interval je období, ve kterém děloha relaxuje, tedy čas mezi kontrakcemi. Krevní průtok od matky k placentě během kontrakce klesá. Během každého intervalu se průtok krve obnovuje a děťátko tak má dostatek kyslíku.
Patologické stahy dělohy
U 25% porodů jsou přítomny poruchy kontrakcí. Kontrakce mohou být příliš rychlé nebo pomalé. Dále mohou mít slabou nebo nadměrnou intenzitu. Existuje mnoho poruch, které jsou v dnešní době popsány. Patologie kontrakcí se zjišťuje pomocí CTG. CTG záznam upozorní porodníka na patologické kontrakce, lékař musí jednat rychle, protože hrozí ohrožení plodu.
Jak dýchat při kontrakci
Při kontrakci v první době porodní, tzv. otevírací, může mít rodička1 dojem sevření celého těla a někdy i vědomě sevře ruce v pěst, křičí a pánevní dno je křečovitě staženo. V tomto případě je potřeba nechovat se intuitivně, ale právě při kontrakci se pokusit tělo uvolnit a bolest10 prodýchat, pokud možno klidně a dlouze nádechem do bříška a opět klidným výdechem. Při zadržování dechu a v křečovitém sevření dochází k pomalému otevírání děložního hrdla a první doba porodní se tímto způsobem zbytečně prodlouží.
V poslední fázi kontrakcí je naopak potřeba dýchat rychleji a mělce. Může se stát, že se žena tzv. předýchá, toto může vést ke křečím (např. v končetinách) a tudíž k další bolesti.
Při porodu samotném žena opět dýchá hlouběji a po dobu tlačení dech zadrží, poté opět klidně vydechne.
Pro zmírnění bolestí může lékař během porodu podat tlumící prostředky, např. aplikovat epidurální analgezii22.
Pokud nastávající maminka pocítí pravidelné kontrakce před 38. týdnem těhotenství22, měla by vždy neprodleně navštívit svého ošetřujícího lékaře - gynekologa nebo odjet přímo do nejbližší nemocnice či porodnice. V krajním případě by se mohlo jednat o předčasný porod20.
Použité zdroje
- http://www.klub-maminek.cz/articles/view/kontrakce/porod
- http://www.rodicka.cz/kontrakce-pred-porodem-jak-poznam-kontrakce/
- http://galenus.cz/clanky/zdravi/tehotenstvi-porod
- https://web.archive.org/web/20160409132000/http://www.prozeny.cz/magazin/deti-a-rodina/tehotenstv...
- http://www.fertility.sk/tehotenstvo/problemy-v-tehotenstve.html#kontrakcie
- http://www.gyneka.sk/gyneka/gynekologicko-porodnicka-ambulancia/osveta/tehotenstvo
- Gloria Leifer. Úvod do porodnického pediatrického osetřovatelství.Grada Publishing, Praha. 2004
Hodnocení a zkušenosti s kontrakcemi
Vyšetření
Ahoj holky, vím, že to je pro některé z vás už asi otravné, takže se omlouvám, ale chtěla jsem se jen zeptat, doktorka mi napsala do zprávy toto. Čípek na falangu polotuhý, sakrálně, hrdlo pro prst, na vchod naléhá hlava plodu v zach. VB, VP. Znamená to blížící se porod? 🙂 Děkuji za odpovědi, a přeju krásnou neděli.
Bez poslíčků a rovnou naostro
Do dne porodu jsem neměla ani sebemenší poslíčky, takže když mi praskla voda a něco se začalo rozjíždět, naivně jsme si myslela, že to budou poslíčci a můžu rodit třeba za týden. :-D
No, jelikož to byl rychloporod (od probuzení v noci, že se něco děje do narození miminka uběhly jen 3 hodiny!) kontrakce nastoupily po teplé sprše velmi rychle a prakticky hned si pamatuju, že miminko rychle klesalo dolů.
Asi ze mě mluví vzpomínkový optimismus, ale není to nic, co by se nedalo vydržet, nejvíc mi pomáhalo je prodýchávat a vnitřně miminko povzbuzovat. :-)
No, jelikož to byl rychloporod (od probuzení v noci, že se něco děje do narození miminka uběhly jen 3 hodiny!) kontrakce nastoupily po teplé sprše velmi rychle a prakticky hned si pamatuju, že miminko rychle klesalo dolů.
Asi ze mě mluví vzpomínkový optimismus, ale není to nic, co by se nedalo vydržet, nejvíc mi pomáhalo je prodýchávat a vnitřně miminko povzbuzovat. :-)
1 člověk považuje za užitečné
Nejtěžší bylo dýchání
Slabé kontrakce jsem měla od začátku vyvolávání. Po píchnutí vody se to rozjelo naplno. Ty pravé bolestivé kontrakce trvaly asi 3 hodiny. Nejtěžší pro mě nebyla bolest samotná, ale dýchání. Neustálý kolotoč, který neměl konce. Při tlačení mě chytaly křeče do nohou, což mi ztěžovalo soustředění se. Vím, že to bolelo, ale už nevím jak, takže bych do toho šla klidně zase. :-)
Krátké, ale silné
Porod mně začal tak, že praskla voda.
Kontrakce jsem nejprve vůbec neměla. První začaly až při nástupu do porodnice. Nebyly nejprve silné, ale byly ve velmi krátkých intervalech (už na začátku po cca 2 minutách). Postupně zesilovaly, ale intervaly byly pořád v rozmezí 90 - 120 sekund. Od začátku bolestí jsem porodila za necelé dvě hodiny, dalo se to vydržet. Pomáhala mně jenom chůze, sprcha nebo vana mně dělaly vyloženě špatně.
Kontrakce jsem nejprve vůbec neměla. První začaly až při nástupu do porodnice. Nebyly nejprve silné, ale byly ve velmi krátkých intervalech (už na začátku po cca 2 minutách). Postupně zesilovaly, ale intervaly byly pořád v rozmezí 90 - 120 sekund. Od začátku bolestí jsem porodila za necelé dvě hodiny, dalo se to vydržet. Pomáhala mně jenom chůze, sprcha nebo vana mně dělaly vyloženě špatně.
1 člověk považuje za užitečné
Kontrakce do zad
U mě to začalo už ráno, lehké bolesti do zad, nic tak vážného, tak jsem si myslela, že poslíčci.
Odpoledne jsme jeli známému na svatbu a tam vše začalo na plno. Všichni mi říkali to ještě nerodíš, když nemáš bolesti do podbříšku, ale nedalo mi a jeli jsme do porodnice. Tam mi řekli, že už začínám rodit, ale na monitoru nejsou pravidelné vztahy a neodtekla plodová voda a manžela poslali domů, že dříve jak ráno to nebude.
Večer po strašných bolestech do zad, které přicházely pravidelně každé tři minuty, mě teda prohlédli a řekli, že už je to tady.Naštěstí to manžel stihnul (čekal v autě před nemocnicí).
Tak doufám, že to druhé mimi už bude lepší, zažít takové bolestivé kontrakce to bych asi nedala. I to první jsem rodila na půl v bezvědomí.
Takže rada: na nic nečekat a raději tam jet 10 krát zbytečně, než jednou pozdě a rodit třeba v autě.
Odpoledne jsme jeli známému na svatbu a tam vše začalo na plno. Všichni mi říkali to ještě nerodíš, když nemáš bolesti do podbříšku, ale nedalo mi a jeli jsme do porodnice. Tam mi řekli, že už začínám rodit, ale na monitoru nejsou pravidelné vztahy a neodtekla plodová voda a manžela poslali domů, že dříve jak ráno to nebude.
Večer po strašných bolestech do zad, které přicházely pravidelně každé tři minuty, mě teda prohlédli a řekli, že už je to tady.Naštěstí to manžel stihnul (čekal v autě před nemocnicí).
Tak doufám, že to druhé mimi už bude lepší, zažít takové bolestivé kontrakce to bych asi nedala. I to první jsem rodila na půl v bezvědomí.
Takže rada: na nic nečekat a raději tam jet 10 krát zbytečně, než jednou pozdě a rodit třeba v autě.
Každý porod jiné kontrakce
U prvního porodu jsem měla kontrakce opravdu jak podle učebnice - přesné jako hodinky. Začaly mírné bolesti po dvaceti minutách, pak po deseti tak 2 hodinky a pak začaly už po pěti minutách, přesně také 2 hodinky, a tak jsme jeli do porodnice, kde se kontrakce stupňovaly, byly bolestivější a kratší intervaly. Vše trvalo cca 9 hodin.
U druhého porodu bylo ale všechno úplně jinak. V noci mě probudily bolesti, které byly opravdu silné a hlavně nepravidelné! Jednou po deseti minutách, po druhé po dvaceti, po třetí po pěti. Byla jsem opravdu zmatená a myslela jsem si, že jsou to jen poslíčci, když nejsou pravidelné. Kdyby ty kontrakce nebyly tak silné a neskutečně bolestivé, tak bych ani do porodnice nejela. Malá byla na světě hodinu a půl od příjezdu do porodnice.
Třetí porod jsem necítila téměř žádné kontrakce, jen mě probudila neskutečná zimnice a také silné a bolestivé kopání naší dcerky v bříšku, jakoby se chtěla prokopat ven. Vypadala jsem prý hodně špatně, tak mě manžel pro jistotu do porodnice vzal a malá se narodila za necelou hodinku po příjezdu do porodnice. Kontrakce začaly až v porodnici a trvaly tak cca 30 minut. :-)
U druhého porodu bylo ale všechno úplně jinak. V noci mě probudily bolesti, které byly opravdu silné a hlavně nepravidelné! Jednou po deseti minutách, po druhé po dvaceti, po třetí po pěti. Byla jsem opravdu zmatená a myslela jsem si, že jsou to jen poslíčci, když nejsou pravidelné. Kdyby ty kontrakce nebyly tak silné a neskutečně bolestivé, tak bych ani do porodnice nejela. Malá byla na světě hodinu a půl od příjezdu do porodnice.
Třetí porod jsem necítila téměř žádné kontrakce, jen mě probudila neskutečná zimnice a také silné a bolestivé kopání naší dcerky v bříšku, jakoby se chtěla prokopat ven. Vypadala jsem prý hodně špatně, tak mě manžel pro jistotu do porodnice vzal a malá se narodila za necelou hodinku po příjezdu do porodnice. Kontrakce začaly až v porodnici a trvaly tak cca 30 minut. :-)
4 lidé považují za užitečné
Kontrakce při vyvolávaném porodu
Mé kontrakce byly jako velmi silné křeče při menstruaci, tzn. v oblasti vaječníků. Bolelo to hodně, ale přežít se to dalo díky tomu, že jsem u každé kontrakce vduchu pomalu počítala do 25 a věděla jsem, že nejpozději po těch 25-ti to skončí a zase budu mít aspoň 2 -3 minuty klid.
2 lidé považují za užitečné
Do břicha, do zad...
V TV si běžel biatlon, a najednou to přišlo - pích. Ale to do břicha bývalo, sem tam. Ovšem tohle píchlo zároveň i do zad. Trochu jsem znejistěla, ale ani neříkala doma nahlas... Tu druhou a třetí jsem už oznámila. Manžel natěšeně spustil stopky a číhal.
Bylo to co 10-15 minut, pak přišla jedna, ze které mi vyhrkly slzy. Bylo to hlavně překvapením, jak hodně to může bolet a vědomím, že to je ještě procházka růžovým sadem. Po biatlonu jsem si zalezla do vany a pořád nemohla uvěřit, že 5 dní před termínem mám takovou kliku, že UŽ. Horká vana kontrakce zmírnila, přesto ale byly v průměru po 8-mi minutách. Manžel zajel pro tašku (byli jsme v té době u mé mamky na návštěvě) a vyrazili jsme směr porodnice.
Na přijmu jsem už kontrakce rozdýchávala dle pokynů z těhu cvičení a škrábala kožené křeslo a pořád si říkala - tohle ještě nic není. Bohužel, kdo čte až sem, vážně nebylo. Po vyšetření mi oznámili, že jsme v půlce (no, to mi srdce zaplesalo) a můžeme na výplach, rupnou vodu a do 22.hodiny bude mládě na světě.
Kontrakce byly co 2-3 minuty a byly hrozné, nevím, co bolelo víc, zda břicho, nebo záda. Byla jsem přesvědčená, že po natočení monitorů, které se jim nelíbilo, a proto trvalo přes půl hodiny, se už nikdy nezvednu. Vydupala jsem si vanu (u mamky přeci pomohla zmírnit). Cha, horká voda porod urychlila a mně se slily kontrakce v jednu velikou. Když sestry slyšely jak praně rozdýchávám, šly nás poučit, že šup z vany, jinak by mě z ní už taky nemuseli dostat. Tak jsem co krok to brutální kontrakce vylezla.
Bylo mi doporučeno se jít vyčůrat. Ovšem wc asi 50m, ale slova sestry - každá kapka moči může urychlit porod, tak jsme se s mužem vydali na tu strastiplnou "cestu". Paráda typu - krok - kontrakce - dva kroky - kontrakce atd. nabírala po cestě tam i zpět. Cestu zpět jsem už v těch volných vteřinkách popoběhla, skočila na křeslo, a pak už se jen tlačilo. ;-)
Dobré bylo, že když bylo po všem, ustala hned veškerá bolest, včetně té v zádech, a tak jsem se po dvou hodinách zvedla a odešla ze sálu relativně v pohodě. I tak jsem hlavně díky kontrakcím na pár let z porodu vyléčená. :-D
Bylo to co 10-15 minut, pak přišla jedna, ze které mi vyhrkly slzy. Bylo to hlavně překvapením, jak hodně to může bolet a vědomím, že to je ještě procházka růžovým sadem. Po biatlonu jsem si zalezla do vany a pořád nemohla uvěřit, že 5 dní před termínem mám takovou kliku, že UŽ. Horká vana kontrakce zmírnila, přesto ale byly v průměru po 8-mi minutách. Manžel zajel pro tašku (byli jsme v té době u mé mamky na návštěvě) a vyrazili jsme směr porodnice.
Na přijmu jsem už kontrakce rozdýchávala dle pokynů z těhu cvičení a škrábala kožené křeslo a pořád si říkala - tohle ještě nic není. Bohužel, kdo čte až sem, vážně nebylo. Po vyšetření mi oznámili, že jsme v půlce (no, to mi srdce zaplesalo) a můžeme na výplach, rupnou vodu a do 22.hodiny bude mládě na světě.
Kontrakce byly co 2-3 minuty a byly hrozné, nevím, co bolelo víc, zda břicho, nebo záda. Byla jsem přesvědčená, že po natočení monitorů, které se jim nelíbilo, a proto trvalo přes půl hodiny, se už nikdy nezvednu. Vydupala jsem si vanu (u mamky přeci pomohla zmírnit). Cha, horká voda porod urychlila a mně se slily kontrakce v jednu velikou. Když sestry slyšely jak praně rozdýchávám, šly nás poučit, že šup z vany, jinak by mě z ní už taky nemuseli dostat. Tak jsem co krok to brutální kontrakce vylezla.
Bylo mi doporučeno se jít vyčůrat. Ovšem wc asi 50m, ale slova sestry - každá kapka moči může urychlit porod, tak jsme se s mužem vydali na tu strastiplnou "cestu". Paráda typu - krok - kontrakce - dva kroky - kontrakce atd. nabírala po cestě tam i zpět. Cestu zpět jsem už v těch volných vteřinkách popoběhla, skočila na křeslo, a pak už se jen tlačilo. ;-)
Dobré bylo, že když bylo po všem, ustala hned veškerá bolest, včetně té v zádech, a tak jsem se po dvou hodinách zvedla a odešla ze sálu relativně v pohodě. I tak jsem hlavně díky kontrakcím na pár let z porodu vyléčená. :-D
Nejdřív brzo, pak skoro pozdě :-D
U prvního ditka jsem byla vzorná maminka a jak radili na předporodním kurzu, jeli jsme, když byly bolesti po 5-ti minutách. Ve finále jsem byla pouze na 3 prsty, bolesti stále. Domů mě kvůli nim pustit nechtěli, a tak jsem tam strávila, než se syn narodil, skoro 4 dny.
Nemám ráda nemocnice, a tak u dalšího dítěte to nepřipadalo v úvahu a jelo se až na poslední chvíli. Přijela jsem otevřená na 5 prstů a za 4 hodiny byla malá na světě.
U dalšího porodu jsem to nechala na poslední chvíli až tak moc, že jsem se viděla jak rodím doma. :-D Nakonec se vše stihlo a asi za 1,5 hodiny se narodila nejmenší.
Nejhorší kontrakce byly u té poslední - zprvu Možná. A pak: "Tu máš - maximum". :-D U těch dalších dvou porodu jsem se řídila sama sebou a svými pocity. Věřila jsem svému tělu.
Nemám ráda nemocnice, a tak u dalšího dítěte to nepřipadalo v úvahu a jelo se až na poslední chvíli. Přijela jsem otevřená na 5 prstů a za 4 hodiny byla malá na světě.
U dalšího porodu jsem to nechala na poslední chvíli až tak moc, že jsem se viděla jak rodím doma. :-D Nakonec se vše stihlo a asi za 1,5 hodiny se narodila nejmenší.
Nejhorší kontrakce byly u té poslední - zprvu Možná. A pak: "Tu máš - maximum". :-D U těch dalších dvou porodu jsem se řídila sama sebou a svými pocity. Věřila jsem svému tělu.
Vše jinak než v učebnici
Své kontrakce jsem poprvé moc nepoznala. Nebolelo mě celé břicho, ale jen podbřišek. A hlavně jsem nikdy nevychytala tu pravidelnost. :-) Kdybych čekala na kontrakce po 5 minutách alespoň 2 hodiny, tak jsem obě děti porodila doma. :-D
1 člověk považuje za užitečné
Bolesti
Je pravda, že každá to máme jinak. U mě kontrakce byly jen v podbřišku. Za celý porod jsem neměla křížové bolesti a bolesti v horní části břicha byly velmi slabé. I přesto se jednalo o pravé kontrakce a já porodila během hodiny a půl od toho, co mi praskla voda. :-)
Před odtokem plodové vody jsem se ale už musela při bolesti zastavit, prodýchat a nemyslet jen na dýchání. V tomhle jediném měly všechny obecné rady ohledně kontrakcí pravdu. :-)
Před odtokem plodové vody jsem se ale už musela při bolesti zastavit, prodýchat a nemyslet jen na dýchání. V tomhle jediném měly všechny obecné rady ohledně kontrakcí pravdu. :-)
Nepravidelné kontrakce
Kontrakce mi začaly ve 20:30 a intervaly byly zhruba po 7 minutách. Po dvou hodinách se zkrátily na 5 minut, vana nepomáhala, takže jsem začala věřit, že to nejsou poslíčci. O půlnoci jsem šla budit manžela, že to vypadá na porod a začali jsme se pomalu chystat do porodnice. Až jsme stáli u dveří, tak jsem si uvědomila, že mě už nic přes 20 minut nebolí. Takže jsme se otočili, že nikam nepojedeme. Lehla jsem si do postele a bolesti opět začaly, ale velice nepravidelně - jednou po 5 minutách, potom po 7, 10, 12...
Ve 2 ráno jsme se rozhodli, že pojedeme, protože bolesti byly zase pravidelně po 5 minutách. A zase stejný scénář - došli jsme ke dveřím a 30 minut ani jedna kontrakce. Za nějaký čas jsem měla kontrakce po 3 minutách a rozhodli jsme se, že určitě jedeme, ať zkontrolují malého, jestli je vše v pořádku, protože jsme z toho měli už divný pocit. Po 6 hodinách nepravidelných kontrakcí jsme přijeli do porodnice, tam mi řekli, že jsem na 2 cm otevřená a poslali nás na porodní box.
Moje kontrakce nebyly pravidelné ani trochu a vlastně jsem si nebyla vůbec jistá, jestli to jsou poslíčci nebo jestli už rodím.
Ve 2 ráno jsme se rozhodli, že pojedeme, protože bolesti byly zase pravidelně po 5 minutách. A zase stejný scénář - došli jsme ke dveřím a 30 minut ani jedna kontrakce. Za nějaký čas jsem měla kontrakce po 3 minutách a rozhodli jsme se, že určitě jedeme, ať zkontrolují malého, jestli je vše v pořádku, protože jsme z toho měli už divný pocit. Po 6 hodinách nepravidelných kontrakcí jsme přijeli do porodnice, tam mi řekli, že jsem na 2 cm otevřená a poslali nás na porodní box.
Moje kontrakce nebyly pravidelné ani trochu a vlastně jsem si nebyla vůbec jistá, jestli to jsou poslíčci nebo jestli už rodím.
Nepravidelné kontrakce
Já jsem měla porod vyvolávaný. Ty pravé kontrakce přišly asi po 4 hodinách po zavedení tablety a po prasknutí plodové vody. Po celou dobu jsem měla nutkání si je měřit, ale poté, co mi aplikace v mobilu na zaznamenávání kontrakcí ukazovala změť nějakých číslic, které nedávaly smysl, jsem to vzdala.
Kontrakce jsem rozdýchávala na míči ve sprše nebo v sedě na toaletě (fakt to pomáhalo :)) za pomocí Entonoxu, který vřele doporučuji. Je to jedna z možností, jak si ulevit, aniž by člověku rozpíchali záda (pro mě naprosto nepředstavitelné ještě k té bolesti břicha). Příště si jej zaplatím zase.
Kontrakce jsem rozdýchávala na míči ve sprše nebo v sedě na toaletě (fakt to pomáhalo :)) za pomocí Entonoxu, který vřele doporučuji. Je to jedna z možností, jak si ulevit, aniž by člověku rozpíchali záda (pro mě naprosto nepředstavitelné ještě k té bolesti břicha). Příště si jej zaplatím zase.
Nebojte se, porod poznáte!
Začaly se ozývat v neděli 5.1.2014 ráno. Pouze slabounce, přes den občas klídek. Vrátily se kolem 20 hod večer po 10 minutách a už to bylo aaaaau. Do porodnice jsme vyrazili v 1 ráno. Nakonec jsem porodila až v 15:50. Všechny kontrakce mi šly do spodní části zad a kostrče. Opravdu se to nedá přehlédnout, takže maminky, nebojte se, porod poznáte. :-)
1 člověk považuje za užitečné
Většinu první doby porodní jsem byla doma
Poslíčky jsem za celou dobu těhotenství neměla.
Devět dní před termínem mě asi v devět ráno začalo bolet břicho, jakoby taková křeč, trvala chvíli a pak to přešlo. Když se to začalo opakovat, tak jsem si říkala - a je to tady. Asi v jednu odpoledne, byly po pěti minutách, tak jsme se rozhodli, že pojedeme radši do porodnice. Tam mi ale po vyšetření řekli, že na porod se to nechystá, že to jsou nejspíš poslíčci, a jestli chci, tak si mě tam nechají a porod vyvolají, a nebo ať jedu domů (máme to asi 15 minut cesty), a kdyby něco tak ať zase přijedu.
Jela jsem radši domů, v nemocnici se mi tvrdnout nechtělo, ale říkala jsem si, jestli jsou tohle poslíčci, tak ty pravé kontrakce nepřežiju.
Doma jsem si napustila vanu, bolesti bohužel vůbec nepolevovaly, spíš se zhoršovaly, a doba mezi nimi zkracovala, nakonec mi v sedm večer odešla hlenová zátka a já začala trochu krvácet, tak jsme opět jeli a malý se v jedenáct večer narodil.
Byla jsem celkem ráda, že většinu první doby porodní jsem byla doma, měla jsem takový svůj klid, i když manžel byl dost nervozní a pořád chtěl jet do porodnice. Tam to bylo už šup, šup a najednou byl prcek s náma :-) .
Devět dní před termínem mě asi v devět ráno začalo bolet břicho, jakoby taková křeč, trvala chvíli a pak to přešlo. Když se to začalo opakovat, tak jsem si říkala - a je to tady. Asi v jednu odpoledne, byly po pěti minutách, tak jsme se rozhodli, že pojedeme radši do porodnice. Tam mi ale po vyšetření řekli, že na porod se to nechystá, že to jsou nejspíš poslíčci, a jestli chci, tak si mě tam nechají a porod vyvolají, a nebo ať jedu domů (máme to asi 15 minut cesty), a kdyby něco tak ať zase přijedu.
Jela jsem radši domů, v nemocnici se mi tvrdnout nechtělo, ale říkala jsem si, jestli jsou tohle poslíčci, tak ty pravé kontrakce nepřežiju.
Doma jsem si napustila vanu, bolesti bohužel vůbec nepolevovaly, spíš se zhoršovaly, a doba mezi nimi zkracovala, nakonec mi v sedm večer odešla hlenová zátka a já začala trochu krvácet, tak jsme opět jeli a malý se v jedenáct večer narodil.
Byla jsem celkem ráda, že většinu první doby porodní jsem byla doma, měla jsem takový svůj klid, i když manžel byl dost nervozní a pořád chtěl jet do porodnice. Tam to bylo už šup, šup a najednou byl prcek s náma :-) .
Velmi silné kontrakce
U prvního porodu jsem měla od začátku dost silné kontrakce jen v podbřišku. Přirovnala bych to k jako k MS bolesti, ale mnohokrát horší. Pravidelné nebyly, to až po prasknutí vody nastoupily kontrakce po 2 minutách, a za hodinu byl syn venku.
U druhého porodu byly hned ty nejhorší kontrakce opět jen v podbřišku, opět nepravidelné a střídaly se s průjmem. Od začátku bolesti byla dcera za hodinu venku.
Takže pravidelností se už řídit nebudu, pokud bude nějaké příště.
U druhého porodu byly hned ty nejhorší kontrakce opět jen v podbřišku, opět nepravidelné a střídaly se s průjmem. Od začátku bolesti byla dcera za hodinu venku.
Takže pravidelností se už řídit nebudu, pokud bude nějaké příště.
Průjem
Nejdřív jsem myslela, že mám průjem, pak posllíčky, nicméně 11 hod jsem strávila na WC. Když už jsem nemohla ani vstát, tak jsme jeli do porodnice, kam jsem mimčo přijela rovnou vytlačit.
Tím, že jsem celou první dobu porodní byla doma a dělala si vše o samotě a po svém, nezažila jsem žádné negativní emoce a nemám ani z kontrakci žádné negativní vzpominky.
Tím, že jsem celou první dobu porodní byla doma a dělala si vše o samotě a po svém, nezažila jsem žádné negativní emoce a nemám ani z kontrakci žádné negativní vzpominky.
Kontrakce jsem málem "přehlédla"
Když se blížil TP, měla jsem dost často poslíčky, silné a nepříjemné, už jsem kolikrát málem jela do porodnice... "Až přijdou pravé kontrakce, jistě to poznáš", tvrdila mi kamarádka PA a vlastně ne jen ona. Když jsem pak jeden večer seděla s mužem u televize, zakoukaní do filmu, najednou jsem cítila slabounké stažení podbřišku a uvědomila jsem si, že už to pociťuji déle. Bylo to opravdu jako nic, jako hodně nepatrná menstruační bolest. Začali jsme sledovat hodinky a zjistili, že toto "stahování" břicha přichází s jasnou pravidelností každých 5minut!
A takhle jsme to hlídali dvě hodiny a nakonec tedy jeli do porodnice. Zde mě přijali pro rozbíhající se porod, ale pro jistoru mi řekli, že vzhledem k intenzitě to nakonec můžou být poslíci a ráno půjdu domů (příjem po půlnoci). Bolest pořád stejně slabá, na porodním boxu jsem si pospala a budil mě primář, který přišel na vizitu. "Vás asi pustíme domů, když se Vám tak krásně spí ". Jake překvapení, když po vyšetření zjistil, že jsem otevřena skoro na 5 cm. :-D Bolesti nabiraly na síle až poslední 2hodiny před samotnym porodem.
Takže kdyby tyto kontrakce přišly během dne,v době, kdy bych byla něčím zaměstnaná a nějak nevnímala své tělo, možná bych je opravdu "přehlédla". ;-)
A takhle jsme to hlídali dvě hodiny a nakonec tedy jeli do porodnice. Zde mě přijali pro rozbíhající se porod, ale pro jistoru mi řekli, že vzhledem k intenzitě to nakonec můžou být poslíci a ráno půjdu domů (příjem po půlnoci). Bolest pořád stejně slabá, na porodním boxu jsem si pospala a budil mě primář, který přišel na vizitu. "Vás asi pustíme domů, když se Vám tak krásně spí ". Jake překvapení, když po vyšetření zjistil, že jsem otevřena skoro na 5 cm. :-D Bolesti nabiraly na síle až poslední 2hodiny před samotnym porodem.
Takže kdyby tyto kontrakce přišly během dne,v době, kdy bych byla něčím zaměstnaná a nějak nevnímala své tělo, možná bych je opravdu "přehlédla". ;-)
Uff kontrakce..
Porod jsem měla vyvolávaný, kontrakce nastoupily do hodiny od zavedení tablety, jenže bez efektu. Byly menší, bolely, ale stále jsem se smála. Pak mi praskla voda a teprve přišlo to pravé ořechové.
Kontrakce stále po minutě, ale do smíchu už mi nebylo, prodýchávala jsem, houpala se na míči, teplá sprcha, že by něco z toho ulevovalo od bolesti se říct nedá, ale měla jsem alespoň pocit, že něco dělám.
Kontrakce jsem pociťovala jako silnou bolest v podbřišku.
Kontrakce stále po minutě, ale do smíchu už mi nebylo, prodýchávala jsem, houpala se na míči, teplá sprcha, že by něco z toho ulevovalo od bolesti se říct nedá, ale měla jsem alespoň pocit, že něco dělám.
Kontrakce jsem pociťovala jako silnou bolest v podbřišku.
Křížové bolesti
U prvního porodu jsem měla šílené kontrakce a celých 21 hodin křížové bolesti. Pevně doufám, že u druhého porodu to tak nebude. I když v kříži mě bolí už teď, tak moc nevěřím.
Jinak poslíčky jsem skoro neměla a teď mi tvrdne břicho už od 20tt, a to beru docela velké dávky magnezia.
Při kontrakcích mi pomáhalo skákat na balonu a horská sprcha. Pak kombinace sprchy a balonu přímo ve sprchovém koutě a poté už nic.
Dnes jsem slyšela ve filmu hlášku: Aby muž poznal, jak bolí porod, musel by si pytlíka přetáhnout přez hlavu. :-D Já plně souhlasím :-D
Jinak poslíčky jsem skoro neměla a teď mi tvrdne břicho už od 20tt, a to beru docela velké dávky magnezia.
Při kontrakcích mi pomáhalo skákat na balonu a horská sprcha. Pak kombinace sprchy a balonu přímo ve sprchovém koutě a poté už nic.
Dnes jsem slyšela ve filmu hlášku: Aby muž poznal, jak bolí porod, musel by si pytlíka přetáhnout přez hlavu. :-D Já plně souhlasím :-D
1 člověk považuje za užitečné
Kontrakce jen v podbřišku
Během těhotenství jsem trpěla na tvrdnutí dělohy, a tak jsem věděla, že kontrakce během porodu nebudou zrovna procházka růžovou zahradou. Někdy mě chytly do zad a ledvin, takové pnutí a sevření, jako akutní nadýmání nebo pocity před průjmem.
Po vyšetření na gyn. jsem měla poslíčky, které vystřelovaly do třísel, tupá bolest v podbřišku a zádech.
Ale pravé kontrakce začaly hodně nenápadně. Napřed jen tvrdnutí břicha, pak se to přesunulo jen do podbřišku, jako tupá ms bolest nebo pocit, že dostanu menses a pak se to zesilovalo do ostré bolesti, která svírala celý podbřišek, později svírala pocitově celé tělo, vedla člověka do paralýzy zaujmout nějakou polohu a z té se během kontrakce nehnout, jen dýchat a něčeho se držet. :-)) Jakobych v sobě měla zavedený nafouklý Aniball a ten pocit krát sto.
Bolelo to jak prase, ale ten náběh byl postupný, a tak si na to šlo "zvyknout", ale opravdu pomáhalo dýchání nebo masírování kostrče.
Už od začátku jsem se snažila být hodně uvolněná, nezatínat svaly, naopak pouze dýchat. Hluboký pomalý nádech a stejně tak vydechovat. Takhle 4x a kontrakce byla pryč. Později jsem vrchol kontrakce trochu přetlačovala, dýchání do břicha.
Pomáhala horká vana na uvolnění, během asi 4 hodin jsem se otevřela.
Jinak kontrakce se nedají popsat, během nich jsem o tom přemýšlela, jak bych je popsala, ale pravda je, že už si je nepamatuju. Dokážu si vybavit třeba jen zlomek té bolesti nebo jen takový obrázek, vím, že to bolelo hodně, až mě to nutilo sténat, ale třeba samotný tlačení si vybavuju jako horší, protože jsem u tlačení kontrakce necítila, kdežto ten tlak byl nepopsatelný. PA mě napomenula, že nemám křičet, ale tlačit. Ten pocit u tlačení vás zaskočí, takže jsem křičela spíš kvůli tomu, protože potom když mě napomenula, tak jsem fakt už jen začala pořádně tlačit a křičet jsem u toho nemusela, protože v té chvíli jsem bolest úplně ignorovala.
Každopádně křik uleví, alespoň psychicky. Říkala, že mám věnovat energii tlačení a ne křiku.
Po vyšetření na gyn. jsem měla poslíčky, které vystřelovaly do třísel, tupá bolest v podbřišku a zádech.
Ale pravé kontrakce začaly hodně nenápadně. Napřed jen tvrdnutí břicha, pak se to přesunulo jen do podbřišku, jako tupá ms bolest nebo pocit, že dostanu menses a pak se to zesilovalo do ostré bolesti, která svírala celý podbřišek, později svírala pocitově celé tělo, vedla člověka do paralýzy zaujmout nějakou polohu a z té se během kontrakce nehnout, jen dýchat a něčeho se držet. :-)) Jakobych v sobě měla zavedený nafouklý Aniball a ten pocit krát sto.
Bolelo to jak prase, ale ten náběh byl postupný, a tak si na to šlo "zvyknout", ale opravdu pomáhalo dýchání nebo masírování kostrče.
Už od začátku jsem se snažila být hodně uvolněná, nezatínat svaly, naopak pouze dýchat. Hluboký pomalý nádech a stejně tak vydechovat. Takhle 4x a kontrakce byla pryč. Později jsem vrchol kontrakce trochu přetlačovala, dýchání do břicha.
Pomáhala horká vana na uvolnění, během asi 4 hodin jsem se otevřela.
Jinak kontrakce se nedají popsat, během nich jsem o tom přemýšlela, jak bych je popsala, ale pravda je, že už si je nepamatuju. Dokážu si vybavit třeba jen zlomek té bolesti nebo jen takový obrázek, vím, že to bolelo hodně, až mě to nutilo sténat, ale třeba samotný tlačení si vybavuju jako horší, protože jsem u tlačení kontrakce necítila, kdežto ten tlak byl nepopsatelný. PA mě napomenula, že nemám křičet, ale tlačit. Ten pocit u tlačení vás zaskočí, takže jsem křičela spíš kvůli tomu, protože potom když mě napomenula, tak jsem fakt už jen začala pořádně tlačit a křičet jsem u toho nemusela, protože v té chvíli jsem bolest úplně ignorovala.
Každopádně křik uleví, alespoň psychicky. Říkala, že mám věnovat energii tlačení a ne křiku.
Už vím, že ty pravé se splést nedají.
1) Celé první těhotenství jsem se bála, jestli poznám, až to přijde. Příroda to vyřešila za mě - praskla mi voda.
Noc předtím jsem měla nepříjemný pocit v podbřišku (jako slabá MS), po nějaké době jsem vypozorovala, že se ten pocit vrací v intervalech, říkala jsem si, že to jsou konečně ty poslíčky, o kterých každý mluví. V noci jsem vstávala na záchod a měla jsem pocit, že jsem si učůrla. Manžel se vzbudil a ještě mu říkám, že už chci porodit, že toho mám dost, že jsem si právě asi cvrkla do gatí. :-D Šla jsem spát a zaspala to. V 7:42 ráno mě vzbudilo opravdu hlasité "LUP" , vstanu a už to ze mě teklo, praskla mi voda. Došla jsem do koupelny, šupla si ručník mezi nohy a na zpáteční cestě přišla ta pravá kontrakce, taková, ze které se mi podlomila kolena, hned byly po 3 minutách. Nejlépe se mi prodýchávaly v sedě s roztaženýma nohama na míči nebo na židli, pomáhala také teplá sprcha a rukama drtit co šlo. Intervaly se zkracovaly až se prakticky slévaly v jednu nepřetržitou bolest s občasným vrcholem. Trvalo to 7 hodin.
2) Ač už jsem měla jeden porod za sebou, strach, jestli to u druhého poznám, zůstal a zbytečně jsem se tím vystresovala a druhý porod si pozastavila. Začalo to silnějšími MS bolestmi v pravidelných intervalech, které se nepodařilo rozehnat teplou vanou. Ale nebylo to nic hrozného, mohla jsem chodit, mluvit, ani nebylo nutné to nějak výrazně prodýchat. Ale každý mě strašil, jaký je druhý porod fofr, tak jsme jeli do porodnice. Tam jsem se zablokovala, protože jsem se lekla, že jsem manžela i mamku vytáhla z práce zbytečně a kontrakce si zastavila. Až když jsem se smířila s tím, že to nejspíš porod není a půjdu spát a nabrat sílu, tak přišly ty pravé kontrakce, které jsem znala z prvního porodu. Ne, tyhle byly horší. Nedaly se pořádně prodýchat, drtila jsem, co mi přišlo pod ruku, potřebovala jsem být v sedě, ale nesloužily mi nohy, strašně se mi třásly a neunesly mě. Už po třech hodinách jsem byla hrozně vyčerpaná a měla zimnici. Poprosila jsem manžela, ať mě téměř donese do sprchy, že se zahřeju, ale ve sprše jsem měla problém udržet se na židličce a začínala se mi točit hlava. Když přišla PA a viděla v jakém jsem stavu, hned mě chtěla vyšetřit, byla jsem komplet otevřená, jen voda nechtěla prasknout. Souhlasila jsem s jejím píchnutím (byla to úleva) a šlo se tlačit. Malý byl na 2 zatlačení venku.
Když to shrnu, první porod trval 7 hodin, ale subjektivně bych řekla, že kontrakce byly snesitelnější. Druhý porod trval od pravých kontrakcí 4 hodiny, ale kontrakce byly mnohem delší, silnější a bolestivější než u prvního. U obou mi pomáhala poloha v sedě s roztaženýma nohama a teplá voda, obě děti jsem porodila v kleče na zemi na žíněnce.
A hlavně už vím, že ty pravé kontrakce se poznají vždy, i když také vím, že kdyby někdy přišlo nějaké třetí těhotenství, budu zase stejně vystresovaná, že je nepoznám. :-D :-D :-D
Noc předtím jsem měla nepříjemný pocit v podbřišku (jako slabá MS), po nějaké době jsem vypozorovala, že se ten pocit vrací v intervalech, říkala jsem si, že to jsou konečně ty poslíčky, o kterých každý mluví. V noci jsem vstávala na záchod a měla jsem pocit, že jsem si učůrla. Manžel se vzbudil a ještě mu říkám, že už chci porodit, že toho mám dost, že jsem si právě asi cvrkla do gatí. :-D Šla jsem spát a zaspala to. V 7:42 ráno mě vzbudilo opravdu hlasité "LUP" , vstanu a už to ze mě teklo, praskla mi voda. Došla jsem do koupelny, šupla si ručník mezi nohy a na zpáteční cestě přišla ta pravá kontrakce, taková, ze které se mi podlomila kolena, hned byly po 3 minutách. Nejlépe se mi prodýchávaly v sedě s roztaženýma nohama na míči nebo na židli, pomáhala také teplá sprcha a rukama drtit co šlo. Intervaly se zkracovaly až se prakticky slévaly v jednu nepřetržitou bolest s občasným vrcholem. Trvalo to 7 hodin.
2) Ač už jsem měla jeden porod za sebou, strach, jestli to u druhého poznám, zůstal a zbytečně jsem se tím vystresovala a druhý porod si pozastavila. Začalo to silnějšími MS bolestmi v pravidelných intervalech, které se nepodařilo rozehnat teplou vanou. Ale nebylo to nic hrozného, mohla jsem chodit, mluvit, ani nebylo nutné to nějak výrazně prodýchat. Ale každý mě strašil, jaký je druhý porod fofr, tak jsme jeli do porodnice. Tam jsem se zablokovala, protože jsem se lekla, že jsem manžela i mamku vytáhla z práce zbytečně a kontrakce si zastavila. Až když jsem se smířila s tím, že to nejspíš porod není a půjdu spát a nabrat sílu, tak přišly ty pravé kontrakce, které jsem znala z prvního porodu. Ne, tyhle byly horší. Nedaly se pořádně prodýchat, drtila jsem, co mi přišlo pod ruku, potřebovala jsem být v sedě, ale nesloužily mi nohy, strašně se mi třásly a neunesly mě. Už po třech hodinách jsem byla hrozně vyčerpaná a měla zimnici. Poprosila jsem manžela, ať mě téměř donese do sprchy, že se zahřeju, ale ve sprše jsem měla problém udržet se na židličce a začínala se mi točit hlava. Když přišla PA a viděla v jakém jsem stavu, hned mě chtěla vyšetřit, byla jsem komplet otevřená, jen voda nechtěla prasknout. Souhlasila jsem s jejím píchnutím (byla to úleva) a šlo se tlačit. Malý byl na 2 zatlačení venku.
Když to shrnu, první porod trval 7 hodin, ale subjektivně bych řekla, že kontrakce byly snesitelnější. Druhý porod trval od pravých kontrakcí 4 hodiny, ale kontrakce byly mnohem delší, silnější a bolestivější než u prvního. U obou mi pomáhala poloha v sedě s roztaženýma nohama a teplá voda, obě děti jsem porodila v kleče na zemi na žíněnce.
A hlavně už vím, že ty pravé kontrakce se poznají vždy, i když také vím, že kdyby někdy přišlo nějaké třetí těhotenství, budu zase stejně vystresovaná, že je nepoznám. :-D :-D :-D
Co porod to jiné bolesti
Oba porody jsem měla vyvolávané kvůli váze miminka. U prvního syna nebyly porodní cesty vůbec připravené, tak jsem nastoupila večer před vyvoláním, aby mi v noci zavedli tabletu na přípravu porodních cest. Tu zavedli o půlnoci. Kolem 6 ráno jsem začala mít mírné MS bolesti. V 7 hod. zavedli první tabletu, v 9 druhou a pak se to začalo pomalu rozjíždět, měla jsem silnější MS bolesti po cca 5 minutách, o půl 11 mi píchli vodu a nastoupily hned silné bolesti po 2 minutách. Pořád jsem se málo otvírala, tak mi napíchli oxytocin, to bylo ve 14 hod. a pak začaly šílené bolesti po minutě a trvaly 45 sec, takže skoro bez přestávky bolest za bolestí. Takhle to pokračovalo až do 19:30 hod., kdy jsem mohla začít konečně tlačit. Mezitím mi zvyšovali dávky oxytocinu, ale bolesti se mi zdály pořád stejně hrozný. Jinak mi nepomáhal ani balon ani sprcha, prostě nic. Jinak jsem měla vesměs křížové bolesti.
U druhého syna jsem měla porodní cesty krásně připravené, chodila jsem skoro tři týdny otevřená na 3cm, ale malému se ven nechtělo a už byl velký, takže mi ho den po termínu vyvolali. Nástup v půl 7 ráno. V 8:30 hod. zavedena jedna třetina tablety a za 15 minut jsem začala mít tlaky na spodek, ten tlak se pouze stupňoval. V 10 hod. píchli vodu a tlak byl čím dál tím větší, otvírala jsem se rychle a jako takové bolesti jsem vůbec neměla, jen ten nepříjemný tlak. Tentokrát mi hodně pomohl míč a i sprcha. V 11:48 hod. byl malej venku.
U druhého syna jsem měla porodní cesty krásně připravené, chodila jsem skoro tři týdny otevřená na 3cm, ale malému se ven nechtělo a už byl velký, takže mi ho den po termínu vyvolali. Nástup v půl 7 ráno. V 8:30 hod. zavedena jedna třetina tablety a za 15 minut jsem začala mít tlaky na spodek, ten tlak se pouze stupňoval. V 10 hod. píchli vodu a tlak byl čím dál tím větší, otvírala jsem se rychle a jako takové bolesti jsem vůbec neměla, jen ten nepříjemný tlak. Tentokrát mi hodně pomohl míč a i sprcha. V 11:48 hod. byl malej venku.
Ty moje
I když jsem měla porod vyvolávaný, dalo se to doslova rozchodit. Velmi pomohla sprcha, která pomohla několikrát. Bylo to opravdu jako hodně silná MS, ale podle mě jsou i horší věci.
Kontrakce, jak se jim zachce
Na předporodním kurzu nám soukromá PA říkala, že poslíčky, tvrdnutí, kontrakce od roztahování dělohy jsou od spodu nebo středu břicha, a v teplé sprše nebo vaně se zklidní, a že nejsou nebezpečné, jen nepříjemné, můžou být x-krát za den (ale já ne ně netrpěla, takže nemůžu posoudit). Kontarakce vypuzovací pak jdou od vrchu po stranách břicha dolů, nevím, jestli bych to přesně takhle popsala, ale poznala jsem, že tohle bude k porodu.
V den porodu od rána (porodila jsem o půl desáté večer) mě čím dál tím víc v kříži a břicho taky tvrdlo čím dál tím častěji a intenzivněji, dokonce i malá se (v rámci posledních týdnů nezvykle) dost mlela. Tak jsem si dala teplou sprchu a pak jsem začala mít jasný pocit, že to tvrdnutí břicha nejsou poslíčky, ale začátek porodu. Před polednem jsem zavolala manželovi, aby dojel z práce domů. Po příjezdu domů zavolal do vyškovské porodnice, jestli náhodou nemají plno, já jsem se oblékla, pobrali jsme věci a vyrazili směr Vyškov, kontrakce jsem měla nepravidelně, ale průměrně po 5 minutách, někdy rychleji po sobě, někdy po delší době. Tahle nepravidelnost v četnosti i síle kontrakcí mi vydržela celou dobu porodu.
Doma jsem kontrakce prodýchávala jen zlehka, pohupkávala na balónu. V porodnici mi na křížové bolesti ze začátku pomáhala vana, pak mi to v ní ale bylo nepříjemné. To jsem byla střídavě na balónu ve sprše a nebo na WC (asi divné, ale mě se tam dařilo při sezení kontrakce zvládat celkem slušně). Jak se blížil konec porodu, nejlepší mi přišla poloha ve stoje v lehkém předklonu (opřená o skříňky s vybavením porodnice, vypadalo to podobně jako kuchyňská linka), pak jsem se, bohužel nechala na tlačení vmanévrovat na porodnické křeslo.
Zkusili jsme polohu v polosedě (i podle teorie nevhodnou), nebyla dobrá, kontrakce mi při ní hodně slábly, na levém boku jsem taky rodit nemohla, kontrakce sice velké, ale zase tak úděsně bolestivé, až mi zpátky do sedu museli pomoct manžel s porodní asistentkou dohromady. Nakonec tedy skoro sed ... ale vzhledem k tomu, co následovalo (viz můj článek http://www.modrykonik.cz/blog/katyxq/article/ja...), asi jsem měla zůstat ve stoje, nebo zkusit polohu na čtyřech.
Jen žena ví, kdy má přesně kontakci, v jaké vlně kontrakce probíhá a kdy má tedy zatlačit - tlačení na povel je naprostý nesmysl (jenže jsem tomu nedokázala vzdorovat, nebyla jsem už schopná odfiltrovat příkazy PA a lékařky a tlačit si lépe podle sebe). Přístě už budu moudřejší - a beru si k porodu vlastní PA, ať už budu rodit kdekoliv.
V den porodu od rána (porodila jsem o půl desáté večer) mě čím dál tím víc v kříži a břicho taky tvrdlo čím dál tím častěji a intenzivněji, dokonce i malá se (v rámci posledních týdnů nezvykle) dost mlela. Tak jsem si dala teplou sprchu a pak jsem začala mít jasný pocit, že to tvrdnutí břicha nejsou poslíčky, ale začátek porodu. Před polednem jsem zavolala manželovi, aby dojel z práce domů. Po příjezdu domů zavolal do vyškovské porodnice, jestli náhodou nemají plno, já jsem se oblékla, pobrali jsme věci a vyrazili směr Vyškov, kontrakce jsem měla nepravidelně, ale průměrně po 5 minutách, někdy rychleji po sobě, někdy po delší době. Tahle nepravidelnost v četnosti i síle kontrakcí mi vydržela celou dobu porodu.
Doma jsem kontrakce prodýchávala jen zlehka, pohupkávala na balónu. V porodnici mi na křížové bolesti ze začátku pomáhala vana, pak mi to v ní ale bylo nepříjemné. To jsem byla střídavě na balónu ve sprše a nebo na WC (asi divné, ale mě se tam dařilo při sezení kontrakce zvládat celkem slušně). Jak se blížil konec porodu, nejlepší mi přišla poloha ve stoje v lehkém předklonu (opřená o skříňky s vybavením porodnice, vypadalo to podobně jako kuchyňská linka), pak jsem se, bohužel nechala na tlačení vmanévrovat na porodnické křeslo.
Zkusili jsme polohu v polosedě (i podle teorie nevhodnou), nebyla dobrá, kontrakce mi při ní hodně slábly, na levém boku jsem taky rodit nemohla, kontrakce sice velké, ale zase tak úděsně bolestivé, až mi zpátky do sedu museli pomoct manžel s porodní asistentkou dohromady. Nakonec tedy skoro sed ... ale vzhledem k tomu, co následovalo (viz můj článek http://www.modrykonik.cz/blog/katyxq/article/ja...), asi jsem měla zůstat ve stoje, nebo zkusit polohu na čtyřech.
Jen žena ví, kdy má přesně kontakci, v jaké vlně kontrakce probíhá a kdy má tedy zatlačit - tlačení na povel je naprostý nesmysl (jenže jsem tomu nedokázala vzdorovat, nebyla jsem už schopná odfiltrovat příkazy PA a lékařky a tlačit si lépe podle sebe). Přístě už budu moudřejší - a beru si k porodu vlastní PA, ať už budu rodit kdekoliv.
2 lidé považují za užitečné
Kontrakce
Celé těhotenství jsem se bála, zda rozeznám poslíčky od opravdových kontrakci. Nakonec jsem poslíčky vůbec neměla. Z ničeho nic mi praskla voda ve 23:30 a během minutky začaly velmi silné kontrakce v intervalu každé 3 minuty. Ve 4:22 byl náš chlapeček na světě. :-)
2 lidé považují za užitečné
Kontrakce od začátku porodu
Spoustě maminek se porod rozběhne prasknutím plodové vody, ale jsou bez kontrakcí ještě nějakou dobu. No já to měla opačně. Cca 24 hodin po hamilotonově hmatu mi začala odcházet hlenová zátka a rozjely se pravidelné kontrakce po 10 minutách, které trvaly dalších 18 hodin. Po horké vaně a sprše se na chvíli zkrátily na cca 7 minut, ale po chvíli se opět vrátily na 10 min intervaly. Bylo to zdlouhavé, ale vždy jsem únavou na pár minut mezi kontrakcemi usnula. Asi po 5 hodinách kontrakcí jsem dostala průjem, takže když jsem neprodýchávala kontrakce, seděla jsem na wc. Optimismus mi přinášela jen myšlenka, že jsem už opravdu jen krůček od miminka. Po 16 hod. kontrakcí po 10 min jsem jela do porodnice. Interval se mi zkrátil až po píchnutí plodovky, od kterého se dcera do půl hodinky narodila.
Bolesti jsem měla křížové a hodně mi pomáhalo skákat na gymnastickém baloně pod tekoucí horkou vodou, to byla úleva. ;-) Naopak nejintenzivnější byla bolest v leže na zádech a boku, např. při monitoru.
Bolesti jsem měla křížové a hodně mi pomáhalo skákat na gymnastickém baloně pod tekoucí horkou vodou, to byla úleva. ;-) Naopak nejintenzivnější byla bolest v leže na zádech a boku, např. při monitoru.
Jako švýcarské hodinky
Poslíčky jsem neměla nikdy. (Vlastně měla asi 4 hodiny po provedení Hamiltona).
Kontrakce mi začly rovnou po 5 minutách, do porodnice jsem jela s kontrakcemi po 2-2,5min. "Nejhorší" byly cca půl hodiny před tlačením, malý se narodil za necelých 6 hodin od první kontrakce.
Prodýchávala jsem je ve stoje u postele a mé kontrakce očima muže: "Ty jsi byla celou dobu v pohodě, jen sis občas stoupla a funěla." :-D
Kontrakce mi začly rovnou po 5 minutách, do porodnice jsem jela s kontrakcemi po 2-2,5min. "Nejhorší" byly cca půl hodiny před tlačením, malý se narodil za necelých 6 hodin od první kontrakce.
Prodýchávala jsem je ve stoje u postele a mé kontrakce očima muže: "Ty jsi byla celou dobu v pohodě, jen sis občas stoupla a funěla." :-D
3 lidé považují za užitečné
Jak vypadá kontrakce?
Tak tahle prostá otázka mi v těhotenství hodně vrtala hlavou.
Měla jsem strach, jestli je vůbec poznám. Od 35. týdne jsem měla poměrně časté poslíčky, které byly zaznamenány jako silné už na monitorech. Na začátku 39. tt mi praskla naštěstí voda, takže jsem musela do porodnice. Přiznávám, že jsem moc ráda, že to bylo takhle, protože jsem přesvědčená, že bych kontrakce dlouho nepoznala a jelikož jsem do porodnice měla přes 100 km a navíc jsem jela rodit KP. No nechci ani domýšlet, co by se stalo, kdybych začala rodit v autě - porod a otevírání jsem měla velice rychlé a opravdové bolesti jsem zažívala tak max. hodinku. Tyto kontrakce už jsem teda poznala, ale dneska už je stejně ani neumím popsat:)
Měla jsem strach, jestli je vůbec poznám. Od 35. týdne jsem měla poměrně časté poslíčky, které byly zaznamenány jako silné už na monitorech. Na začátku 39. tt mi praskla naštěstí voda, takže jsem musela do porodnice. Přiznávám, že jsem moc ráda, že to bylo takhle, protože jsem přesvědčená, že bych kontrakce dlouho nepoznala a jelikož jsem do porodnice měla přes 100 km a navíc jsem jela rodit KP. No nechci ani domýšlet, co by se stalo, kdybych začala rodit v autě - porod a otevírání jsem měla velice rychlé a opravdové bolesti jsem zažívala tak max. hodinku. Tyto kontrakce už jsem teda poznala, ale dneska už je stejně ani neumím popsat:)
Maminko, nehrajte to na mě...
První kontrakce jsem pocítila v pondělí v noci (40+3tt). Nejdřív jsem si myslela, že to jsou střeva, ale když jsem se zaměřila na interval, zjistila jsem, že křeč přichází pravidelně cca po 25 minutách. Pokračovalo to celé úterý, to jsem byla ráno na kontrole a řekla o svých pocitech lékaři (kontrakce asi po 20 minutách), ale on mě odbyl, že nález je minimální a že to na porod nevidí. Tak jsem jela domů a čekala co bude. Mamka, když mě viděla při kontrakci, ptala se, co mi je, jestli nerodím, že vypadám jako ona když měla bolesti. =-)
Ve středu už se interval zkrátil na 15 minut a já věděla že už bude jen hůř. K večeru už jsem si s obtížemi umyla vlasy, navečeřela se a zapla PC a sedla ke koníkovi. :-N :-D Kolem 21. hodiny se interval zkrátil na +- 10 minut, ale já si tady vesele diskutovala s holkama a psala s mamkou na FB. Když ale kontrakce začaly přicházet po 6-8 minutách, vzbudila jsem manžela a jeli jsme kolem půlnoci do porodnice. Protivná sestra mě napojila na KTG a já musela hodinu ležet. Když jsem se vždycky zhruba po těch 6 minutách svíjela bolestí, sestra přišla, podívala se na záznam a řekla mi: "Maminko, vy to hrajete, to vás nemůže tak bolet, ležte v klidu...na křivce nic není. A včera jste byla na prohlídce a byla jste zavřená na 1000 západů". Myslela jsem že vyskočím a jednu jí ubalím! Jak ona sakra může vědět jak mě to bolí? (a to si myslím, že vydržím dost).
Kolem 1 hodiny ranní přišla mladá dr., prohlídla mě a zjistila, že jsem na 1cm otevřená, ale že to na porod nevypadá, že můžu jet domů jestli chci. No než tam být s tou protivnou sestrou, radši jsem trpěla doma. Manžel si šel lehnout a já tiše trrpěla v obýváku, kontrakce po 4-5 minutách. :-| V 5 ráno vstával do práce a když mě viděl jak trpím, okamžitě mě vezl zpátky do porodnice. To už si mě tam nechali, že jsem otevřená přes 2 cm. Udělali klystýr a už to jelo. Sice jsem se otvírala dobře, v 10:40 mi praskla voda, pak kontrakce po 2 minutách, po 1 minutě...ale nechtěla zajít branka, takže se nemohlo rodit. Pomohla mi až PA, která se ve mě "pohrabala" a mohlo se jít tlačit...
Ve středu už se interval zkrátil na 15 minut a já věděla že už bude jen hůř. K večeru už jsem si s obtížemi umyla vlasy, navečeřela se a zapla PC a sedla ke koníkovi. :-N :-D Kolem 21. hodiny se interval zkrátil na +- 10 minut, ale já si tady vesele diskutovala s holkama a psala s mamkou na FB. Když ale kontrakce začaly přicházet po 6-8 minutách, vzbudila jsem manžela a jeli jsme kolem půlnoci do porodnice. Protivná sestra mě napojila na KTG a já musela hodinu ležet. Když jsem se vždycky zhruba po těch 6 minutách svíjela bolestí, sestra přišla, podívala se na záznam a řekla mi: "Maminko, vy to hrajete, to vás nemůže tak bolet, ležte v klidu...na křivce nic není. A včera jste byla na prohlídce a byla jste zavřená na 1000 západů". Myslela jsem že vyskočím a jednu jí ubalím! Jak ona sakra může vědět jak mě to bolí? (a to si myslím, že vydržím dost).
Kolem 1 hodiny ranní přišla mladá dr., prohlídla mě a zjistila, že jsem na 1cm otevřená, ale že to na porod nevypadá, že můžu jet domů jestli chci. No než tam být s tou protivnou sestrou, radši jsem trpěla doma. Manžel si šel lehnout a já tiše trrpěla v obýváku, kontrakce po 4-5 minutách. :-| V 5 ráno vstával do práce a když mě viděl jak trpím, okamžitě mě vezl zpátky do porodnice. To už si mě tam nechali, že jsem otevřená přes 2 cm. Udělali klystýr a už to jelo. Sice jsem se otvírala dobře, v 10:40 mi praskla voda, pak kontrakce po 2 minutách, po 1 minutě...ale nechtěla zajít branka, takže se nemohlo rodit. Pomohla mi až PA, která se ve mě "pohrabala" a mohlo se jít tlačit...
1 člověk považuje za užitečné
Nepravidelné kontrakce a porod
Poslíčky jsem v těhotenství nepociťovala, takže jsem se bála, jestli vůbec kontrakce poznám.
V den porodu jsem se vzbudila v 1 hodinu v noci a cítila kontrakce. Četla jsem tu na MK, že si je maminky zapisují, tak jsem si psala. Nevím přesně, ale zhruba takto: 8, 5, 7, 3, 6 minut. Teplou vanu jsem si dát nemohla, protože zrovna ten den nám vypli teplou vodu :-D
O půl třetí se intervaly zkrátily pod 6 minut. Rozhodli jsme se, že teda pojedeme do porodnice. V porodnici mě přišlo, že jsem ty kontrakce snad rozchodila. Po vyšetření mi bylo oznámeno, že rodit budu nejdříve odpoledne a jestli chci, tak můžu jet domů. Byla bych nervózní, tak jsem zůstala i s manželem.
Kontrakce sílily, voda neodtekla, otevírala jsem se pomalu. Trpěla jsem, nevěděla jak dýchat. Pomáhala sprcha, hopsání na míči a poloha zadkem nahoru, kterou mi ale PA zakázala, prý si mimčo šoupám zpátky do břicha.
Malá se narodila za minutu 12. Nakonec jsem se otevřela za pár minut, tak mi nestihli píchnout epidurál.
V den porodu jsem se vzbudila v 1 hodinu v noci a cítila kontrakce. Četla jsem tu na MK, že si je maminky zapisují, tak jsem si psala. Nevím přesně, ale zhruba takto: 8, 5, 7, 3, 6 minut. Teplou vanu jsem si dát nemohla, protože zrovna ten den nám vypli teplou vodu :-D
O půl třetí se intervaly zkrátily pod 6 minut. Rozhodli jsme se, že teda pojedeme do porodnice. V porodnici mě přišlo, že jsem ty kontrakce snad rozchodila. Po vyšetření mi bylo oznámeno, že rodit budu nejdříve odpoledne a jestli chci, tak můžu jet domů. Byla bych nervózní, tak jsem zůstala i s manželem.
Kontrakce sílily, voda neodtekla, otevírala jsem se pomalu. Trpěla jsem, nevěděla jak dýchat. Pomáhala sprcha, hopsání na míči a poloha zadkem nahoru, kterou mi ale PA zakázala, prý si mimčo šoupám zpátky do břicha.
Malá se narodila za minutu 12. Nakonec jsem se otevřela za pár minut, tak mi nestihli píchnout epidurál.
1 člověk považuje za užitečné
Kontrakce po odtoku plodové vody
I když jsem od 38. týdne pociťovala mírné poslíčky, intenzitou se nemohly rovnat pravým kontrakcím.
Ve 40. týdnu mi o půlnoci odtekla plodová voda a do hodiny jsem začala mít velmi silné nepravidelné kontrakce. Postupně se ustálily po 3 minutách a zalévaly moje tělo bolestí. Nejvíce mě bolela bedra, v břichu jsem je skoro nepociťovala.
Bolesti trvaly cca 8 hodin a nejvíce mi pomohla horká sprcha a vana, kterou mi v porodnici na přání napustili.
Ve 40. týdnu mi o půlnoci odtekla plodová voda a do hodiny jsem začala mít velmi silné nepravidelné kontrakce. Postupně se ustálily po 3 minutách a zalévaly moje tělo bolestí. Nejvíce mě bolela bedra, v břichu jsem je skoro nepociťovala.
Bolesti trvaly cca 8 hodin a nejvíce mi pomohla horká sprcha a vana, kterou mi v porodnici na přání napustili.
2 lidé považují za užitečné
Kontrakce při předčasném porodu
Rodila jsem ve 34.tt. Nebudu popisovat celý porod, zaměřím se tedy jen na kontrakce. Od 18.tt mi začalo tvrdnout bříško, to bylo jen takové nepříjemné napnutí svalů, jako při křeči. Potom se k tomu přidaly jakoby slabší menstruační bolesti, které s přibývajícími týdny začaly zesilovat. Kontrakce samotné jsem pak vnímala jako silnou bolest v bedrech, tlak jako při silné zácpě a bolest v břiše jako při menstruaci ale asi tak stonásobně větší a neustále se zesilovaly. Byly větší také po klystýru a když mi pak praskla voda, tak se to okamžitě zase o hrozně moc zesílilo. Byla jsem na bolest zvyklá, ale tohle mi osobně opravdu připadalo ke konci, že to nemůžu zvládnout (ale zvládla, jde to :) ). Samotný porod miminka už mi oproti kontrakcím, které u mě trvaly cca 24hod., připadal jako to nejmenší, protože tam už prostě byla jen automatická potřeba dítě vytlačit.
Co mi pomáhalo? Při poslíčcích jsem se snažila bolest prodýchávat, jak jsem se naučila v těhotenské józe a také mi pomáhala poloha na všech čtyřech, hlava opřená na předloktí a prohnutá bedra, jakoby vystrčený zadek. Tohle nás porodní asistentka, která cvičení vedla, učila jako úlevovou polohu při té fázi porodu, kdy ještě nejste otevřené a máte potřebu tlačit. Mě to ale pomáhalo hlavně ty týdny před porodem, že se mi ulevilo od toho bolestivého tlaku při tvrdnutí.
Při porodu mi pak pomáhalo naučené jogínské dýchání do bříška a pak takové to povrchní "psí" dýchání - s tím ale opatrně, podařilo se mi ke konci to "předýchat" a hrozně mě pak brněly nohy a ruce. Párkrát, když už byly bolesti hodně silné a já byla příliš "v sobě" a moc nevnímala, co mám dělat, tak mi hodně pomáhalo, když mě partner držel a podporoval, abych zase začala správně dýchat, jako by mě vrátil zpět do procesu.
Co bych udělala jinak - nenechala bych se ovlivňovat tolik tím, když mě asistentky na sále napomínaly, že nemám při tlačení křičet. Dřív jsem dělala bojová umění a vím, že hlas má svou sílu a pomáhá při vydávání určité energie a naopak příliš silný tlak jakoby dovnitř může spíše uškodit, prostě mělo by to být nějak v rovnováze. Takže bych se příště víc řídila intuicí a vlastními potřebami v dané chvíli. Pokud budu příště rodit přirozeně a v běžný termín, tak bych ke zmírnění bolestí ráda zkusila vanu, kterou jsem tentokrát bohužel nestihla, pouze sprchu a nebyla tak pohodlná.
Co mi pomáhalo? Při poslíčcích jsem se snažila bolest prodýchávat, jak jsem se naučila v těhotenské józe a také mi pomáhala poloha na všech čtyřech, hlava opřená na předloktí a prohnutá bedra, jakoby vystrčený zadek. Tohle nás porodní asistentka, která cvičení vedla, učila jako úlevovou polohu při té fázi porodu, kdy ještě nejste otevřené a máte potřebu tlačit. Mě to ale pomáhalo hlavně ty týdny před porodem, že se mi ulevilo od toho bolestivého tlaku při tvrdnutí.
Při porodu mi pak pomáhalo naučené jogínské dýchání do bříška a pak takové to povrchní "psí" dýchání - s tím ale opatrně, podařilo se mi ke konci to "předýchat" a hrozně mě pak brněly nohy a ruce. Párkrát, když už byly bolesti hodně silné a já byla příliš "v sobě" a moc nevnímala, co mám dělat, tak mi hodně pomáhalo, když mě partner držel a podporoval, abych zase začala správně dýchat, jako by mě vrátil zpět do procesu.
Co bych udělala jinak - nenechala bych se ovlivňovat tolik tím, když mě asistentky na sále napomínaly, že nemám při tlačení křičet. Dřív jsem dělala bojová umění a vím, že hlas má svou sílu a pomáhá při vydávání určité energie a naopak příliš silný tlak jakoby dovnitř může spíše uškodit, prostě mělo by to být nějak v rovnováze. Takže bych se příště víc řídila intuicí a vlastními potřebami v dané chvíli. Pokud budu příště rodit přirozeně a v běžný termín, tak bych ke zmírnění bolestí ráda zkusila vanu, kterou jsem tentokrát bohužel nestihla, pouze sprchu a nebyla tak pohodlná.
3 lidé považují za užitečné
