"Problém s koupí dobře padnoucí a zároveň ňadrům lichotící podprsenky jsem měla od těch dob, co jsem začala nějakou potřebovat. Přestože mi moje maminka při výběru těch prvních kousků byla velkou oporou, nákup nového spodního prádla nebo plavek byl vždy útrpnou odysseiou. Na jejím konci se sice skvěl v nákupním košíku jakýsi výsledek, každopádně jsem nebyla spokojená ani já (podprsenka by nemusela tu tlačit, tu odstávat a dělat taková divná prsa), ani maminka (nemusela by být tak drahá, vybraná až v pátém obchodě a dcera by se za ty peníze nemusela tvářit tak kysele)."

"V dospělosti, už bez podpory maminky, býval scénář dost podobný. Korunu tomu v mém případě nasadily e-shopy, které sice nabídly ten zaručený kalkulátor, který mi vyplivl údajně ideální velikost, ale už neporadil, jaký střih si vybrat, aby prsa z podprsenky při předklonu nevypadávala a košíčky se tak divně nekrabatily.

Z martyria neustále špatných výběrů, vracení zboží v zákonné lhůtě (v tom lepším případě) a nošení nepadnoucí podprsenky (v tom horším), mě v době příprav na příchod našeho prvního potomka vysvobodila, do té doby pro mne zcela neznámá, instituce "podprsenka na míru - poradíme, vybereme". Nevýhodu vyšší pořizovací ceny vzápětí převálcoval fakt, že jsem za minimum (navíc příjemně stráveného) času získala krásnou, kvalitní a padnoucí podprsenku, která nevídaně podržela nejen zvětšující se prsa, ale i snižující se sebevědomí."

Je vůbec možné ještě před porodem zjistit, zda drahý kousek speciálního mateřského prádla nebude po porodu ležet ladem na dně šuplíku? Zde nejvíce pomůžou (jako v mnoha jiných případech) zkušenosti sdílných maminek.

Jak to měla Eva       

"Když jsem celou tuhle anabázi vyprávěla svojí kamarádce Evě s dotazem, kde ona kupuje kojicí podprsenky a kam chodí na kojicí blůzy a tuniky, do jejichž důmyslně řešených výstřihů jsem se hned zamilovala stejně tak jako do onoho geniálního detailu kojicích podprsenek - do odklápěcích košíčků zaručujících diskrétní kojení kdykoliv a kdekoliv -  dívala se na mne jak na právě přistávající stádo marťanů: 'Kojicí tuniku? Kojicí podprsenku? Na co prosím tě vyhazovat takový peníze? Normální podprdu jsem vyměnila za tu sportovní. Vyhrneš tričko, shrneš podprsenku a kojíš.' Měla zrovna na ruce svoje několikaměsíční miminko a tak jsem byla rovnou obdařena praktickou ukázkou. Musela jsem uznat, nevypadalo to vůbec špatně. Dítě přikládala k prsu tak zručně, že i bez kojicích vymožeností nebylo vidět nic z toho, co má i při kojení zůstat "skryto". 

Pokud očekáváte narození svého miminka v jarních měsících, možná vás trápí, jakou výbavičku si pořídit, abyste vzhledem k tomuto proměnlivému ročnímu období byla připravená na všechno.

Z pohledu přírody je narození miminka v jarním období nejlepší načasování. Většina mláďat ve volné přírodě se rodí na jaře - nastávající maminky měly přes zimu dostatek času na odpočinek, jejich potomci se narodí do relativního tepla a až překonají nejkritičtější období bezprostředně po narození, počasí i potrava bude v nejideálnějším bodě.

Dnes máme topení, mnoho skvělých materiálů, které dokáží udržet teplo i odpuzovat vodu. Abyste zajistili co nejkomfortnější novorozenecké období vašeho děťátka, stačí se jen zorientovat a připravit.

Pokročilé těhotenství na konci zimy může být těžké

Velkou nevýhodou porodu na jaře může být nutnost nakupování těhotenského oblečení. Zatímco v létě si těhotné žen vystačí s několika šatami a pantoflemi, maminky, které mají termín porodu na jaře, obvykle musí investovat do zimních a jarních kabátů a pohodlných bot.

Na druhou stranu můžete toto oblečení využít i krátce po porodu, než venku vypukne pravé teplo. Všechno oblečení pak můžete prodat třeba na bazárku Modrého koníka a koupit si za utržené peníze věci, které budete potřebovat, až se oteplí a vaše bříško se zatáhne.

Jestliže jste se celou zimu musela složitě svlékat a oblékat do několika vrstev, navíc s obřím břichem, odměnou vám může být, že příchod vašeho miminka bude doprovázet zlepšení počasí a vy po jeho narození nebudete muset oblékat drobečka do teplých vrstev.

Výbava pro miminko s ohledem na počasí

Věc, která vás bude zřejmě trápit nejvíce, je nakoupení výbavy pro miminko. Jaro je období, kdy je počasí těžko předvídatelné. V dubnu se za normální dá považovat teplota kolem deseti stupňů, ale možné je, že na jeho konci bude i kolem pětadvaceti.

Zatímco například Britové jsou na tyto výkyvy tak zvyklí, že jejich šatník obsahuje několikero univerzálního oblečení pro celou rodinu, u nás je adaptace na počasí vždy tak trochu složitá. I pokud je termín narození vašeho miminka například na konci dubna, počítat je lepší se vším. Překvapit váš může déšť, vítr, mrazíky, ale i velké teplo.

Jaro - období, kdy se příroda probouzí po dlouhé zimě, začíná se zelenat a kvést, vylézá první hmyz a objevují se první včelky. Pomalu odkládáte teplé svršky, děláte jarní úklid a tak nějak všeobecně se připravujete na krásné a teplé dny, které jsou za rohem. Využijte začátek tohoto období a udělejte si takový malý jarní úklid i ve svém organismu.

Ač to tak může vypadat, jarní očista organismu není žádný nový trend, ale vychází z tradičního chování našich předků v období před Velikonocemi. Prakticky od začátku března, až do pátku připadajícího na 9 dní před Velikonocemi bylo pro naše předky ve znamení půstu.

Myšlenka očištění

Cílem půstu v jeho původní podobě bylo vstoupit do jara jako dobrý křesťan. Kromě úpravy jídelníčku, kdy se nejedlo maso, živočišné produkty a bylo povoleno pouze jedno velké jídlo denně zahrnovalo toto období také dobré skutky, modlitby a duchovní očistu. My se dnes zaměříme zejména na očistu spojenou s jídelníčkem.

Zároveň je dobré říci, že při jarní očistě nejde v žádném případě o to zhubnout. To je důležité si uvědomit, protože radikální změna stravování je v tomto případě krátkodobá. Kila, která třeba půjdou dolů znovu rychle naberete při navrácení k normálnímu způsobu stravování.

Cest, které si k jarní očistě můžete vybrat existuje několik. Od úplného několikadenního hladovění až po úpravu jídelníčku, která nakonec může znamenat váš posun ke zdravé stravě obecně. Výživoví poradci se však v naprosté většině případů shodují na tom, že úplným hladověním si můžete spíše uškodit, než pomoci. Zejména v okamžiku, kdy na podobný přístup nejste zvyklé. Spíš než jeden den pouze o vodě se zkuste zamyslet nad několikadenní variantou, kdy budete postupně ubírat ze stravy, až si nakonec dáte právě třeba jeden den pouze s pitným režimem a následně se budete znovu postupně vracet do normálního režimu.

“Je tu nějaká maminka, která má doma také malé dítě, kterému se stává něco podobného? Syn asi tak od jednoho roku mívá zahledění. Někdy i několikrát denně. Třeba si hraje a z ničeho nic vykulí oči, vypadá to, jako když kouká do blba, přestane si hrát a vůbec nevnímá. Můžeme na něj mluvit, jak chceme, i když do něj několikrát strčíme, tak nic. Až po pár vteřinách se vrátí zpět. Říkali jsme to doktorce a ta nás poslala do nemocnice na neurologii, že je to možná epilepsie. Máte někdo podobnou zkušenost?”

Epilepsie je jedním z nejčastějších neurologických onemocnění u dětí. Jedná se o nekontrolovatelné masivní výboje nervových buněk, které se aktivují naráz a dítěti tak způsobí nadměrnou mozkovou aktivitu. Elektrická aktivita mozku se projevuje jako epileptické záchvaty a probíhá v různých časových rozestupech, klidně i několikrát za den. Výskyt je popsán přibližně u 4 % dětí.

Dva typy záchvatů, u kterých dítě ztrácí vědomí

Záchvaty se dělí na částečné a celkové. Částečné, neboli parciální, postihují pouze malou část mozku a elektrická aktivita se při nich šíří jen do malého okolí, proto se nemusí projevovat celkovými záchvaty doprovázenými ztrátou vědomí. Naopak celkové, nebo také generalizované, se šíří po celém mozku a projevují se jako tzv. grand mal, kdy křečuje celé tělo a pacient při něm vždy vědomí ztrácí.

Ne všechny záchvaty jsou vyvolány epilepsií! Na vině někdy může být úraz hlavy, cévní mozková příhoda, genetické faktory nebo “jen” nedostatek spánku a vyčerpání. Spánková deprivace je dokonce nejčastějším důvodem, proč se epileptický záchvat objeví. Že ho vyvolávají obrazové nebo zvukové podněty naopak není zas až tak časté, přibližně pouhá 3 % ze všech epileptických záchvatů.

Podíl u dětí má hlavně genetika

V dospělosti může mít prodělání planých neštovic, ostatně jako všech dětských nemocí, mnohem těžší průběh. Ideální je se pokusit nákaze zcela vyhnout. Pokud jste ale nyní máma, riziko, že se neštovicemi nakazíte od svých dětí nebo i během vyzvedávání dětí ze školky, je velké. Jak si s virem neštovic poradit, na co si dát pozor a jak se co nejefektivněji vyléčit, vám poradíme v následujícím článku.

Pokud se tedy neštovicemi nakazíte od svých dětí nebo návštěvou školky, určitě je nepodceňujte. Kromě toho, že zůstanete doma, abyste nenakazila další, dodržujte klid na lůžku, který by měl doprovázet léčbu všech virových onemocnění. V tom, jak závažný průběh budou vaše neštovice mít, hraje největší roli síla vašeho imunitního systému.

Jaká jsou rizika planých neštovic v dospělosti?

Děti si nákazou neštovicemi poradí většinou velmi dobře. Kromě pupínků a zvýšené teploty je jim obvykle dobře a za pár dní o neštovicích nikdo neví. U dospělých je bohužel rizik mnohem více. Těžší průběh nemoci může eskalovat například v pneumonii (zápal plic), meningitidu (zánět mozkových blan) či encefalitidu (zánět mozku). U některých dospělých pak neštovice mohou vyústit v záněty kloubů, srdce, ledvin, varlat, jater či duhovky.

Po odeznění vir navíc zůstává v těle a usidluje se v nervové tkání míšních nervů. To doprovází únava, vyčerpání, tělesná i psychická slabost. Následně vir neštovic putuje podél nervových drah, aby se projevil na vyčerpaném těle znovu, a to v podobě bolestivého pásového oparu, který je sám o sobě navíc dále nakažlivý.

Ovšem právě klid na lůžku, odpočinek a léčba jsou zásadním doporučením k tomu, abyste si nezpůsobila závažnější onemocnění. Buďte proto rozumná, vyhlaste v rodině závažný stav, poproste o pomoc s péčí o děti a chodem domácnosti a dopřejte si klid, dokud se poslední pupínek neštovic nezahojí.

„Cerkláže děložního hrdla se bojím čím dál víc, ale já si už moc vybírat nemůžu, mám za sebou 3 potraty a cerkláž je u mě asi jediná a poslední možnost, jak miminko donosit,” píše jedna z maminek v diskuzi a snaží se o tomto zákroku najít nějaké informace a hlavně zkušenosti maminek, které ho už podstoupily.

Cerkláž děložního hrdla je dneska již méně používaný operační zákrok v oblasti hrdla děložního čípku. I přesto jej občas nastávající maminky v nevyhnutelných případech podstupují. O co se jedná? A pro koho je tento zákrok vhodný?

V jakých případech se provádí

Cerkláž je operace, která se provádí mezi 16.-26.tt těhotenství při nedostatečnosti děložního čípku (hrdla). Při nedostatečnosti děložního čípku je děložní hrdlo slabé a tíhou miminka v děloze se tak může začít otevírat a zkracovat předčasně (tento údaj se vyjadřuje pomocí tzv. cervix score). Nedostatečnost děložního čípku a tím způsobené předčasné otevírání a zkracování pak může zavinit potrat, předčasný porod nebo předčasný odtok plodové vody.

• Pokud je nález mírný, je doporučen klid na lůžku a omezení pohlavního styku, těhotná žena až do konce těhotenství může zůstat doma, ale s klidovým režimem.
• Pokud se nález zhoršuje, je nutné podstoupit hospitalizaci v nemocnici, kde je absolutní klid na lůžku a také jsou podávány léky na tlumení děložních stahů, aby se zabránilo předčasnému porodu.
• Pokud jsou potíže velmi závažné, tak může lékař doporučit právě cerkláž děložního hrdla, která dokáže ustálit otevírající se hrdlo a tím zabránit předčasnému porodu.

Dále se operace provádí u žen, které již v minulosti prodělaly předčasné porody a nebo samovolné potraty po 12. týdnu těhotenství. Lékaři cerkláž někdy doporučují i preventivně a to v případě vícečetných těhotenství (od trojčat výše).

Většina maminek se při lékařských prohlídkách v těhotenské poradně setká s tím, že jim lékař při poslechu srdíčka miminka pustí hlasitý odposlech, díky kterému může i ona slyšet ten výjimečný zvuk. Tlukot srdíčka miminka je pro nastávající maminku pravděpodobně ten nejkrásnější zvuk, který kdy slyšela.

Tlukot srdíčka vašeho miminka můžete ale poslouchat také v pohodlí a klidu domova spolu se svými nejbližšími. Jedná se o prenatální odposlech srdečních ozev, pohybů, škytání a kopání ještě nenarozeného miminka v děloze. Řeč je o AngelSounds.

Co to vlastně je?

Nemusíte být nijak zběhlí v angličtině, abyste si tento termín uměli přeložit do češtiny - "andělské zvuky". Název opravdu velice hezky vystihuje funkci tohoto přístroje, umožní vám totiž poslouchat své miminko, které se zatím ukrývá v bezpečí vašeho břicha. Zpočátku můžete poslouchat tlukot jeho srdíčka, pohyby v děloze a později třeba i to, jak miminko škytá. 

AngelSounds funguje na bázi Doppler technologie, která se kromě lékařství využívá také v letectví či astronomii. Na stejném principu funguje také ultrazvuk, se kterým pracuje váš ošetřující lékař v těhotenské poradně.

Kdy si AngelSounds mohu pořídit?

První rok po porodu dítěte je velmi náročný - na tom se shodnou určitě všechny maminky. Nicméně činnosti, které budete vykonávat, zase tak náročné nejsou. Některé z nich budete vlastně dělat pořád dokola. Kojit a přebalovat. Kojit a přebalovat. Jak na přebalování?

Než se žena stane poprvé maminkou, jsou pro ni některé mateřské povinnosti velkou neznámou. A co neznáme, z toho máme často strach. Proto se pojďme společně podívat na to, jak správně přebalit miminko. Věřte, že se opravdu není čeho bát, nejedná se o nic složitého, ale i tak  to chce pro začátek získat některé informace.

Kdy přebalovat miminko?

"Když jsem pobývala v porodnici s prvorozeným synkem, tak nám sestry doporučovaly miminko přebalovat vždy před kojením. Dítě se u této činnosti trochu probere a bude pak lépe sát. V jiných porodnicích však zase doporučují přebalovat až po krmení, protože se při tom dítko velmi často vyprázdní. Na druhou stranu nutno podotknout, že malé děti se vyprazdňují vlastně skoro pořád," sdílí svou zkušenost jedna z maminek.

Nejlepší je tedy udělat si vlastní systém, který bude vyhovovat hlavně vám a vašemu miminku. Četnost přebalování bude z velké části záviset také na tom, jak moc citlivou pleť vaše miminko má. Některé děti mají opravdu velký sklon k podráždění pokožky, je tedy jasné, že je bude potřeba přebalovat častěji. Toto vám však dopředu nikdo neřekne a uvidíte až podle konkrétní situace.

via GIPHY

Čistí si zuby vaše dítě velmi rádo samo, nebo před zubním kartáčkem vyděšeně prchá?  Ať je to tak, nebo tak, pravděpodobně řešíte, jestli má své zoubky skutečně vyčištěné pořádně. A pokud ve vás přetrvává  pocit, že byste možnost kontroly uvítaly, zkuste se podívat na indikátory zubního plaku. 

Zubní plak je, obecně vzato, původcem téměř všech potíží, které souvisí se zuby (zubní kaz, zánět dásní, zubní kámen apod.). Jedná se o bakteriální vrstvu, která vzniká bez rozdílu u každého, a to na základě bílkovin, které jsou obsaženy ve slinách. Tato vrstva bílkoviny pak následně slouží jako základna pro usazování bakterií z jídla, pití, písku, hlíny, trávy (zkrátka si představte všechno, co prochází ústy vašeho potomka). Pokud není pravidelně odstraňována (přerušována), dokáže v ústech nadělat pěknou paseku. 

Jak proti zubnímu plaku bojovat?

Základní čtveřici spolubojovníků pravděpodobně všichni známe - kvalitní zubní kartáček, pasta na zuby, pomůcka na čištění mezizubních prostor (zubní nit nebo mezizubní kartáček) a ústní voda. Zubní plak se totiž netvoří jen na zubech, ale drží se zejména v okolí dásní a mezizubních prostorech. O jeho přítomnosti na jazyku ani nemluvě. O vhodnosti této základní sestavy pro vaše dítě je ideální poradit se s vaším stomatologem, který vám jistě rád doporučí nejen značku, ale také od kdy je používání vhodné. Například u mezizubních kartáčků, nití a ústních vod se pravděpodobně setkáte s věkovým omezením.

S bakteriálním plakem můžete bojovat také vhodnějším stravováním. Přímo živnou půdu pro bakterie uděláte v ústech s pomocí sladkostí. A není řeč pouze o sladkostech jako takových, ale také o sladkém pečivu a hlavně sladkém pití. O tom, jak často dávat dětem sladkosti a proč to raději nedělat, byly popsány tuny materiálu, takže toto vynechme. Co ale určitě můžete pro budoucnost chrupu vašich dětí udělat je to, že jim dáte informace o tom, že sladkosti mají na jejich zoubky přímý vliv. A také je naučíte, že si po sladkém mohou vyčistit zoubky, případně použít např. žvýkačku bez cukru. Nebo alespoň vypláchnout ústa vodou. 

Indikace

„Ve 22. týdnu těhotenství se mě doktor ptal, jestli cítím pohyby. Řekla jsem, že ještě ne. Večer se ale malá poprvé projevila tak, že jsem hned věděla, že je to ono. Popravdě jsem si to moc neužívala. Byl to pro mě tak nový pocit, že jsem sebou kolikrát cukla, než mi došlo, že je to moje dítě. Pohyby sílily, až dosáhly takové intenzity, že je nejen cítím, ale i vidím. Hlavně ve vaně, když si na břicho šplouchám vodu. Jinak pravidelně kope večer, když se snažím usnout, případně mi dá kopancem dost jasně najevo, když zvolím špatnou polohu a donutí mě polohu změnit.”

Na první pohyby miminka v bříšku se těší snad každá nastávající maminka. Miminko se v břiše ale hýbe mnohem dříve, než je žena schopná ho ucítit. Během těhotenství se mění nejen druh pohybů, ale i jejich intenzita. Právě pohyby jsou jednou z věcí, které dokáží prozradit, jak se miminku v bříšku daří. Jaké pohyby jsou tedy v pořádku a kdy je dobré navštívit lékaře?

Kdy jsou cítit první kopance?

Plod se v děloze začíná pohybovat již v sedmém týdnu těhotenství, nejprve se pohybuje ze strany na stranu, později hýbe končetinami i hlavičkou. Tyto pohyby však není těhotná žena schopná zaregistrovat, protože jsou mírné, lze je ovšem vidět na ultrazvukovém vyšetření. První pohyby cítí žena prvorodička kolem 20.-22. týdne těhotenství. U vícerodiček je to potom dříve (již od 16. týdne).

Vnímání prvních pohybů ovlivňuje zkušenost (vícerodičky už ví, jak první pohyby vnímaly, takže je dokáží detekovat dříve, zatímco prvorodičky si často pletou první pohyby s „bubláním střev” - ano, první pohyby jsou opravdu velmi podobné projevům střevní peristaltiky). Vnímání pohybů dále ovlivňuje umístění placenty a tělesná konstituce těhotné ženy.

„Na první pohyby naší dcery jsem si docela počkala. Nakonec jsem se dočkala až ve 21.tt, kdy jsem si konečně začala být pohyby miminka jistá. Ze začátku jsem cítila jakoby mi v břiše projela rybička a zvlnila vodu. Potom pohyby začaly být o něco intenzivnější, ale nikdy to nebyly nějaké šílené kopance do žeber nebo močového měchýře, jak mnohdy čtu. Navíc mi nepřišly pohyby tak roztomilé. Spíš mi to přišlo nepříjemné a dodnes nevím proč.”

Všichni to známe. Když jsme nervózní, nebo nám na něčem záleží (prezentace v práci, schůzka), začneme se potit. Srdce nám tepe až v krku, po čele nám tečou kapičky potu a tváře nám rudnou. Vždy se to objeví v tu nejhorší možnou chvíli. Přitom pocení je běžným fyziologickým procesem těla, za den se přirozeně vyloučí asi jeden litr potu.

Na prvním místě je potřeba odlišit, co je termoregulace a co je stres. Proč se tělo potí v obou dvou případech? Úkolem termoregulace je tělo ochladit, pokud je přehřáté, například, když sportujete, nebo když je venku úmorné horko. Stresové pocení je o něco složitější děj. Je hormonálně podmíněný a dochází k němu logicky ve chvílích, které provází emocionální vypětí a stres.

Apokrinní a ekrinní žlázy - jaký je rozdíl?

V těle máme dva základní druhy potních žláz - žlázy apokrinní a žlázy ekrinní. Pokud se jedná o pocení z důvodů termoregulačních, aktivují se převážně žlázy ekrinní, které jsou maličké a rovnoměrně rozprostřené po celém těle. Pokud se jedná o stresové pocení, pot se vylučuje hlavně z apokrinních žláz. Velké apokrinní žlázy se vyskytují hlavně v podpaží, v okolí třísel, konečníku a v oblasti dlaní a plosek nohou. Při stresovém pocení se mohou aktivovat také menší potní žlázky, hlavně na čele, v dekoltu a na zádech.

Sympatikus neovlivníme

Během emocionálního stresu se aktivuje sympatikus. To je ta část vegetativního (=autonomního) nervstva, která má za úkol adaptovat tělo na zátěž. Během jeho aktivity se vyplavuje z nadledvinek adrenalin a po nějakém čase i “stresový” hormon kortizol. Sympatikus pak ovlivňuje i další hormonální sled reakcí, které přispívají celkové adaptaci na stresovou zátěž pro organismus. 

Hormonální kolotoč, který těhotenství a porod miminka doprovází, má mnoho dopadů na náš vzhled i zdraví. Vypadávání vlasů je spolu se změnami tělesných proporcí nejviditelnějším důsledkem toho, že naše tělo věnovalo všechny své síly na to, aby vytvořilo nový život.

S padáním vlasů po porodu má zkušenosti více než polovina maminek. Častý model je, že během těhotenství se ženy pyšní krásnými, hustými a lesklými vlasy, které hned po šestinedělí začnou ztrácet po hrstech.

Padání vlasů po porodu je běžné a mnohdy nevyhnutelné, správným zacházením s vaší kšticí a doplnění vitamínů můžete jít konci padání vlasů naproti.

Lékař radí kvalitní a pestrou stravu

Do poradny Modrého koníka přišel dotaz od maminky, která se vypadáváním vlasů po narození dítěte velmi trápí: "Dobrý den, mám 3 měsíce po porodu a opravdu enormně mi padají vlasy. Padat mi začaly už tak 6 týdnů před porodem, ale bylo to v běžné míře. Zhruba 3 týdny zpět mi padají skoro po hrstech. Jsou všude. Neustále malou obírám, postel ráno vypadá jako bych se tam ostříhala. Podlahu musím dvakrát denně vysávat, odpad už jsem dvakrát ucpala a čistila. Vlasy dvakrát denně vyčesávám, aby mi pak nepadaly, jak chodím po bytě, ale bez efektu. Nosím je stažené v culíku, abych alespoň omezila nekontrolovatelné opadávání kdekoliv, ale bez efektu. Mám vlasy po ramena. Čím to mohu zmírnit, jakou výživou podpořit? Už mi začíná místy prosvítat kůže, bojím se, že dřív než se hormony srovnají, budu už plešatá."

Lékař, který vede poradnu o výživě během těhotenství na Modrém koníku, neurolog a farmakolog MUDr. Jiří Emmer, radí mamince následovně: "Dobrý den, nebojte se, čas, kdy se toto normálně upraví, se udává asi na 6-12 měsíců po porodu. Je velká otázka, jestli vůbec něco je schopno vlasy nějak hmatatelně "podpořit", ale tradičně se na to berou různé vitaminy a minerály. Já bych Vám v první řadě doporučil opravdu kvalitní a pestrou stravu (řada maminek, jakmile porodí, se začne zanedbávat, taky nezapomeňte, že kojení je vlastně z hlediska výživy pokračování těhotenství) - nezapomínejte na omega-3 (tedy ryby - losos, makrela, tuňák, sleď, normální je toto cca 3x týdně anebo jako doplněk stravy). Existují také různé komerční směsi, které si můžete najít - většinu z jejich složek najdete i v multivitaminech pro budoucí maminky. Držím palce!"

„Žáha mě začala pálit asi ve třetím trimestru. Nikdy jsem na to netrpěla, tak jsem si myslela, že se mně to vyhne. Ale některé dny mi bylo až na zvracení a skoro se to nedalo vydržet. Když mě to zastihlo poprvé, zkoušela jsem se napít mléka. Bohužel mléko ale zabralo jen na 5 minut a pak to bylo stejné. V lékárně mi dali antacidové pastilky. Pilulku jsem ještě neměla ani docucanou a pálení ustoupilo. S ničím jiným zkušenost nemám, ale díky za tyto pastilky, jelikož bez nich bych to naprosto nezvládla, budilo mě to totiž i v noci ze spaní a to bylo teprve něco.”

Pálení žáhy, nebo-li pyróza, trápí v těhotenství 60 - 75 % žen. Nejčastěji se objevuje na začátku třetího trimestru a dokáže nastávající maminku hodně potrápit. Mnoho žen se s tímto problémem setká poprvé právě v období těhotenství. Kdo to někdy zažil, tak ví, že je pálení žáhy velmi nepříjemné. Během těhotenství může jít i o celodenní stavy, tak není divu, že nastávající maminky vyzkouší možné i nemožné, aby si alespoň trochu ulevily.

Podle výzkumů se s pálením žáhy setká pětina žen již během prvního trimestru, 40 % ze zbylých žen během druhého trimestru. Sedmdesát procent žen, které měly to štěstí, že se jim pálení žáhy dlouho vyhýbalo, se s tímto nepříjemným problémem setká během posledního trimestru. S porodem pálení žáhy ustává.

Zvětšující se děloha a zase ty hormony

Za pálením žáhy v těhotenství stojí zejména hormon progesteron a zvětšující se děloha. Hormon progesteron je v těhotenství důležitý, protože mimo jiné připravuje tělo rodičky k porodu. Jeho úkolem je uvolnit tkáně a tím připravit porodní cesty na snazší porod dítěte. Bohužel působí tento hormon na všechny tkáně v těle.

Uvolňují se tedy nejen porodní cesty, ale snižuje se také funkce svěrače mezi jícnem a žaludkem, který kvůli tomu nedokáže bránit návratu žaludečních šťáv do jícnu. Kyselé šťávy z žaludku tak dráždí a rozežírají sliznici jícnu a způsobují zánět, který se projeví jako pálení žáhy. Celému tomuto procesu „napomáhá” zvětšující se děloha, která tlačí na orgány v těle a posouvá tak žaludek výše.

Od té doby, co mám dvě děti a k tomu podnikám, času výrazně ubylo, den je pro nás nesnesitelně krátký a mě strašně mrzelo, že zbývající volné minuty musím doma věnovat úklidu. Zcela upřímně mi nejvíce času zabral úklid podlah, který je prostě nekonečný. Sotva svým tyčovým vysavačem rychle dovysávám nejfrekventovanější místa, ani ne po hodině už na mě nepořádek ze země zase „mává“. Co si budeme nalhávat, nepořádek a děti jdou spolu ruku v ruce. Drobky, vysypané jídlo, prach, vlasy, nepořádek od domácího mazlíčka, písek a kamínky z bot a tak dále a tak dále. To je naše denní rutina. Denní rutina, která mi zabírá hodně času a hlavně ubírá hodně síly. Síla a čas, s těmi bojuji denně a dlouhodobě. Koukala jsem se proto po jakémkoliv pomocníkovi, který by mi alespoň trochu ulehčil.

Do rukou se mi na otestování a případně přijmutí do domácnosti dostal robotický vysavač Symbo xBot 5 pro wifi. A tak jsme se vrhli na zatěžkávací zkoušku. Se mnou to opravdu lehké mít nebude.

Jak už je z názvu patrné, tento šikovný pomocník lze ovládat přes aplikaci Symbo Home Blue v chytrém telefonu přes wifi připojení. V praxi to u nás funguje tak, že večer dám robota do nabíjecí stanice a ráno, když rozlepím oči, ještě z postele vyšlu přes telefon pokyn, že může začít svou práci. Než vstanu, mám uklizenou kuchyň. Paráda.

Můžete si ale i dopředu naplánovat, kdy bude robot uklízet. Slouží k tomu taktéž aplikace a v ní užitečný plánovač úklidu, díky kterému si vyberete konkrétní den a čas, kdy bude robot vaše podlahy uklízet.

Symbo není jen robotický vysavač. V balení má nádobku na „suchý“ odpad = na vysávání, ale taktéž nádobku na mopování (vytírání). Tato nádobka v praxi funguje tak, že vysavač v jednom kroku vysává (co vysaje, jde rovnou do své „suché nádoby“ a v zadní část rovnou uvolňuje vodu na mopovací část a tím pádem máte rovnou i vytřeno.  Tento zásobník má elektronicky řízenou vodní pumpu, a proto jej naplněný můžete nechat klidně stát a žádná louže pod robotem se konat nebude. Při uklízení pumpa dávkuje zvolené množství vody, ale po zastavení robota vlhčení mopu ukončí.

Pomocí aplikace Symbo Home Blue můžete s robotem pohybovat i manuálně šipkami (jako na ovladači), měnit režimy úklidu, nastavovat časový harmonogram úklidu, nastavovat průtok vodní pumpy mopovací nádobky, sledovat mapu uklízené plochy, zobrazit statistiky, dostávat upozornění na chybové hlášky a nastavovat různé další funkce.

I když zrovna ve vašem vztahu neřešíte žádné problémy, je vhodné připomenout, že šťastné manželství není samozřejmost. Zapracujte na problémových oblastech vztahu, vyhněte se tak možným problémům a udržte své manželství spokojené.

Na začátku každého manželského svazku bývá samozřejmě láska. Nejčastěji se bereme, abychom naši lásku potvrdili, přejeme si, abychom nosili společné příjmení, abychom byli bráni jako pár, který to myslí vážně.

Manželství u nás se rozpadají v polovině případů

Z praktického hlediska má manželství mnoho nesporných výhod. V mnoha životních situacích nám manželství dává mnoho práv, výhod a benefitů. Jedná se především o pořizování společného bydlení (hypotéky a půjčky), narození dětí, adopci a výchovu dětí, ale i ty méně příjemné jako je nemoc, hospitalizace či smrt. 

Až časem, spočíváním v tomto svazku, si uvědomujeme, jak hluboký závazek jsme si svatbou dali. Možná až s příchodem prvních vážnějších potíží ve vztahu začínáme chápat, jak velký slib jsme sobě i společnosti dali. Rozvodovost manželství v posledních letech byla u nás na hranici padesáti procent. A je logickým důsledkem, že se nejen stát, který tyto svazky posvěcuje, ptá, proč polovina manželství končí brzy a špatně.

Názor na to, proč se tak děje, se liší, pravděpodobně na základě zkušeností každého, kdo se o hodnocení příčiny snaží. Pokud se zeptáte manželských párů, kteří spolu dnes žijí padesát let a více, často si budou stěžovat na to, že generace po nich jsou nezodpovědné. "Naučili jste se věci vyhazovat, ne opravovat," tak by se dal shrnout názor starších generací na to, že láska v naší době končívá rozvodem i velmi brzy po svatbě.

Alopecia areata není onemocnění, které by bolelo fyzicky. Ztráta vlasů však zanechává důsledky především psychické. Ačkoli moderní medicína zná několik cest, jak alopecii léčit, úspěšnost léčby není výrazná. Co je třeba léčit, je pak hlavně sebevědomí žen, které alopecie potká. A na tom se můžeme podílet my všichni.

Vlasy jsou pro ženy jednou z nejdůležitějších součástí jejich fyzické identity. Barvíme je, stříháme, pečujeme o ně jako o jednu z nejviditelnějších částí našeho vzhledu. Od doby, kdy holčičky dorostou prvním copánkům, až do stáří jsou vlasy považovány za důležitý atribut fyzické krásy.

Alopecie neboli holohlavost

Alopecie je všeobecný název pro holohlavost, která může mít mnoho příčin. Alopecia areata je pak druhem vypadávání vlasů, které postihuje zejména ženy v mladém věku. Příčinou tohoto druhu alopecie je autoimunitní reakce těla. Bílé krvinky v tomto případě napadají růstovou zónu vlasů. Kromě vlasů může vypadat i obočí, řasy a veškeré ochlupení.

Alopecia areata (vypadávání vlasů v kruzích) umí lékaři léčit, ne vždy ale vyléčit

Alopecia areata je charakteristická tím, že první vlasy vypadávají v kolečkách. Nemocní nejdříve odhalí jedno nebo dvě místa na hlavě, kde jim vlasy chybí. Taková místa se mohou objevit již v dětském věku. Následný průběh nemoci je pak individuální. Místa, kde vlasy vypadaly, se mohou zvětšovat až do úplného vypadání vlasů, stejně tak někomu vypadají i řasy a obočí. Může také vypadat ochlupení celého těla.

Na bolesti břicha, eventuelně podbřišku, jsou ženy poměrně zvyklé. Jenže co když se objeví bolest “nová”, kterou neznáte? Může se jednat o akutní břišní příhody, o nádor, ale také o mimoděložní těhotenství! Proto nikdy v takovém případě nepodceňujte návštěvu lékaře.

 Pojďme si v následujícím článku popsat jednotlivé možnosti, co se s vaším tělem může dít a podle čeho můžete rozeznat jednotlivé příčiny bolestí. Bolest v podbřišku může signalizovat následující komplikace:

1. Renální kolika

Renální kolika nejčastěji vzniká, když se z vašich ledvin uvolní kamínek, který zabraňuje odtoku moči. Tato bolest vychází z beder, buď z levé nebo z pravé strany (většinou jen na jedné straně). Do podbřišku se pouze šíří, nezačíná v něm a může pokračovat až na stehno, u mužů do šourku. Obvykle to není bolest stálá, ale proměnlivé intenzity. Může být také doprovázená pocitem nevolnosti, zvracením nebo pocením. Stav si vyžaduje okamžitou návštěvu lékaře.

2. Neprůchodnost střev

Další možnost náhlé bolesti břicha může být neprůchodné a ucpané střevo, odborně nazývané jako ileus. Pro tento případ je typické, že se břicho nafoukne, je na pohmat tuhé a neodchází ani plyny ani stolice. Zvracení se většinou neobjevuje. Bolest je popisována jako relativně stálá, případně se postupně zhoršuje. Opět se jedná o stav, který si vyžaduje okamžitý zásah chirurga, protože střevo může prasknout a ohrozit vás na životě!

Babybox je speciální zařízení, nejčastěji umístěné v blízkosti zdravotnického zařízení, které je určeno maminkám, které se o své dítě nemohou starat. Po matce dítěte nikdo nepátrá, miminko je ihned zařazeno k adopci.  

Babyboxy u nás vznikly jako alternativa k utajenému porodu, který je u nás také legislativně možný. V historii lidstva se události, kdy se matka nemohla starat o své dítě, řešily od nepaměti. Úlohu ochránců takových dětí pak zastávala širší rodina dítě, kmen nebo církev.

Pro zřízení prvních míst na odkládání nechtěných dětí v historii společnosti i pro zřízení babyboxů v novodobé historii Česka vedly stejné důvody - ochrana života narozených dětí. Jak v raném středověku, tak dnes se o nich však vedou stejné spory. Odpůrci babyboxů argumentují zejména přebíráním odpovědnosti za matky, které svoje mateřství nezvládly. Do poloviny února roku 2019 však jen u nás známe příběhy 185 dětí, kterým babyboxy umožnily žít lepší život.

Historie babyboxů - schránky na záchranu známe již od raného středověku

Již první civilizace řešily potíže dětí, o které se jejich matky nemohly starat. O děti, jejichž matka zemřela či neměla dostatek prostředků, aby je uživila, se starala širší rodina matky, kmeny či klany. První místa, kam se mohla beztrestně odkládat nemluvňata, jsou známa již v době antiky.

Od pátého století vznikala celá zařízení, která poskytovala matkám skrytá místa, kam mohly miminko odložit s vědomím, že o něj bude postaráno. S rozvojem křesťanství se péče o nechtěné děti z velké části přesunula na církev. Historicky první babyboxy nechal zřídit roku 1198 papež Inocenc III. u bran klášterů na území dnešního Vatikánu.

Odkládání miminek, která jejich matka nedokázala uživit, bylo však obvyklé již mnohem dříve. Děti, které jejich zoufalé matky nosily do kostelů a klášterů, kde bývala místa pro odkládání dětí, pak nejčastěji vyrůstaly v zázemí klášterů. Následně vznikala celá centra pro péči o odložené novorozence a první sirotčince.

Je vaše menstruace trochu jiná než jste obvykle zvyklá? Najednou není provázená bolestmi v podbřišku, ale napjatými prsy a zvýšenou vnímavostí vašich chutí? Měla jste v posledním měsíci nechráněný pohlavní styk nebo jste si zapomněla vzít tabletku antikoncepce? Pak věřte tomu, že můžete být těhotná a nejedná se o menstruaci, ale právě o implantační krvácení.

Implantační krvácení je projevem uhnízdění oplozeného vajíčka do děložní sliznice, která je velmi silně prokrvená a na vajíčko se pečlivě připravuje. Jeho projevy jsou jako špinění nebo mírné krvácení z pochvy a “trpí” jím až jedna třetina ze všech těhotných žen.

“Jsem v 6tt a také jsem špinila nebo stále špiním. Jelikož jsem měla nějaké zdravotní problémy, tak mě vyšetřovala doktorka a přitom mi na to špinění přišla. Byla jsem strašně vyděšená a doktorka mě tím vyděsila ještě víc a poslala mě na krevní testy po 48h. Celou dobu jsem byla jako na jehlách, protože jsme se o miminko snažili už téměř 3 roky a když se stal zázrak a já otěhotněla, tak se najednou objevil problém. Když jsem si šla další den pro výsledky, tak už na mě sestřička v čekárně volala, že testy dopadly přímo výborně a já jsem opravdu těhotná. Málem jsem brečela štěstím a i když nikdy není úplně vyhráno, tak jsme teď aspoň klidnější,” vypráví svůj příběh maminka v diskuzi.

Barva ani intenzita se menstruaci nepodobají, ženy odlišnostem příliš pozornosti nevěnují

Barva samotné krve vypadá maličko odlišně, než u té menstruační. Krev je buď jemně narůžovělá nebo spíše zabarvená do hněda a krvácení je velmi slaboučké, doprovázené pro ženu neznámým typem bolestí. Nejedná se o křeče, jako jste zvyklá při menstruaci, ale cítíte stálou slabší bolest. Také můžete být náladovější a labilnější, což ale ženy opět přikládají spíše hormonálním změnám doprovázející menstruaci. Nezaměňte si bolest v podbřišku s řezáním a pálením při močení, to je pak spíše pravděpodobnější, že trpíte nějakou chorobou močových cest.

“Já jsem měla zahnízďovací krvácení u druhého syna. Asi dva dny před termínem menstruace byl test negativní, večer trošku hnědé krve, další den taky trošku a pak klid. No a tři dny po prvním testu byly již všechny další pozitivní. U prvního syna se mi nic takového nestalo,” popisuje maminka z Modrého koníka svou zkušenost s implantačním krvácením.

“Dcerce bude 26 měsíců a stále nechce mluvit, říká jen základní slova jako mami, babi,  tati, dudu, gol, čiči, pipi, auto atd. Napodobuje zvířátka, říká začáteční slabiky slov někdy řekne úplně krásně slovo. Tak nevím, jestli to už začít řešit s dr. nebo ještě počkat.” Tak zní jeden z mnoha dotazů, které maminky na Modrém koníku pokládají na téma mluvení dětí. Ve vývoji řeči existují milníky, které vám s těmito otázkami mohou pomoci.

Je nesmírně důležité si uvědomit, že vývoj řeči není separován od ostatních vývojových okruhů. Proto, aby se u dětí vyvíjela řeč správně potřebují ty správné podmínky. Mezi ně patří zejména tyto okruhy:

• dobrý sluch,
• zdraví v oblasti dýchacího, fonačního a artikulačního ústrojí - tedy dítě nemá žádné potíže s hlasivkami, nosem, nosohltanem, zuby, jazykem a podobně, také v oblasti neurologie,
• správný vývoj z hlediska věku,
• vhodné prostředí a správná řečová stimulace.

Jak poznat, že něco není v pořádku?

Z hlediska sluchu je důležité si uvědomit, že pokud dítě špatně slyší, je u něho vývoj řeči velice ovlivněn. Negativní vliv má již i částečná ztráta sluchu, která může být v mnoha případech i jen dočasná - například způsobena častou a opakující se rýmou, která se do oušek “vráží” nebo například opakujícím se zánětem středního ucha.

Sledujte proto u svého dítěte, jak reaguje, když na něj mluvíte, jestli vás často prosí o zopakování toho, co říkáte nebo třeba i to, jak nahlas má zapnuté pohádky. Pokud máte jakékoli podezření, že vaše dítě hůř slyší, utíkejte s ním k pediatrovi, který může sluch vyzkoušet (klasickým testem “šeptání a opakování, který pravděpodobně znáte ze svých dětských let) a nebo vás pošle ke specialistovi na ORL. U dětí, které ještě nedokáží slova zopakovat nejlépo otestují sluch právě na ORL.

„Používat ovulační testy u nás byla prakticky nutnost - pracovala jsem na směny, v nepřetržitém provozu a kdybychom měli spoléhat na náhody a dávat věcem volný průchod, asi bychom si miminko nikdy neudělali. Dokážu na sobě ovulaci docela dobře odhadnout a testy mi mé tušení vždycky potvrdily spolehlivě,” popisuje svoji spokojenost s používáním ovulačních testů jedna maminka z Modrého koníka.

Ovulace a ovulační testy jsou dnes velmi diskutované téma. Spousta žen, které plánují otěhotnět nebo se již snaží o miminko, si právě pomocí ovulačních testů zjišťují plodné dny. Pokud se již nějakou dobu snažíte o miminko a stále se nedaří, je vhodné pomocí těchto testů zjistit, kdy a zda vůbec k ovulaci dochází a poté případně navštívit vašeho gynekologa. Jaký test vybrat? A jak se používají?

Ovulační testy jsou dopomocnou metodou ke zjištění plodných dnů. Pokud se vám nějakou dobu nedaří otěhotnět nebo máte nepravidelnou menstruaci, je jejich používání určitě na místě.

Zkušenost maminky na Modrém koníku

„Jakožto zasloužilá snažilka bych ráda sdílela svoji zkušenost s ovulačními testy. Původně jsem chtěla měřit bazální teplotu, ale bylo to pro mě šíleně nepohodlné a hlavně se to ukázalo jako totálně nepřesné. Bohužel nepatřím mezi ženy, co na sobě ovulaci poznají podle bolestí nebo dalších příznaků, takže mi zbývaly jenom ovulační testy. Vzhledem k tomu, že jsem pak docházela i na folikulometrii, poznala jsem, že měření bazální teploty pro mě nefunguje, ale ovulační testy ano.

Začínala jsem testovat vždy kolem 10DC, mívala jsem totiž i časnější ovulaci než je ten tradiční 14.den. Bylo pak i hezké vidět, jak se čárka postupně zvýrazňuje, pak byla stejně tlustá (někdy i silnější než ta druhá) a pak to zase sláblo. Narozdíl od měření bazální teploty jsem ovulaci s ovulačními testy vždycky poznala správně - ověřeno folikulometrií.

“Syn se neustále trápil se záněty nosohltanu. Pořád dokola. Jednou jsme seděli znovu s šílenou žlutou rýmou u lékaře a on úplnou náhodou přinesl letáček, kde mělo dítě u nosu jakousi věc a z nosní dírky mu tekla voda. Chvíli jsme to se synem studovali a už po cestě od lékaře jsme jednu koupili. Ještě ten večer jsme ji začali používat a po několika týdnech mohu říct, že vidím výsledky. Minimálně v tom, že její používání výrazně zkracuje dobu trvání rýmy. A řekla bych, že i rýmy je méně.”

Pokud se svou ratolestí bojujete s neustále se vracející rýmou, nachlazeními nebo dokonce s rýmou, která je chronická a způsobena alergií, můžete zkusit tohoto pomocníka. Stejně jako jedna z maminek z Modrého koníka.

Kde se vzala nosní konvička

Výplach nosní konvičkou je velmi starý rituál, který pochází z ajurvédy. Jedná se o jeden z očistných rituálů, který se praktikuje také ve spojitosti s jógovým cvičením. Není to tedy žádná novinka, která by v tuto chvíli byla v plenkách, ale mnoha lety prověřená praxe. V rámci jógových rituálnů ji najdete pod heslem džala néti.

Průplach nosní konvičkou, neboli také nosní sprcha přináší mnoho benefitů. Díky pravidelnému (a nejlépe každodennímu) opakování otužujete nosní sliznici, která je pak méně náchylná na výkyvy teplot, zejména v podzimním a zimním období. Vašemu drobečkovi pomůže s vypořádáním se s viry a bakteriemi, protože těm se nejlépe daří v kyselém prostředí sliznic a nosní sprcha toto prostředí vyrovnává. Dalo by se říct, že virům a bakteriím tak trochu znepříjemňuje prostředí.

Máte-li doma malého alergika, jistě oceníte její přínos v období jara a léta, kdy vzduchem létají různé pyly. Průplach nosní konvičkou od nich sliznici krásně 'opláchne' a pročistí. Jednoduše řečeno - průplachem slaným roztokem pyly a alergeny ze sliznich smyje. Stejně zapůsobí i v okamžiku, kdy se pohybujete ve velmi prašném prostředí.

„Při prvním porodu před dvěma lety jsem měla velké křížové bolesti. Porod jako takový proběhl v pořádku, ale na ty bolesti se nedá zapomenout. Teď jsem znovu těhotná a už o tom přemýšlím. Nevíte náhodou, jestli nějak nelze takovým bolestem předcházet? Třeba nějakou rehabilitací v těhotenství nebo tak?“

Porod bolí. Na tom se shodnou asi všechny ženy, které ho již mají za sebou. Ty, které se na něj teprve chystají, zase přemýšlí, jaký bude ten jejich a jak ho zvládnou. Kontrakce neboli stahy dělohy může nastávající maminka pociťovat jako tlak v podbřišku, v kříži, a dokonce i v kyčlích nebo stehnech.

Křížové bolesti mohou souviset s polohou miminka v bříšku. Když je více nakloněné k páteři maminky, vyvíjí větší tlak do zad ženy. Proto je vhodné zeptat se na konci těhotenství svého lékaře, zda není miminko v tzv. poloze posteriorní. Pokud ano, můžete zkusit cvičení a polohování, aby se miminko ještě před porodem otočilo do lepší polohy.

Prožívání bolesti se u každé ženy liší. Velmi důležitý je vždy postoj ženy k porodnímu procesu a duševnímu rozpoložení. Důležitou roli hraje i celkové společenské a kulturní prostředí. Existuje hned několik možností, jak si porod zpříjemnit a jak ovlivnit druhou dobu porodní i křížové bolesti.

Jak pracovat s křížovými bolestmi?

„Můj první porod byl o krutých a dlouhých křížových bolestech. V podstatě jsem šla z jedné kontrakce do druhé, protože než odezněla bolest ze zad, už se hlásila o slovo bolest břicha. Druhý porod byl hodně podobný, ale naštěstí o mnoho rychlejší. Třetí porod byl oproti těm předchozím dvěma pohoda a já si dokonce mezi kontrakcemi i odpočinula, protože mě křížové vůbec nebraly. Každý porod je jiný, a i když při prvním porodu křížové bolesti byly, u dalšího už klidně být nemusí.“

„Zajímalo by mě, kdy vám začala kojená miminka spát celou noc. Mám půlroční dceru. Budí se na kojení asi 4x za noc. Ráda bych si vyšla večer aspoň na chvíli někam s kamarádkou, ale kvůli nočnímu kojení to nejde. Jak jste to řešily vy?“ Kolik hodin denně by mělo dítě spát? Kolik přes noc? Odkdy má spát celou noc? Jak moc spí dítě ve čtyřech měsících a jak rok a půl staré dítě? Od narození vašeho miminka řešíte v podstatě to jediné – spánek – svůj i miminka. Jak má vypadat zdravý dětský spánek?

Zdravé novorozené miminko dokáže prospat až 20 hodin denně. Ovšem svůj spánek má rozdělený na různé cykly a těšit se na to, že tento čas využije ke klidnému spánku po celou noc, asi moc nemůžeme. Některé děti pláčou častěji ve dne, jiné si to vybírají v noci. Rytmus spánku se u miminka vyvíjí postupně, proto se tolik liší od toho našeho. My si vybereme potřebnou dobu spánku obvykle „najednou“ spánkem v noci. Novorozenec ho má rozdělen do více etap a asi 60 % tvoří neklidný spánek, takže se mnohem častěji než dospělí částečně nebo úplně probudí.

S přibývajícími měsíci má miminko jinou potřebu spánku

S postupujícím věkem se potřeba spánku snižuje. Po druhém měsíci stačí miminku asi 16-18 hodin denně. Také začíná lépe oddělovat denní a noční spánek. Na konci třetího měsíce spí dítě asi 10 hodin v noci a přes den asi třikrát až čtyřikrát v kratších intervalech. Do šestého měsíce spí zhruba ve stejnou dobu a od půl roku obvykle nevyžaduje noční krmení a některé děti již dokáží spát celou noc. Samozřejmě ne všechny.

„Dle mého názoru je spánek dost individuální. První syn nespal prakticky vůbec (od tří měsíců přes den nespal), druhému budou dva roky a spí odpoledne stále. Někdy dokonce i dvakrát.“

Kolem devátého a desátého měsíce už dítě tolik nespí dopoledne, ale jen odpoledne. V noci stále potřebuje spát kolem 10 hodin. Ovšem každé dítě je naprostý originál. Některé spí během dopoledne klidně až do roka, jiné spí odpoledne tři hodiny v kuse. Dítě může večer usínat bez problémů a spát celou noc, nebo také večer usínat neklidně a v noci se často budit.

Každý rok se 8. března zas a znovu slaví Mezinárodní den žen. A protože je mezinárodní, slaví ho lidé na celém světě. I u nás to býval oblíbený svátek, ale po revoluci se na něj zanevřelo. Ve světě se na MDŽ ale pohlíží úplně jinak a sám o sobě má i naprosto odlišný význam, než mu mnozí přisuzují. Neměli bychom se na něj dívat skrz prsty. Víte proč?

Co se vlastně za slavným MDŽ skrývá? Proč ho slaví celý svět? Je to vlastně jednoduché. Vznikl díky stávce švadlen roku 1908. Ty se rozhodly protestovat a bojovat za zlepšení svých životních podmínek v New Yorku. Cílem jejich boje bylo získat volební právo pro ženy, bojovat za rovnoprávnost a spravedlnost a samozřejmě mír. Některé skupiny feministek protestují v tento den dodnes.

„Význam MDŽ je vlastně takový, že ženy bojovaly za svá práva jako je volit, studovat atd. Není to žádný komunistický svátek, jak ho mnozí nazývají (jasně, za socializmu se oslavovalo ve velkém a princip se ztrácel). Ono je to tak, že ne každá žena je matka a den matek je krásné poděkování maminkám, ale MDŽ všem ženám, ať už mají dětičky nebo ne. Já dostanu od manžela květinu a od kolegů v práci jsem dostala krásné zprávy,“ píše jedna z maminek v diskuzi na Modrém koníku.

Jak se MDŽ dostal do našich kalendářů?

Stávka žen se zapsala do historie už navždy. Ještě téhož roku v květnu rozhodla Socialistická strana USA, že Národní den žen se bude slavit vždy poslední únorovou neděli. Úplně poprvé se tak slavil 28. února 1909. Březnové datum přišlo až po první světové válce hlavně díky velké demonstraci v Petrohradě v roce 1917.

Aby se svátek dostal do mezinárodních kalendářů, musí mít požehnání z vyšších míst. V roce 1975 byl Mezinárodní den žen oficiálně uznán OSN. Od této doby je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, rozvoj a mír.

"Co se jí asi v té hlavičce teď odehrává," říkáte si občas tuto větu, když se tak díváte na svého potomka a přemýšlíte, co si asi zrovna teď myslí? Řečnická otázka, pravděpodobně. A samozřejmě na ni odpověď neznáme. Ale do dětské hlavičky vás dneska vezmeme - alespoň na malou exkurzi.

Velmi důležité je uvědomit si, že vývoj lidského mozku začíná už v embryonální fázi - když máte miminko v děloze. V prvních třech měsících nitroděložního života se dokonce mozek vyvine na svou většinu z hlediska kapacity - roste velmi rychle, až 250 000 neuronů za minutu.

Neurony jako stavební kámen mozku

Při narození miminka obsahuje jeho mozek na 100 miliard neuronů (označovaných také jako základní stavební buňky mozku) a tří čtvrtin budoucí velikosti v dospělosti. Tento počet je geneticky dán a dále se nemění. Pro lepší představu - na planetě Zemi žije něco přes 7 miliard lidí. Pokud byste jejich počet vynásobili 14 krát, dostanete se k podobnému číslu. Tak takhle nějak se neurony hemží v hlavě vaší ratolesti.

Po narození se již neurony, samy o sobě, nemnoží. Dokonce jde o jedinou buňku lidského těla, která nemá schopnost se sama dělit. Počet je tedy víceméně stabilní. Co ale stabilní není je velikost a síla samotných neuronů. Nervová buňka v čase zesiluje a zvětšuje se a hlavně - propojuje se s ostatními neurony pomocí synapsí.

Dalším důležitým pojmem kromě neuronu je v rámci vývoje dětského mozku synapse. Tu si můžeme jednoduše představit jako takové propojení jednotlivých neuronů. V okamžiku, kdy se miminko narodí má v mozku minimální množství synapsí, ty se vytváří jako reakce na různorodé podněty, kterým je dítě vystavováno.

"Nikdy jsem neměla problémy s menstruací ani ničím jiným. Pak jsem se ale seznámila s nynějším manželem, začala s ním bydlet a kvůli studiu brát hormonální antikoncepci, kterou jsem brala cca 4 roky. Následovala svatba, vysazení antikoncepce a snažení o miminko," začíná vyprávět jedna z maminek svůj příběh o tom, jak těžká byla cesta k miminku. 

"Bohužel menstruace stále nepřicházela, ale pokládala jsem to (dle kamarádek) za normální. Po půl roce jsem se odhodlala jít k doktorovi, který mi oznámil, že mám vzhled polycystických vaječníků. Byla to pro mě rána, začala jsem plašit, hledat si informace. Moc jsem se bála diagnózy PCOS, která se ale naštěstí nepotvrdila. Nicméně moje problémy vyřešeny nebyly a přesto, že hormonální profil byl v pořádku, menstruace stále nikde. Rozčilovalo mě, že doktor tvrdil, že to nemám řešit, že na IVF je času dost a jistě počnu normální cestou. Jenže jak?"

V dnešní době má spousta párů problémy s otěhotněním. Dříve se o tom tolik nemluvilo, ale dnes jistě každá z vás zná někoho, kdo si na miminko musel počkat nebo jste si možná i vy prošla touto zkušeností. Jaké faktory mají obecně negativní vliv na početí? A co nejvíce škodí ženské a mužské plodnosti?

„Byla jsem zoufalá, protože jsem od malička snila o dětech. Práce v mateřské školce, kde jsem denně potkávala děti a miminka, mi situaci neulehčovala. Psychicky jsem to nesla dost špatně, protože švagrová už měla 3 zdravé děti a v manželovi problém taky nebyl. Dostala jsem vyvolávací injekci, po které se sice menstruace spustila, ale to bylo taky naposledy. Pak se čekalo, jestli dorazí další. Pobolívalo mě dost břicho, ale menstruace nikde. Čekalo mě nemilé překvapení, když doktor našel 5 cm cystu. Opět jsem dostala injekci, cysta do třech dnů praskla, následovalo něco jako menstruace.”

Když se dlouho nedaří otěhotnět

Každý člověk je individuální a proto nelze zobecnit, jak dlouho by mělo trvat, než otěhotníte. Výzkumy ukazují, že zdravé páry, které mají pravidelný pohlavní styk, počnou obvykle v průběhu prvního roku (jedná se o 80 % těch, co se snaží o miminko). Dalším 10 % se to povede v průběhu dalšího, tedy druhého roku. Pokud je vám do 35 let, snažíte se o miminko rok a stále se nedaří a chcete tento problém řešit s pomocí lékařů, doporučuje se právě v tuto chvíli začít situaci řešit. U starších žen se doporučuje navštívit lékaře dříve, již po půl roce, kdy se otěhotnění nedaří.

“Dobrý den, moc prosím o radu nebo ještě lépe vaši případnou zkušenost. Jsem rok a půl po porodu, který byl bezproblémový, ale personál z něj přesto udělal dost traumatický zážitek. Nejhorším následkem (kromě mé psychiky) je jizva po nástřihu, která i s okolím pořád bolí a je citlivá, navíc se s ní psychicky nemůžu srovnat a pořád se tam skoro nemůžu dotknout, hned je mi do breku... S manželem sex fakticky nemáme, mám pocit, že násilí u porodu mi sexualitu v podstatě zničilo. Zkoušela jsem všechno možné, ale bezvýsledně a už jsem z toho zoufalá. Na plastiku to není (potvrzeno od více odborníků, včetně soukromého plastického chirurga), a je fakt, že na pohled to není nejhorší. Četla jsem nedávno něco o vaginálním mapování, myslíte, že by mi mohlo pomoct?”

Těmito slovy začíná jedna z mnoha diskuzí na fóru Modrého koníka. Žen, které se po porodu potýkají s problémy v sexuální oblasti, je bohužel mnoho. Ponechme nyní stranou důvody, které k nechuti v sexuálním životě vedou a zaměřme se na techniku, které se dotkla již sama tazatelka ve fóru - tedy k léčebné technice vaginálního mapování.

Téma intimity a sexuality je pro člověka tak osobní, že se asi málokdo pouští do rozhovoru o problémech v této oblasti s kýmkoliv na potkání. Tato technika však slibuje řešení problémů mnoha žen (nejen) po porodu a bylo by tedy škoda nevědět o možnosti, která by nám mohla pomoci. V následujících řádcích se tedy můžete teoreticky seznámit s těmi nejdůležitějšími body, které byste měly o této problematice vědět a pak už bude záležet jen na vás, zda budete chtít tuto terapii případně i vyzkoušet.

Co je vaginální mapování?

Vaginální mapování (český termín byl převzat z anglického Vaginal Mapping ) je léčivý postup, který je součástí metod Sexological Bodywork (tedy sexuologické práce s tělem). Ačkoli název zní pro někoho možná děsivě a mnozí si pod ním představují ledaco, je toto sousloví zcela přesné. Vaginální mapování totiž skutečně mapuje citlivost vaginální tkáně v pochvě ženy, čímž umožňuje právě zcitlivění vaginální tkáně a celého těla, léčení traumat a jejich uvolnění z paměti těla.

Kromě označení vaginální mapování se v českém prostředí můžete setkat také s pojmem vaginální akupresura - toto označení souvisí s léčebným přístupem - jednotlivá místa se totiž spíše s různě silným tlakem mačkají a masírují (jako při akupresuře).

Budoucí maminky, které mají  první velké dilema, zda má smysl kupovat kojicí podprsenku, již za sebou a jsou rozhodnuty, že to smysl rozhodně má, čeká neméně náročná druhá část celé akce. Jak vybrat tu správnou kojicí podprsenku?

Že je výběr padnoucí kojicí podprsenky hotová věda, o tom vědí své i uživatelky Modrého koníka. Proto jsme tento kousek šatníku podrobili zevrubné analýze a sepsali následující desatero. Devět z deseti bodů by mohlo s výběrem pomoci. S desátým krokem bude výběr bez práce.

Desatero pro výběr padnoucí kojicí podprsenky

1) ČAS

Kojicí podprsenku je vhodné vybírat v posledních týdnech před porodem. Prsa se na tvorbu mléka připravují průběžně během celého těhotenství. I když se během několika prvních dní  po porodu pak ještě nalévají při tvorbě mléka, ve většině případů nebývá změna tak markantní, aby se do dobře vybrané kojicí podprsenky po spuštění laktace ňadra nevešla.

Kojicí podprsenka také bývá součástí seznamů toho, co si sebou přibalit do porodnice, proto se doporučuje vybírat ji ještě před porodem.

Každá správná máma chce pro své děti to nejlepší. To je naprosto jasné. Různé generace rodičů však pro své děti považovaly a považují za “to nejlepší” odlišné věci. Poznatky se rozšiřují a názory mění. Zatímco starší generace považovala za to nejzdravější obouvání pro děti hlavně existenci pevného opatku a pevně sešněrovaný kotník, dnešní odborníci tyto atributy považují za přežitek, či dokonce za škodlivou záležitost. Jak to tedy je? Kdo se v tom má vyznat?

Pokud si nevíte rady s jakoukoliv otázkou při výběru správných bot (nejen) pro vaše dítě/děti, můžete využít skvělé možnosti na Modrém koníku. Jedná se o poradny, ve kterých vám odborníci z různých oblastí života a péče o děti zcela zdarma a hlavně fundovaně poradí. Jednou z velice oblíbených poraden je i Poradna zdravého obouvání.

Poradnu zdravého obouvání vede Ing. Naděžda Tereshchenko. O bosoboty se Naďa začala zajímat právě kvůli svým dětem a o své získané zkušenosti se rozhodla podělit. Poradna zdravého obouvání na Modrém koníku  je “otevřena” 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a vy tak můžete svůj dotaz položit kdykoliv.

Poradna zdravého obouvání se zaměřuje především na tato témata:

- co je to barefoot a co jsou barefoot boty,

- jaká je vhodná obuv pro dítě, které začíná chodit;